Lichtenštejnsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti geografie nebo místopisu potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
| Knížectví Lichtenštejnsko Fürstentum Liechtenstein |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Nad mladým Rýnem (Oben am jungen Rhein) | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Vaduz | ||
| Rozloha: | 160 km² (189. na světě) z toho polovina toku Rýna po celé západní hranici, neznámé % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Grauspitz (2599 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 35 446 (187. na světě, 2004) | ||
| Hustota zalidnění: | 203 ob. / km² (37. na světě) | ||
| Jazyk: | němčina | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | konstituční monarchie | ||
| Vznik | 1806 (Nezávislost) | ||
| Hlava státu | Hans-Adam II. | ||
| Předseda vlády | Klaus Tschütscher | ||
| Měna | Švýcarský frank (CHF) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 438 LIE LI | ||
| MPZ | FL | ||
| Telefonní předvolba | 423 (do roku 1999 se používal kód Švýcarska 41 75) | ||
| Národní TLD | .li | ||
Lichtenštejnsko je jeden z nejmenších států Evropy, leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna. Bezprostředně sousedí se Švýcarskem (společná hranice 41,2 km), s kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno (mj. měnovou a celní unií), a s Rakouskem (společná hranice 36,7 km). Až do roku 1918 mělo s Lichtenštejnskem, stejně jako se Švýcarskem, společnou hranici Rakousko-Uhersko.
Kvůli neuznaným majetkovým nárokům se Česká republika a Lichtenštejnsko navzájem neuznaly a nemají navázány diplomatické styky.[1]
Obsah |
[editovat] Obyvatelstvo
Počet obyvatel dvou největších měst je 34 905 (31.12.2005), z toho Oberland/Vaduz 22 845 obyvatel , Unterland/Schellenberg 12 060 obyvatel. Podíl cizinců na obyvatelstvu je 34 % (11 917 obyvatel) z toho 3 617 Švýcarů, 2 045 Rakušanů, 1 208 Italů a 1 178 Němců. Cca 75 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, která pro knížectví vytyčuje arcidiecézi vaduzskou.
[editovat] Geografie
Rozlohu 160 km² tvoří lesy 41%, louky, pole a pastviny 34%, neproduktivní plochy 15%, zastavěné plochy 10%. Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m., nejnižší bod je Ruggeler Ried, 430 m n.m. Mírné klima, díky chráněnému údolí, slunečnu a fénu (Föhn, foehn wind). Průměrná roční teplota je 10,2°C, nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900-1 500 mm.
[editovat] Hospodářství
Hrubý národní produkt je 4,1 miliardy CHF, tj. 158 000 CHF na obyvatele což je nejvíce na světě.
Inflace 1 % ročně.
Nezaměstnanost 2,4 %.
HNP je vytvářen v průmyslu a výrobě zboží (42%), službách (27%), finančnictví (24%) a v zemědělství (7%). Celkem zaměstnává liechtenštejnské hospodářství 30 170 osob, z toho 20 035 cizinců, kteří za prací do Liechtenštejnska dojíždějí především z Rakouska a Švýcarska. Z celkového počtu zaměstnaných pracuje v průmyslu a výrobě zboží 44 %, ve službách 39 %, ve finančnictví 14 % a v zemědělství 1 % zaměstnaných.
Při srovnání se Švýcarskem, Rakouskem a Německem je zřejmé, že Liechtenštejnsko má velmi silný sektor průmyslu a výroby zboží, kde podíl zaměstnanců i podíl sektoru na HNP je téměř dvojnásobný oproti jeho sousedům.
V průmyslu a výrobě pracuje 597 firem z nichž většina jsou závody s méně než 50ti zaměstnanci a výroba je silně diverzifikována. Nejdůležitější oblasti jsou strojírenská výroba – přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení (Hilti), automobilové komponenty (ThyssenKrupp Presta), zubařské vybavení a potřeby (Ivoclar Vivadent), zpracování potravin (Hilcona Schaan), elektronika (Unaxis Balzers). Liechtenštejnské hospodářství je orientováno na export, který směřuje do EWR (44%), Švýcarska (12%), USA/Kanady (18%), Asie 24%), ostatní (2%).
Saldo bilance zahraničního obchodu Liechtenštejnska je silně aktivní.
Roční investice do hospodářství přesahují 100 milionů CHF.
Často zmiňované finančnictví vytváří čtvrtinu HNP a je tvořeno bankovními domy zaměstnávajícími 1700 zaměstnanců. Banky spravují majetek klientů ve výši 130 miliard CHF. Dále v Liechtenštejnsku pracuje 163 investičních společností s majetkem cca. 21 miliard CHF a 31 pojišťoven.
Spotřeba energie Celková spotřeba energie je 1 360 GWh za rok, z toho z vlastních zdrojů je pokryto 6 % a 94 % energetických zdrojů Liechtenštejnsko dováží. Rozdělení spotřeby energie dle zdrojů : zemní plyn 29%, elektřina 26%, topné oleje 20%, benzín 16%, diesel 6%.
Motorová vozidla 31 710 , z toho osobních automobilů 24 293 tj. 696 na 1 000 obyvatel.
[editovat] Státní rozpočet
Státní rozpočet Lichtenštejnska hospodaří s přebytkem.
- příjmy : daně a odvody 74 %,výnos z majetku státu 20% poplatky 5%, ostatní 1%.
- výdaje : správa financí a daní 35 %, sociální 25%, školství 18%, veřejná správa 11%, bezpečnost 7%, ostatní 4%.
Nižší správní celky (obce) hospodaří s přebytkem.
- příjmy : daně 60%, fin. vyrovnání 24 %, poplatky 7%, výnos z majetku 5%, ostatní 4%.
- výdaje : personální 34%, věcné 28%, obecní 28%, ostatní 10%.
Zajímavost: jako jedna z mála zemí má nulový státní dluh.
[editovat] Kultura, sport
Bohatství Lichtenštejnska podporuje pestrý kulturní a sportovní život.
Regionálně známé skupiny rocku a pop music. Mnohé spolky, pěstující lokální kulturu. Ve Vaduzu Zemské muzeum (Landesmuseum, nové otevřeno 2003), Muzeum umění (Kunstmuseum), Muzeum lyžařství (Skimuseum), Poštovní muzeum (Postmuseum). Dále mnohá moderní místní muzea. V Schaanu Divadlo na Kostelním náměstí (Theater am Kirchplatz). Ve Vaduzu nové divadlo Zámecký sklípek (Schlösslekeller, od roku 2003). Sochařství, malířství, moderní umění. Grafika, užité umění, design.
Fotbalové kluby a národní mužstvo jsou částí Švýcarského fotbalového svazu SFV a jeho ligy, až na vlastní každoroční účast na UEFA Cupu, kam se většinou kvalifikuje FC Vaduz. Národní mužstvo se pilně účastní kvalifikace světového a evropského mistrovství.
Doby slávy mnohých lyžařských vítězství Lichtenštejnska se zdají být minulostí. Ostatně obdobně je na tom Švýcarsko.
Mezi slavné sportovní osobnosti Lichtenštejnska patří sourozenci Andreas a Hanni Wenzelovi, kteří několikrát vyhráli světové poháry ve sjezdovém lyžování.
[editovat] Dějiny, politika
Knížectví Lichtenštejnsko (Fürstentum Liechtenstein) má velmi pestrou minulost. Kdysi bylo součástí Chur-Rhätiens při dělení v roce 536 od franckých králů pod Karlem Velikým. Když německý císař roku 768 obsadil francký trůn, bylo vévodství Rhätien včleněno do "Vévodství Švábsko a Rhätien". Nástupníci Karla Velikého stále silou ovládali toto hrabství. "Hrabství Vaduz" a část "Hrabství Schellenberg" ovládl rod hrabat z Monfortu na více než dvě století (1180-1400). Od roku 1400 do 1507 bylo vévodství v držení svobodných pánů z Brandis.
Lichtenštejnsko vzniklo sloučením panství Schellenbergu (Lichtenštejny koupeno 1699, dnes „Horní země“, Oberland) a hrabství Vaduzu (1712, dnes „Dolní země“, Unterland), a je od roku 1719 německým císařem uznané knížectví.
Od rozpadu středověké Svaté říše římské roku 1806 suverénní stát v Rýnském spolku, od roku 1815 samostatný stát ve svazku Německém. Do rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce s ním kulturně, hospodářsky a politicky propojeno.
Od té doby je úzce spojeno se Švýcarskem. Stejně jako ono pěstuje nízké daně, neutralitu a bankovní tajemství. Švýcarsko také zastupuje v zahraničí zájmy Lichtenštejnska, mimo Bernu, Berlína, Bruselu, Štrasburku, Vídně, Washingtonu, Ženevy a OSN v New Yorku, kde má Lichtenštejnsko vlastní zastoupení.
Státní zřízení je knížectví – ústavní dědičná monarchie. Současný kníže je od roku 1989 Hans Adam II. Lichtenštejnové žili především ve Vídni, odkud odešli před nacisty v roce 1938, kdy se knížectví stalo jejich stálým sídlem.
Roku 2003 Hans Adam II. prosadil, po kontroverzní veřejné debatě, rozšíření knížecích pravomocí (avšak také lidu, neboť mu dává možnost v referendu přímo změnit státní zřízení), změnou ústavy přijaté v referendu. Zároveň ale vzniklo silné hnutí za demokratická práva občanů.
Jméno Lichtenštejnska pochází, dnes jako jediné země na světě, od šlechtického rodu, a jeho jméno zase od hradu Lichtenštejnu v Rakousku, na pokraji Vídeňského lesa, poprvé písemně zmíněného roku 1136. Lichtenštejnové jej opustili kolem roku 1300.
Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé statky v českých zemích, zejména na Moravě – Adamov, Branná, Břeclav, Bučovice, Moravská Třebová, Moravský Krumlov, Lednice, Litovel, Plumlov, Valtice, Velké Losiny, Zábřeh na Moravě, ve Slezsku např. Krnov a známé paláce v Olomouci, a Praze. Rodinná hrobka Lichtenštejnů se nachází ve Vranově u Brna u tamního poutního kostela Narození Panny Marie. Moravské a české majetky byly členům rodiny kvůli jejich německé národnosti vyvlastněny po druhé světové válce.
Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Politici se bojí uznání Lichtenštejnska. Knížectví žádá majetek na Moravě, idnes.cz, 21. 5. 2009, Adam B. Bartoš
[editovat] Externí odkazy
- Portál Lichtenštejnska – anglicky | německy
- Knížectví – anglicky | německy
- Kunstmuseum (Dům umění)
- Landesmuseum (Zemské muzeum)
- Photos Liechtensten
- Lichtenštejnové a ČR: Hans-Adam II. odpovídá na otázky Ladislava Kahouna, únor 2004 – česky: Kahounův cirkus, Britské listy – anglicky: Kahounův cirkus, Britské listy
- rod knížat Liechtensteinů na stránkách Jiřího J. K. Nebeského [1]
|
|||||||||||||
|
|||||
