Lichtenštejnsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Knížectví Lichtenštejn
Fürstentum Liechtenstein

vlajka

znak

Hymna: Nad mladým Rýnem (Oben am jungen Rhein)

geografie

Hlavní město:

Vaduz

Rozloha:

160 km² (189. na světě)
z toho polovina toku Rýna po celé západní hranici, neznámé % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Grauspitz (2599 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

34905 (187. na světě, 2004)

Hustota zalidnění:

203 ob. / km² (37. na světě)

Jazyk:

němčina

státní útvar

Státní zřízení:

konstituční monarchie

Švýcarský frank (CHF)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

438 LIE LI

MPZ:

Telefonní předvolba:

423 (do roku 1999 se používal kód Švýcarska 41 75)

Národní TLD:

.li

„Horní země“ a „Dolní země“ s 11 obcemi

Satelitní pohled

Lichtenštejnsko je malá země v Evropě, ležící na svazích předhůří Alp v údolí Alpského Rýna. Bezprostředně sousedí se Švýcarskem (společná hranice 41,2 km), s kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno, a s Rakouskem (společná hranice 36,7 km). Až do roku 1918 mělo s knížectvím Liechtenstein, stejně jako se Švýcarskem, společnou hranici Rakousko-Uhersko.

[editovat] Obyvatelstvo

Počet obyvatel dvou největších měst je 34 905 (31.12.2005), z toho Oberland/Vaduz 22 845 ob. , Unterland/Schellenberg 12 060 ob. Podíl cizinců na obyvatelstvu je 34 % (11 917 ob.) z toho 3 617 Švýcarů, 2 045 Rakušanů, 1 208 Italů a 1 178 Němců. Cca 75 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, která pro knížectví vytyčuje arcidiecézi vaduzskou.

[editovat] Geografie

Rozlohu 160 km² tvoří lesy 41%, louky, pole a pastviny 34%, neproduktivní plochy 15%, zastavěné plochy 10%. Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m., nejnižší bod je Ruggeler Ried, 430 m n.m. Mírné klima, díky chráněnému údolí, slunečnu a fénu (Föhn, foehn wind). Průměrná roční teplota je 10,2°C, nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900-1 500 mm.

[editovat] Hospodářství

Hrubý národní produkt je 4,1 miliardy CHF, tj. 158 000 CHF na obyvatele což je nejvíce na světě.

Inflace 1 %.

Nezaměstnanost 2,4 %.

HNP je vytvářen v průmyslu a výrobě zboží (42%), službách (27%), finančnictví (24%) a v zemědělství (7%). Celkem zaměstnává liechtenštejnské hospodářství 30 170 osob, z toho 20 035 cizinců, kteří za prací do Liechtenštejnska dojíždějí především z Rakouska a Švýcarska. Z celkového počtu zaměstnaných pracuje v průmyslu a výrobě zboží 44 %, ve službách 39 %, ve finančnictví 14 % a v zemědělství 1 % zaměstnaných.

Při srovnání se Švýcarskem, Rakouskem a Německem je zřejmé, že Liechtenštejnsko má velmi silný sektor průmyslu a výroby zboží, kde podíl zaměstnanců i podíl sektoru na HNP je téměř dvojnásobný oproti jeho sousedům.

V průmyslu a výrobě pracuje 597 firem z nichž většina jsou závody s méně než 50ti zaměstnanci a výroba je silně diverzifikována. Nejdůležitější oblasti jsou strojírenská výroba – přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení (Hilti), automobilové komponenty (ThyssenKrupp Presta), zubařské vybavení a potřeby (Ivoclar Vivadent), zpracování potravin (Hilcona Schaan), elektronika (Unaxis Balzers). Liechtenštejnské hospodářství je orientováno na export, který směřuje do EWR (44%), Švýcarska (12%), USA/Kanady (18%), Asie 24%), ostatní (2%).

Saldo bilance zahraničního obchodu Liechtenštejnska je silně aktivní.

Roční investice do hospodářství přesahují 100 milionů CHF.

Často zmiňované finančnictví vytváří čtvrtinu HNP a je tvořeno bankovními domy zaměstnávajícími 1700 zaměstnanců. Banky spravují majetek klientů ve výši 130 miliard CHF. Dále v Liechtenštejnsku pracuje 163 investičních společností s majetkem cca. 21 miliard CHF a 31 pojišťoven.

Spotřeba energie Celková spotřeba energie je 1 360 GWh za rok, z toho z vlastních zdrojů je pokryto 6 % a 94 % energetických zdrojů Liechtenštejnsko dováží. Rozdělení spotřeby energie dle zdrojů : zemní plyn 29%, elektřina 26%, topné oleje 20%, benzín 16%, diesel 6%.

Motorová vozidla 31 710 , z toho osobních automobilů 24 293 tj. 696 na 1 000 obyvatel.

[editovat] Státní rozpočet

Státní rozpočet Liechtenštejnska hospodaří s přebytkem.

příjmy : daně a odvody 74 %,výnos z majetku státu 20% poplatky 5%, ostatní 1%.
výdaje : správa financí a daní 35 %, sociální 25%, školství 18%, veřejná správa 11%, bezpečnost 7%, ostatní 4%.

Nižší správní celky (obce) hospodaří s přebytkem.

příjmy : daně 60%, fin. vyrovnání 24 %, poplatky 7%, výnos z majetku 5%, ostatní 4%.
výdaje : personální 34%, věcné 28%, obecní 28%, ostatní 10%.

Zajímavost: jako jedna z mála zemí má nulový státní dluh.

[editovat] Kultura, sport

Bohatství Lichtenštejnska podporuje pestrý kulturní a sportovní život.

Regionálně známé skupiny rocku a pop music. Mnohé spolky, pěstující lokální kulturu. Ve Vaduzu Zemské muzeum (Landesmuseum, nové otevřeno 2003), Muzeum umění (Kunstmuseum), Muzeum lyžařství (Skimuseum), Poštovní muzeum (Postmuseum). Dále mnohá moderní místní muzea. V Schaanu Divadlo na Kostelním náměstí (Theater am Kirchplatz). Ve Vaduzu nové divadlo Zámecký sklípek (Schlösslekeller, od roku 2003). Sochařství, malířství, moderní umění. Grafika, užité umění, design.

Fotbalové kluby a národní mužstvo jsou částí Švýcarského fotbalového svazu SFV a jeho ligy, až na vlastní každoroční účast na UEFA Cupu, kam se většinou kvalifikuje FC Vaduz. Národní mužstvo se pilně účastní kvalifikace světového a evropského mistrovství.

Doby slávy mnohých lyžařských vítězství Lichtenštejnska se zdají být minulostí. Ostatně obdobně je na tom Švýcarsko.

[editovat] Dějiny, politika

Lichtenštejnsko vzniklo sloučením panství Schellenbergu (Lichtenštejny koupeno 1699, dnes „Horní země“, Oberland) a hrabství Vaduzu (1712, dnes „Dolní země“, Unterland), a je od roku 1719 německým císařem uznané knížectví.

Zámek Vaduz, dřívější hrad, sídlo Lichtenštejnů

Od rozpadu středověké Svaté říše římské roku 1806 suverénní stát v Rýnském spolku, od roku 1815 samostatný stát ve svazku Německém. Do rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce s ním kulturně, hospodářsky a politicky propojeno.

Od té doby je úzce spojeno se Švýcarskem. Stejně jako ono pěstuje nízké daňě, neutralitu a bankovní tajemství. Švýcarsko také zastupuje v zahraničí zájmy Lichtenštejnska, mimo Bernu, Berlína, Bruselu, Štrasburku, Vídně, Washingtonu, Ženevy a OSN v New Yorku, kde má Lichtenštejnsko vlastní zastoupení.

Státní zřízení je knížectví – ústavní dědičná monarchie. Současný kníže je od roku 1989 Hans Adam II. Lichtenštejnové žili především ve Vídni, odkud odešli před nacisty v roce 1938, kdy se knížectví stalo jejich stálým sídlem.

Roku 2003 Hans Adam II. prosadil, po kontroverzní veřejné debatě, rozšíření knížecích pravomocí (avšak také lidu, neboť mu dává možnost v referendu přímo změnit státní zřízení), změnou ústavy přijaté v referendu. Zároveň ale vzniklo silné hnutí za demokratická práva občanů.

Jméno Lichtenštejnska pochází, dnes jako jediné země na světě, od šlechtického rodu, a jeho jméno zase od hradu Lichtenštejnu v Rakousku, na pokraji Vídeňského lesa, poprvé písemně zmíněného roku 1136. Lichtenštejnové jej opustili kolem roku 1300.

Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé statky v českých zemích, zejména na Moravě – Adamov, Branná, Břeclav, Bučovice, Moravská Třebová, Moravský Krumlov, Lednice, Litovel, Plumlov, Valtice, Velké Losiny, Zábřeh na Moravě, ve Slezsku např. Krnov a známé paláce v Olomouci, a Praze. Rodinná hrobka Lichtenštejnů se nachází ve Vranově u Brna u tamního poutního kostela Narození Panny Marie. Moravské a české majetky byly členům rodiny kvůli jejich německé národnosti vyvlastněny po druhé světové válce.

Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul knížat opavských a krnovských.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Lichtenštejnsko

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Lichtenštejnsko.

Portál Lichtenštejnska – anglicky | německy
Knížectví – anglicky | německy
Kunstmuseum (Dům umění)
Landesmuseum (Zemské muzeum)
Photos Liechtensten
Lichtenštejnové a ČR: Hans-Adam II. odpovídá na otázky Ladislava Kahouna, únor 2004 – česky: Kahounův cirkus, Britské listy – anglicky: Kahounův cirkus, Britské listy
rod knížat Liechtensteinů na stránkách Jiřího J. K. Nebeského [1]