Portál:Astronomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých jevů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.

℮

Zajímavosti

Víte, že

…na Marsu nikdy nemůže nastat úplné zatmění Slunce?

…při pohledu od hvězdy Alfa Centauri by se Slunce promítalo do souhvězdí Kasiopeji?

…Plejády byly v minulosti samostatným souhvězdím?

…jména hvězd Sualocin a Rotanev v souhvězdí Delfína jsou ve skutečnosti pozpátku psaná jména astronoma Nicolause Venatora?

…Uran je jediná planeta, která nenese jméno po římském bohu, nýbrž po řeckém?

…z 20 nejbližších hvězd Slunce je 13 červených trpaslíků?

℮

Článek týdne

Saturn (planeta)

Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona. Astronomický symbol pro Saturn je ♄.

Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem, který tvoří 96,3 % jejího objemu. Při pozorování Saturnu z dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s rovníkem planety. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 °C. Objem planety je 764krát větší než objem Země, má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873 g/cm³. Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda. Saturn je znám svou mohutnou soustavou planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny latinské abecedy, obíhá kolem planety také početná rodina měsíců, jichž je roku 2008 známo 60. Největší z nich je Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou atmosféru.

Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. Na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, jasností srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami. Od ekliptiky se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než 2,5°. Přechod jedním znamením zvěrokruhu trvá více než 2 roky.

více... , návrhy...

℮

Novinky

15. srpna - Nastala opozice planety Neptun. Opozice proběhla v souhvězdí Kozoroha.

5. srpna – Americká Sonda Phoenix detekovala ve vzorcích půdy Marsu stopy přítomnosti toxického chloristanu amonného, což je látka, která se běžně přidává do raketového paliva. Vědci nyní zjišťují, zda tuto látku do půdy nezanesla sama sonda. Pokud se ale v půdě Marsu vyskytuje přirozeně, znamenalo by to, že je jeho prostředí daleko méně vhodné pro život, než se doposud předpokládalo.

1. srpna - Nastalo úplné zatmění Slunce, které bylo z České republiky viditelné jako částečné - bylo zakryto 20 - 25% slunečního kotouče. Jako úplné bylo zatmění pozorovatelné ze severní Kanady, Grónska, střední části Ruska, Mongolska a Číny.

℮

Informace

Portál Astronomie založil Miraceti 9. prosince 2005.

Do článků týkajících se astronomie můžete vkládat šablonu {{Portál Astronomie}}:

Související články obsahuje
Portál Astronomie

Související portály:

Portál Planetární vědy

Portál Kosmonautika

℮

Požadované články

Články, které by bylo vhodné vytvořit

Abbellův katalog - Tychův katalog - Mizar - Alkor - interferometr - Mezihvězdné prostředí - Maunderovo minimum - Margaret Turnbullová - Jill Taller - Allen Telescope Array - Kastor - Capella - Becrux - Kaus Australis - Mirfak - 51 Pegasi - Granátová hvězda - Epsilon Indi BB - OTS 44 - Mlhovina Severní Amerika - ^{en:North America Nebula} Největší dalekohledy v ČR

Pomozte, prosím, s úpravou článku Tau Ceti pro dosažení ocenění DČ nebo NČ.

Články, které potřebují úpravu

Viz seznam článků, které potřebují úpravu. Upravte také některý z astronomických pahýlů (seznam). Jsou označeny šablonou {{Pahýl - astronomie}}, která vypadá takto:

Tento astronomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Náměty

℮

Historické události měsíce

1. února 2003 – V závěru vědecké mise STS-107, při sestupu do atmosféry, se rozpadl raketoplán Columbia; nepřežil nikdo ze sedmičlenné posádky.
3. února 1966 – Na povrch Měsíce sovětská dosedla sonda Luna 9 – stala se tak první sondou, která na Měsíci měkce přistála.
5. února 1974 – Sonda Mariner 10 provedla jako první při průletu okolo Venuše gravitační manévr.
7. února 1999 – Ke kometě Wild 2 vystartovala sonda Stardust.
9. února 1963 – Se narodil americký teoretický fyzik Brian Greene, jeden z autorů teorie superstrun.
12. února 1961 – K Venuši odstartovala Veněra 1 – první sonda k cizí planetě. Svého cíle však nedosáhla.
14. února 2000 – Kosmická sonda NEAR Shoemaker vstoupila na oběžnou dráhu okolo planetky 433 Eros.
15. února
- 1564 – Se narodil Galileo Galilei († 8. ledna 1642), významný toskánský astronom, fyzik a filosof.
- 1786 – Německý astronom William Herschel objevil mlhovinu Kočičí oko.
17. února 2004 – Byla objevena binární planetka Orcus.
19. února 1986 – Byla zahájena výstavba vesmírné stanice Mir.
21. února 1938 – Zemřel americký astronom George Ellery Hale (* 29. červen 1868).
25. února 1969 – Kolem Marsu proletěla sonda Mariner 6.