Mezinárodní rok astronomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Mezinárodní rok astronomie (anglicky International Year of Astronomy) je světovou událostí roku 2009 pořádanou Mezinárodní astronomickou unií (IAU) ve spolupráci s Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Cílem této události je připomenout rozvoj astronomie za posledních 400 let (od prvního použití dalekohledu Galileo Galileem), přiblížit význam a objevy astronomie nejširším vrstvám obyvatelstva a rozšířit povědomí o důležitosti astronomie pro lidskou společnost.

V rámci tohoto roku se budou konat desítky projektů (v České republice jich bylo k 1. lednu připraveno 30) podporujících rozvoj astronomie a především seznamujících nejširší vrstvy obyvatelstva s objevy tohoto oboru. Od 2. do 5. dubna proběhla jedna ze stěžejních akcí – 100 hodin astronomie – kde měli zájemci např. možnost dálkově ovládat některé profesionální dalekohledy a vybírat si tak oblast svého pozorování.[1]

Česká republika přidala další své vklady k této události.[2] V mezinárodním roku astronomie se připomínáme, že uplynulo 400 let od vydání knihy Astronomia nova. V ní Johannes Kepler, který tou dobu působil v Čechách na dvoře Rudolfa II., publikoval své první dva zákony nebeské mechaniky. Současně uplynulo 50 let od pádu příbramského meteoritu. Jde o první meteorit na světě, který byl nalezen na základě fotografických snímků zaznamenávajících jeho dráhu v atmosféře.

Mezinárodní rok astronomie probíhá pod heslem Vesmír – kouzlo objevů[3] (anglicky The Universe, Yours to Discover).[4]

Obsah

[editovat] Historie a účastníci

Petr Heinzel, ředitel Astronomického ústavu Akademie věd, na tiskové konferenci k zahájení Mezinárodního roku astronomie

Uspořádat Mezinárodní rok astronomie navrhla v roce 2003 Itálie. Mezinárodní astronomická unie tento návrh na svém kongresu v roce 2003 přijala a v roce 2005 jej odsouhlasilo i UNESCO. Mezinárodní rok astronomie byl na základě těchto návrhů vyhlášen Valným shromážděním OSN na jeho 62. setkání v prosinci 2007 v New Yorku.[5]

Akce se účastní celkem 136 zemí obvykle prostřednictvím svých národních organizačních výborů.[6] Tyto státy se účastní na mezinárodních akcích (např. dubnovém pozorování oblohy 100 hodin astronomie) a většina z nich připravila i své vlastní projekty (v Česku např. fotografickou soutěž Češi a Slováci na obloze).

[editovat] Česká republika

V České republice akci koordinuje Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009. Hlavními spolupracujícími institucemi jsou

[editovat] Hlavní události

Galileoskop – návod k sestavení jednoduchého dalekohledu
Sestavený Galileoskop

[editovat] Mezinárodní akce

Mezinárodní astronomická unie jako hlavní organizátor akce vyhlásila k Mezinárodnímu roku astronomie témata, ke kterým pak konkrétní akce připraví především jednotlivé účastnické země. Jsou to např.:

[editovat] 100 hodin astronomie

Od 2. do 5. dubna 2009 proběhla jedna z klíčových akcí celého Mezinárodního roku astronomie: pozorování, živé webcasty a diskuze, jejichž cílem bylo, aby se v tuto dobu podívalo dalekohledem co nejvíce lidí podobně, jako to před 400 lety udělal Galileo Galilei [7]. Těchto 100 hodin astronomie se zúčastnilo 130 zemí

Jednou z dílčích akcí bylo např. S 80 dalekohledy kolem světa, kdy si 80 velkých profesionálních dalekohledů předávalo pod vedením Evropské jižní observatoře štafetu veřejně přístupných pozorování.[8]

V Česku se do této akce kromě jiných zapojila např. hvězdárna v Úpici, která měla otevřeno těchto 100 hodin nepřetržitě, nebo např. město Litomyšl, které po dobu akce zhaslo veřejné osvětlení a slavnostní nasvícení historických budov.

[editovat] Další celosvětové akce

  • Galileoskop – návod především pro mládež na sestavení jednoduchého levného dalekohledu amatérskými prostředky a soutěž pro pozorovatele
  • Ona je astronomka – o ženách v astronomii
  • Astronomie a světové dědictví – cílem akce je vytvořit spojení mezi astronomií jako vědou a kulturou.

[editovat] České akce

Stejně jako většina účastnických zemí připojuje Česká republika k mezinárodním tématům i své akce, např.:[9]

  • literární soutěž Vesmír mého mládí
  • fotografickou soutěž Češi a Slováci na obloze
  • soutěž k problematice světelného znečištění Sviťme si na cestu ... ne na hvězdy 2009
  • soutěž pro mládež Astronomická olympiáda (v roce 2009 probíhá její 6. ročník).[10]

Česká republika se účastní také jednoho zajímavého mezinárodního projektu vedeného Rakouskem a Německem Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?[11] Jeho cílem je jednoduchým a laickým způsobem porovnat aktuální pozorovací podmínky noční oblohy na různých místech ve světě. Účastníci pozorují vybranou část souhvězdí Orionu nebo Malého medvěda (Malý vůz) a zapíší, kterému z připravených vzorů odpovídá aktuálně viditelný počet hvězd v této části oblohy.[1]

K roku astronomie vydala Česká pošta poštovní známku v hodnotě 17 Kč s vyobrazením Johannesa Keplera a připomenutím jeho práce Astronomia Nova.[12]

[editovat] Výstavy

Exteriérová výstava Vesmír - dobrodružství objevů v Praze u Národního divadla

Mezinárodní rok astronomie doprovodí také několik výstav. První z nich zahájila 7. ledna v Praze u Národního divadla: exteriérová výstava Vesmír – dobrodružství objevů. Jde o 48 obřích panelů s fotografiemi těles sluneční soustavy, mlhovin a galaxií. Výstavu připravili španělští a mexičtí vědci a bude současně vystavena v mnoha různých státech.[9]

Z českých národních výstav to je např. projekt ke světelnému znečištění Proč už nevidíme hvězdy jako naši předkové? na Hvězdárně a planetáriu Plzeň nebo Kresby Měsíce z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

U příležitosti mezinárodní konference Bolidy a pády meteoritů se v budově Akademie věd ČR v Praze konala výstava 50 let Příbramských meteoritů. Byla věnována nejen pádu meteoritu Příbram – prvního meteoritu na světě, který byl nalezen na základě fotografických snímků zaznamenávajících jeho dráhu – ale všem meteoritům, které byly takto „fotograficky“ zaznamenány.

[editovat] Konference

Konference Bolidy a pády meteoritů

V rámci Mezinárodního roku astronomie probíhají i vědecké konference.

[editovat] Bolidy a pády meteoritů

V Praze se od 11. do 15. května 2009 konala mezinárodní vědecká konference Bolidy a pády meteoritů.[13] Sjelo se na ni 60 odborníku ze 17 zemí světa a bylo na ní předneseno 50 přednášek, které se zabývaly různými aspekty pádu meteotitů – např. jejich temnou dráhou (část dráhy od konce záření meteoritu po jeho dopad na zemský povrch). Jedna celá sekce byla věnována pádu planetky 2008TC3 – prvního meteoritu, který byl pozorován ještě před vstupem do zemské atmosféry.

Konference se uskutečnila u příležitosti 50. výročí pádu meteoritu Příbram a 80. narozenin tehdejšího předního československého odborníka na studium meteoritů Zdeňka Ceplechy.[14]

[editovat] Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru

Na ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně proběhla 8.–12. června mezinárodní vědecká konference o výzkumu dvojhvězd Binaries – key to Comprehension of the Universe.[15] Zúčastnilo se jí rekordních 175 vědců věnujících se hvězdné fyzice.[16]

Význam studia dvojhvězd shrnul hlavní organizátor konference doc. Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity: „Peripetie manželského života hvězd vázaných ve dvojhvězdách jsou mnohem pestřejší a dramatičtější než život hvězdných samotářů. Mohou si vzájemně vyměňovat svou hmotu, vybuchovat jako novy či supernovy, mohou být zdroji rentgenového záření. Navíc hvězdy žijící ve dvojicích na sebe prozrazují mnohem více než osamocené hvězdy - z pozorování dvojhvězd lze spolehlivě určit jejich rozměry, hmotnosti, zářivé výkony i věk. Tyto údaje pak slouží k ověření znalostí o vývoji hvězd, procesech v jejich nitru, ale třeba i k určování vzdáleností galaxií.“[17]

Připravuje se další konference:

Výstava 50 let Příbramských meteoritů

[editovat] Otevření muzea

V rámci Mezinárodního roku astronomie bude v Praze otevřeno Keplerovo muzeum,[9] jelikož Praha byla posledním městem, kde tento významný astronom trávil část svého života a které nemá muzeum věnované jeho osobnosti a práci.[19]

Muzeum bude otevřeno v druhé polovině roku 2009 v Karlově ulici 4 na Starém Městě blízko Karlova mostu.[9] Jde o dům, kde Kepler během svého pražského pobytu, kdy objevil svoje první dva zákony o pohybu nebeských těles, žil a pracoval.

[editovat] Ko(s)miksy

Českou specialitou je vydávání komiksů zvaných Ko(s)miksy, které kreslí Ladislav Šmelcer.[2] Ty jsou týdně publikovány na webu Českého organizačního výboru[20] a reagují na aktuální nejen astronomické události.

[editovat] Zahájení Mezinárodního roku astronomie

Zahájení Mezinárodního roku astronomie v Paříži v budově UNESCO

Tato velká mezinárodní akce začala hned 1. ledna celosvětovou „štafetou“ v pozorování Slunce. V Česku se akce zúčastnilo 5 hvězdáren, ale pro špatné počasí mohla Slunce jen jedna z nich – Hvězdárna Kleť – skutečně pozorovat, protože leží ve nejvyšší nadmořské výšce.[21]

Oficiálně a slavnostně zahájil Mezinárodní rok astronomie generální sekretář UNESCO Koichiro Matsuura na konferenci 15.–16. ledna 2009 v Paříži.[22] Jako druhý hlavní řečník vystoupil na zahájení instrumentalista Jean-Michel Jarre, který mluvil o svém vztahu k astronomii.[23]

Nejzajímavějšími body tohoto úvodu bylo vystoupení několika světově uznávaných astronomů. Např. objevitelka pulsarů Jocelyn Bellová Burnellová demonstrovala chování pulsarů obíhajících kolem jiné hvězdy tak, že na provázku roztočila pípající kuchyňské minutky, přičemž bylo slyšet nejen změny výšky tónu, ale i změny intervalu mezí pípnutími během jednotlivých fází oběhu „pulsaru“.[24]

[editovat] Zahájení v Evropské unii

Protože Česká republika předsedá Evropské unii, dostalo se ji cti uspořádat Slavnostní zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Evropské unii.[25] Konalo se v Praze na Staroměstském náměstí 7. ledna 2009.[19] Promluvil na něm eurokomisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik, prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimil Růžička a předseda Akademie věd Václav Pačes.[26]

Prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky při zahájení Mezinárodního roku astronomie v Praze

Vlastní zahájení Mezinárodního roku astronomie pak provedl předseda Českého národního komitétu astronomického Jan Palouš. Slavnostní zahájení doprovodila výstava astronomických fotografií a pozorování Slunce dalekohledy.

[editovat] Organizace

Mezinárodní rok astronomie organizuje Mezinárodní astronomická unie ve spolupráci s UNESCO a mnoha dalšími nadnárodními a národními institucemi (mj. Evropská jižní observatoř nebo NASA). Hlavním koordinátorem je portugalský astronom Pedro Russo (* 1977).[27]

[editovat] Český organizační výbor

V České republice se na přípravě podílí především Český organizační výbor, který připravuje některé české akce. Jeho hlavním posláním je však koordinace všech českých projektů a koordinace české účasti na této mezinárodní akci.

Předsedou organizační výboru, který byl jmenován Českým národním komitétem astronomickým,[9] je známý astrofyzik Jiří Grygar. Místopředsedy jsou pracovníci Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan (pro koordinaci národních aktivit) a Bruno Jungwiert (pro mezinárodní agendu).[28]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ 100 Hours of Remote Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2009-03-28, [cit. 2009-03-29]. Dostupné online.
  2. ↑ Národní projekty [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2008, [cit. 2009-01-03]. Dostupné online.
  3. ↑ Loga [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2008, [cit. 2009-01-20]. Dostupné online.
  4. ↑ International Year of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2008, [cit. 2009-01-21]. Kapitola Branding and Identity Guidelines. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ IYA 2009 [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2008, [cit. 2009-01-03]. Dostupné online.
  6. ↑ International Year of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2008, [cit. 2009-01-10]. Kapitola IYA2009 National Nodes. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ 100 Hours of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, [cit. 2009-01-08]. Dostupné online. (en)
  8. ↑ SUCHAN, Pavel. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-04-04, [cit. 2009-05-26]. Kapitola 100 hodin astronomie. Čas 31:30 od začátku stopáže. Dostupné online.
  9. ↑ a b c d e Tisková zpráva k zahájení Mezinárodního roku astronomie [online]. Český organizační výbor IYA2009, 2009-01-05, [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.
  10. ↑ Astronomická olympiáda [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.
  11. ↑ Kolik hvězd ještě můžeme spatřit? [online]. Verein Kuffner-Sternwarte, 2008, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. (cs)
  12. ↑ Poštovní známka k Mezinárodnímu roku astronomie [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2009-05-06, [cit. 2009-05-16]. Dostupné online.
  13. ↑ Bolides and Meteorite Falls [online]. Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, 2009, [cit. 2009-05-26]. Kapitola Program. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ SUCHAN, Pavel. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-05-11, [cit. 2009-05-26]. Kapitola Mezinárodní konference Bolidy a pády meteoritů. Čas 05:30 od začátku stopáže. Dostupné online.
  15. ↑ Binaries – key to Comprehension of the Universe [online]. 2008-07-19, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. (en)
  16. ↑ MIKULÁŠEK, Zdeněk. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-06-08, [cit. 2009-06-14]. Kapitola Konference Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru. Čas 4:00 od začátku stopáže. Dostupné online.
  17. ↑ ZEJDA, Miroslav. Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách [online]. Česká astronomická společnost, 2009-06-09, [cit. 2009-06-14]. Dostupné online.
  18. ↑ Mezinárodní vědecká konference Keplerův odkaz v kosmickém věku [online]. Národní technické muzeum, 2008, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
  19. ↑ a b ŘÍHOVÁ, Barbora; KUBALA, Petr. Mezinárodní rok astronomie odstartuje symbolicky u pražského orloje [online]. iDnes.cz, 2009-01-04, [cit. 2009-01-06]. Dostupné online.
  20. ↑ ŠMELCER, Ladislav. Ko(s)miks týdne [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2009-03-23, [cit. 2009-03-29]. Dostupné online.
  21. ↑ SUCHAN, Pavel. Rok astronomie začal v Praze [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-01-10, [cit. 2009-01-18]. Čas 21:30 od začátku stopáže. Dostupné online.
  22. ↑ Opening ceremony 2009 International Year of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2008, [cit. 2009-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ Opening by Unesco director general [online]. canalc2, [cit. 2009-01-16]. Dostupné online. (francouzsky)
  24. ↑ GRYGAR, Jiří. Zahájení v Paříži [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2009, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online.
  25. ↑ Slavnostní zahájení [online]. Český organizační výbor pro přípravu IYA 2009, 2008, [cit. 2009-01-01]. Dostupné online.
  26. ↑ SOBOTKA, Petr. Začal Mezinárodní rok astronomie [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-01-08, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
  27. ↑ International Year of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2008, [cit. 2009-01-01]. Kapitola Contact us. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ International Year of Astronomy [online]. International Year of Astronomy, 2008, [cit. 2009-01-10]. Kapitola Czech Republic. Dostupné online. (anglicky)

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
zprávy na Wikizprávách.
projekt na Wikiverzitě.
Související články obsahuje
Portál Astronomie

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Související zprávy na Wikizprávávch

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_rok_astronomie“