55 Cancri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

8h52m35,8s; 28°19′51,00″

55 Cancri
55 Cancri
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Rak (Cancer)
Rektascenze 8h52m35,8s
Deklinace +28° 19′ 51,0″
Paralaxa 0,08103"
Vzdálenost 40,3±0,4 ly
(12,3±0,1 pc)
Barevný index (U-B) 0,65/1,66
Barevný index (B-V) 0,86/1,21
Zdánlivá hvězdná velikost (V) 5,95m
Absolutní hvězdná velikost (V) 5,46/12,66m
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 75732
Bonner Durchmusterung BD +28°1660
Glieseho katalog Gl 475
Flamsteedovo označení 324 Cnc

55 Cancri neboli 1 Cancri či zkráceně 55 Cnc je hvězda vzdálená 41 světelných let od Země v souhvězdí Raka. Skládá se ze žlutého trpaslíka a z menšího červeného trpaslíka, jež jsou od sebe vzdáleni více než 1000 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce).

Od roku 2010 zde bylo potvrzeno pět extrasolárních planet, které obíhají 55 Cancri (žlutý trpaslík). O nejvnitřnější planetě si vědci myslí, že je podobná Zemi. 55 Cancri je jedním ze tří hvězdných systémů (včetně naší sluneční soustavy), u kterých bylo potvrzeno má nejméně pět planet. 55 Cancri je zapsán v seznamu 100 cílových planet NASA Terrestrial Planet Finder mission.

Porovnání naší sluneční soustavy a systému 55 Cancri

Vzdálenost a viditelnost[editovat | editovat zdroj]

Hvězdný systém 55 Cancri se nachází relativně blízko Zemi. Satelit Hipparcos změřil paralaxu 55 Cancri 81,03 úhlových milisekund, což odpovídá 12,3 parseků (40,3 světelných let). 55 Cancri má magnitudu 5,95 a je viditelný za velmi tmavé oblohy. 55 Cancri B (červený trpaslík) má magnitudu 13. Je viditelný pouze dalekohledem.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

55 Cancri[editovat | editovat zdroj]

Primární hvězdou je 55 Cancri, což je žlutý trpaslík. Je o něco menší a lehčí než naše Slunce, tudíž chladnější a méně svítivá. Tato hvězda je obzvláště bohatá na těžké kovy jako např. železo. To ztěžuje odhad věku a hmotnosti. Jedna studie[zdroj?] založená na chromosférické činnosti předpokládá věk hvězdy 5,5 miliardy let. Jiná studie[zdroj?] na 7,4 či 8,7 miliardy let. Jedna hypotéza[zdroj?] tvrdí, že těžké prvky se do 55 Cancri dostaly z protoplanetárního disku, který tím znečistil vrchní vrstvy hvězdné atmosféry.

55 Cancri B[editovat | editovat zdroj]

55 Cancri B je červený trpaslík. Má menší svítivost a hmotnost než Slunce. Od primární hvězdy je vzdálen 1065 AU, ale i přes tuto vzdálenost jsou na sebe gravitačně vázány. Objevila se teorie[zdroj?], že by mohl být 55 Cancri B sám o sobě dvojhvězda, ale to není potvrzeno.

Planetární systém[editovat | editovat zdroj]

Exoplanety jsou označeny od b po f.

V roce 1998 byl objeven možný prachový disk ve vzdálenosti 40 AU od mateřské hvězdy 55 Cancri se sklonem 25°, podobně jako Kuiperův pás. Později se však zjistilo, že šlo pravděpodobně o podvrh a objev zatím nebyl ověřen.

K 55 Cancri byla vyslána zpráva. Byl k tomu použit největší radar Eurasie-Eupatoria Planetar Radar (70m). Vzkaz se jménem Cosmic Call 2 byl vyslán 6. 7. 2003. Tento vzkaz doletí k 55 Cancri v květnu 2044.

55 CNC-e[editovat | editovat zdroj]

Podle současné teorie je 55 CNC-e podobná Zemi. Objevena byla 30. srpna 2004. Je nejvnitřnější planetou soustavy, pravděpodobně vznikla odfouknutím horních vrstev z plynného obra. Exoplaneta je doposud částečně roztavená z doby vzniku a kvůli blízkosti mateřské hvězdy. Kůra planety je jen několik kilometrů silná, atmosféra je tenká a modrá. Je to buď velmi hmotná skalnatá planeta nebo malá plynová planeta typu Neptunu. Hmotnost je 0,034 hmotnosti Jupiter neboli 48 % Neptunu, orbita trvá necelých 18 hodin a vzdálenost od hvězdy je 0,038 AU. Velkou část povrch tvoří oceány lávy.

55 CNC-b[editovat | editovat zdroj]

55 CNC-b

Tato planeta je druhá v pořadí od hvězdy. Objev učinil roku 1996 Paul Butlar a Geoffrey Marcy. Atmosféra planety má modrou barvu. Kvůli blízkosti Slunce, se zde netvoří žádná mračna. Horní vrstvy atmosféry se pravděpodobně skládají z alkalických kovů. Hmotnost planety je 0,82 hmotnosti Jupitera. Obíhá ve vzdálenosti 0,115 AU a jeden rok zde trvá 14,7 dne. Podle měření provedených Hubbleovým dalekohledem by měl být sklon osy k rovině oběžné dráhy 53°. Za tohoto předpokladu by planeta měla váhu 1,03 Jupiteru. Kvůli této váze se předpokládá, že exoplaneta je plynný obr. Pravděpodobně ji obíhají velké měsíce.

55 CNC-c[editovat | editovat zdroj]

Podle výstřednosti oběžné dráhy je možné, že tato planeta není dosud na svou mateřskou hvězdu rotačně vázána. Hmotnost planety je 0,17 hmotnosti Jupitera, vzdálenost od hvězdy 0,24 AU a jedna orbita trvá 44,3 dne. Pravděpodobně je to plynného obra bez pevného povrchu.

55 CNC-c

55 CNC-f[editovat | editovat zdroj]

Dolní odhad hmotnosti činí 0,14 hmotnosti Jupiteru, hvězdu oběhne za 260 dní ve vzdálenosti 0,78 AU (pro srovnání:Venuše se nachází 0,72 AU od Slunce). Výstřednost oběžné dráhy je 0,0002 – téměř kruhová. Předpokládá se, že by přibližná hmotnost 55 CNC-f měla být o 25 % vyšší než dolní hranice (pozn.: planeta byla objevena metodou měření radiální rychlosti, která umožňuje odhadnout pouze dolní hranici hmotnosti), kolem 0,18 hmotnosti Jupiteru. Pravděpodobně je to plynný obr bez pevného povrchu. Nachází se v „obyvatelné zóně“ a tekutá voda by mohla existovat na hypotetickém měsíci. Nevíme přesně, zda je více podobná Saturnu, či Neptunu. Vzhledem k teplotě se jedná o Sudarskyho třídu 2 planet, pokrytých vodními mraky.

55 CNC-d[editovat | editovat zdroj]

Tato exoplaneta je 3,8krát hmotnější než Jupiter ve vzdálenosti 5,9 AU od mateřské hvězdy. Jeden oběh trvá 14,2 roků. Oběžná dráha je téměř kruhová. Měření Hubbleova teleskopu z roku 2004 naznačují, že sklon osy rotace k rovině oběžné dráhy je 53°. To znamená, že pravá hmotnost je o 25 % vyšší než dolní hranice, kolem 480 % váhy Jupiteru, je to tedy plynný obr. Za předpokladu, že složení je podobné Jupiteru a že atmosféra je blízko k chemické rovnováze, se dále předpokládá, že se zde nachází voda ve formě mraků. Vnitřní teplo exoplanety zabraňuje tvorbě mraků na bázi amoniaku, které jsou obvyklé na Jupiteru. Gravitace je zde 4× silnější než na Jupiteru a 10× silnější než na Zemi.

55 CNC-d

Zdroje[editovat | editovat zdroj]