Souhvězdí Malého vodního hada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Malý vodní had
Hydrus constellation map.png
Latinský název Hydrus
Latinský genitiv Hydri
Latinská zkratka Hyi
Rektascenze 2 h
Deklinace -70°
Rozloha 243 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +15° až -90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Nepozorovatelné
Počet hvězd jasnějších než 3m 2
Nejjasnější hvězda α Hyi (2,86m)
Sousední souhvězdí Mečoun
Eridanus
Hodiny
Tabulová hora
Oktant
Fénix
Síť
Tukan

Malý vodní had je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Zavedli ho holandští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman. Johann Bayer ho roku 1603 zobrazil ve svém atlase Uranometrie a pomohl tak jeho rozšíření.

Hvězdy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Hyi α Hyi 2,86m
β Hyi β Hyi 2,9m
γ Hyi γ Hyi 3,26m

Žádná z hvězd Malého vodního hada nemá vlastní jméno. Alfa Hydri má magnitudu 2,86 a je od Země vzdálená 71 ly. Je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí. Beta Hydri je nejbližší hvězda k jižnímu nebeskému pólu. Je známá tím, že má stejný spektrální typ jako Slunce - G2. Proto se o ní hovoří jako o sesterské hvězdě Slunce, rovněž není ve vývoji o mnoho dále. Gama Hydri, poslední jasná hvězda v souhvězdí, je od nás dále než předešlé dvě hvězdy, až 214 ly, a je červeným obrem. Hvězdy alfa, beta a gama vytvářejí přibližně rovnoramenný trojúhelník.

Pouhým okem neviditelná HD 10180 Hydri sedmé magnitudy je neobyčejná tím, že ji obíhá minimálně šest, možná až sedm exoplanet.

Optickou dvojhvězdou rozlišitelnou už pouhým okem je pí Hyi. Obě její složky mají podobnou magnitudu. Jako mnoho takových širokých dvojhvězd, i tyto dvě ve skutečnosti v prostoru nemají nic společného. Kromě této dvojice souhvězdí ještě nabízí dvojhvězdu H3475.

Jako souhvězdí ležící daleko od galaktické roviny je Malý vodní had velmi chudý na objekty. Jeho nejjasnější galaxie je NGC 1511.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Daleko na jihu ležící Malý vodní had vyplňuje prostor mezi dvojici Magellanových mračen, jasným Achernarem z Eridana a jižním nebeským pólem. Z území České republiky je neviditelný. Pozorovatelný je až v oblastech jižní od osmé rovnoběžky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]