Souhvězdí Labutě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Labutě
Cygnus constellation map.png
Latinský název Cygnus
Latinský genitiv Cygni
Latinská zkratka Cyg
Rektascenze 21 h
Deklinace +42°
Rozloha 804 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -35°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Září
Počet hvězd jasnějších než 3m 4
Nejjasnější hvězda Deneb (α Cyg) (1,25m)
Sousední souhvězdí Cefeus
Drak
Lyra
Lištička
Pegas
Ještěrka

Labuť (latinsky: Cygnus) je souhvězdí na severní obloze. Sousedními souhvězdími jsou Cefeus, Drak, Lyra, Lištička, Pegas a Ještěrka. Patří mezi 48 souhvězdí, která zavedl řecký astronom Ptolemaios. Labuť se rozprostírá v bohaté oblasti Mléčné dráhy. Dá se poměrně snadno najít, jelikož její nejjasnější hvězda, Deneb, tvoří jeden z vrcholů letního trojúhelníku. Labuti se někdy říká Severní kříž. V našich zeměpisných šířkách jde zčásti o cirkumpolární souhvězdí. Souhvězdí je viditelné po celý rok. Za zimních večerů je Labuť v nejhorším pozorovacím postavení - dolní kulminace probíhá 12. února - souhvězdí klesá pomalu pod severní obzor, zůstane viditelný pouze Deneb. Ale v průběhu zimních nocí pomalu zvyšuje svoji výšku, dokud není opět viditelná celá. V průběhu roku Labuť stoupá po východním obzoru. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají za letních nocí (horní kulminace je 13. srpna), kdy je souhvězdí viditelné celou noc. Směrem do souhvězdí Labutě se rychlostí 220 km/s pohybuje naše Sluneční soustava.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Labuť od Hevelia

Podle legendy se v labuť proměňoval Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Ledu, o kterou se zajímal pro její krásu. Aby se k ní mohl přiblížit, nechal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho spartská královna zachránila. Po Diově návštěvě Leda porodila blížence Castora a Polluxe, byla také matkou dvou dcer - Klytaimnéstry a krásné Heleny, kvůli které vypukla Trojská válka. Castorův a Klytaimnéstřin otec byl Ledin manžel Tyndareos, otcem Poluxe a Heleny byl Zeus.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Srovnání Denebu a Slunce

Nejjasnější hvězdou je Deneb (alfa Cygni). Jméno v překladu znamená chvost, neboť Deneb tvoří ocas Labutě. Deneb je modrobílý veleobr (Spektrální třída: A2Ia) a patří k nejzářivějším známým hvězdám - je od Slunce vzdálený asi 3 000 světelných let a má jasnost 1,2. Tvoří vrchol letního trojúhelníku. U nás je Deneb cirkumpolární. Beta Cygni neboli Albireo (3,1 mag) je dvojhvězda složená z červeného obra a modrého souputníka. Albireo zobrazuje předek labutě (jméno v překladu znamená zobák). Hruď Labutě tvoří gama Cygni neboli Sadr (2,2 mag). Pravé křídlo Labutě tvoří hvězdy epsilon a zeta Cygni. Levé křídlo je tvořeno hvězdami delta a kappa Cygni. Epsilon Cygni neboli Gienah je dvojhvězda s jasností 2,9 mag. Na hranici viditelnosti pouhým okem je hvězda 61 Cygni. Je to první hvězda, u které byla změřena její vzdálenost. V Labuti je známo přes 400 proměnných hvězd, mezi nimi tři novy. Jednou z nejzajímavějších je kappa Cygni, což je hvězda typu Mira Ceti. Další jasné proměnné hvězdy jsou U Cygni, P Cygni, SS Cygni, R Cygni, RT Cygni, W Cygni, Z Cygni a V 456 Cygni.

Objekty vzdáleného vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který je znám jako Velká trhlina v Labuti nebo Severní pytel s uhlím. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí se nachází několik otevřených hvězdokup. Jednou z nich je Messier 29, která leží poblíž hvězdy Sadr. M29 má jasnosti 7,1 mag. Pouhým okem je viditelná hvězdokupa Messier 39, která má jasnost 4,6 mag. Labuť je velmi bohatá na emisní a planetární mlhoviny. Severně od hvězdy Deneb se nachází NGC 7000, což je emisní mlhovina známá také jako Severní Amerika. Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Dosahuje jasnosti 6,0 mag a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Pouhým okem se ale jeví jako slabá tečka. Při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gineah leží emisní mlhovina Plachta (NGC 6992), která má jasnost 7,0 mag. Zajímavá je také planetární mlhovina NGC 6826, která má jasnost 9,8 mag. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina. V Labuti se nachází rádiový zdroj Cygnus A, který je po Slunci a Cassiopeie A nejjasnější rádiový zdroj na obloze. Cygnus X-1 je silný zdroj rentgenového záření, první zdroj objevený v Labuti. Pravděpodobně se jedná o černou díru.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
  • Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
  • Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.