Souhvězdí Blíženců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Blíženců
Gemini constellation map.png
Latinský název Gemini
Latinský genitiv Geminorum
Latinská zkratka Gem
Rektascenze 7 h
Deklinace 20°
Rozloha 514 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -60°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Únor
Počet hvězd jasnějších než 3m 4
Nejjasnější hvězda Pollux (β Gem) (1,1m)
Sousední souhvězdí Rys
Vozka
Býk
Orion
Jednorožec
Malý pes
Rak

Blíženci (latinsky Gemini - dvojčata, symbol Gemini.svg, Unicode ♊) jsou jedním ze souhvězdí zvěrokruhu a jsou tedy umístěny na severní obloze. Souhvězdí Blíženců leží částečně v Mléčné dráze. Je nejlépe pozorovatelné na zimní obloze a lze ho nalézt mezi souhvězdím Býka, které leží východně, a Raka, ležícím západně od Blíženců. Dalším možným způsobem jak najít toto souhvězdí je postupovat ve směru spojnice hvězd  a  souhvězdí Orionu, která míří ke hvězdám Castor a Pollux v Blíženci.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Toto souhvězdí představuje dvojčata Castora a Polydeuka (Polluxe), kteří pluli s Iásonem a argonauty pro zlaté rouno. Jejich otcem byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu. Oba se vylíhli z vejce. Polydeukes se od bratra lišil tím, že byl nesmrtelný a po smrti svého bratra směl vstoupit na Olymp. Tam ale prosil Dia, aby směl jeden den trávit na Olympu a druhý den s bratrem v podsvětí. Za odměnu je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženců. Dvě nejjasnější hvězdy se proto jmenují Pollux a Castor. V římské mytologii byly hvězdy pojmenovány podle Romula a Rema.

Blíženci mají povahu spíše tvrdohlavou

Grafická vizualizace[editovat | editovat zdroj]

Diagram cesty ke spojení hvězd v souhvězdí Blíženců. Je vidět dvojčata držící se za ruce.

Hvězdy v tomto souhvězdí mohou být alternativně spojeny tak, že vzniknou postavy dvojčat držící se za ruku.

Dvojče vpravo je Kastor, jehož nejjasnější hvězdou je Castor (alfa Geminorum) s magnitudou hodnoty 2 a představující Kastorovu hlavu. Vlevo od něj je Polux, jehož nejjasnější hvězda beta Geminorum (známější jako Pollux) představuje také jeho hlavu.

Zbytek Polluxovy hlavy je představován hvězdou upsilon Geminorum, Polluxova pravá ruka pak hvězdou iota Geminorum, zatímco levá hvězdou kappa Geminorum: všechny tyto tři hvězdy mají magnitudu velikosti 4. Poluxova pánev je představovaný hvězdou delta Geminorum, Polluxovo pravé koleno zeta Geminorum, Poluxova pravá noha pak gamma Geminorum, Polluxovo levé koleno lambda Geminorum a Poluxova levá noha xi Geminorum. Gamma Geminorum je hvězdou druhé magnitudy, zatímco delta a xi Geminorum třetí magnitudy.

Kastorova pánev je představována hvězdou tau Geminorum, Kastorova levá ruka iotou Geminorum (kterou sdílí s Poluxem), Kastorova pravá ruka thetou Geminorum: všechny tyto tři hvězdy jsou čtvrté magnitudy.

Kastorova pánev je představována hvězdou epsilon Geminorum, levá noha ny Geminorum, pravá noha hvězdami mí a eta Geminorum: hvězdy epsilon, mí a eta Geminorum jsou třetí magnitudy.

Objekty v souhvězdí Blíženců[editovat | editovat zdroj]

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

  • β Geminorum (Pollux)Rudý obr, 1,1 m, 34 světelných let od Slunce.
  • α Geminorum (Castor) – Vícenásobný systém. Jasnost hlavní hvězdy je 1,9 m. 42 světelných let od Slunce.
  • γ Geminorum (Alhena) – Modrobílý podobr zářící jasností 1,9m. 105 světelných let od sluneční soustavy.
  • δ Geminorum (Wasat) – Dvojnásobný systém – bílá hvězda (3,5 mag) a oranžový trpaslík (8,2 mag). 59 světelných let od Slunce.
  • ε Geminorum (Mebsuta) – Žlutý veleobr vzdálený 900 sv. let od Slunce zařící jasností 3,5 m.
  • ζ Geminorum – Proměnná hvězda s periodou 10,2 dne. Jasnost se pohybuje v rozmezí 3,6-4,2 magnitudy. 1200 světelných let od Slunce.
  • η Geminorum (Propus) – Trojnásobný systém rudých a žlutých obrů (jedna z hvězd je proměnná), jasnost hvězd je 3,1m-3,9m+6,5m.

Hvězdokupy[editovat | editovat zdroj]

Mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha

Galerie[editovat | editovat zdroj]