Souhvězdí Cefea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Cefeus
Cepheus constellation map.png
Latinský název Cepheus
Latinský genitiv Cephei
Latinská zkratka Cep
Rektascenze 22 h
Deklinace +70°
Rozloha 588 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -10°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Listopad
Počet hvězd jasnějších než 3m 1
Nejjasnější hvězda Alderamin (α Cep) (2,44m)
Sousední souhvězdí Malý medvěd
Drak
Labuť
Ještěrka
Kasiopeja
Žirafa

Cefeus (latinsky: Cepheus) je cirkumpolární souhvězdí severní oblohy. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kasiopeji a Žirafy. Jasnější hvězdy Cefea připomínají dům se špičatou střechou. V pořadí velikosti náleží Cefeovi 27. místo. Patří mezi starobylá souhvězdí, znal ho již starořecký astronom Ptolemaios. V České republice je viditelné po celý rok. Nejvýše nad obzorem je koncem podzimu (konec října-listopad).

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Cefeus byl král bájné Etiopie, manžel královny Kasiopei a otec Andromedy. Kasiopea se vychloubala, že je mnohem krásnější než mořské nymfy Nereidy. To rozzlobilo boha moří Poseidona. Jeho manželka byla také Nereida, Amfitríté, dcera mořského starce Nérea. Na radu své ženy poslal na království mořskou obludu, aby království Cephea a Kasiopei zpustošila. Když chtěli své království zachránit, museli na radu věštírny obětovat svoji dceru Andromedu. Andromedu přikovali ke skále nad mořem, jako oběť mořské nestvůře. Andromedu osvobodil Perseus a byl okouzlen její krásou, že si ji vzal za ženu. Mořskou obludu přestavuje souhvězdí Velryby.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Cefeus je poměrně chudé souhvězdí na jasné hvězdy. Nejjasnější hvězda Alderamin (alfa Cephei) dosahuje jasnosti 2,2. Jde o bílého podobra, vzdáleného 49 ly, který má 17x větší svítivost než Slunce. Alderamin v překladu znamená pravá paže. Vlivem precese se kolem roku 7 500 Alderamin stane Polárkou (bude nejbližší hvězdou severního nebeského pólu). Beta Cephei (Alfirk) je dvojhvězda o jasnosti 3,1 mag. Perioda oběhu hvězd je 4,56 hodin. Hlavní složka soustavy, beta 1, je proměnný modrobílý obr. Dala jméno skupině proměnných hvězd typu Beta Cephei. Gama Cephei (Errai) je oranžový obr o jasnosti 3.2 mag. Bílý pulzující proměnný veleobr delta Cephei (3,5 až 4,4 mag) dal jméno jedné skupině proměnných hvězd. Hvězdy tohoto typu nazýváme cefeidy. Delta Cephei je dvojhvězda. V Cefeovi se vyskytuje hned několik rudých veleobrů. Jedním z nich je μ Cephei neboli Granátová hvězda. Má jasnost 3,4 až 5,1 mag. Je to proměnná hvězda, která je vzdálená 5260 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 19 km/s. Jde o jednu z největších známých hvězd, kdyby byla na místě Slunce, sahala by její dráha až k Saturnu. Dalšími veleobry jsou V354 Cephei (3. největší známá hvězda) a VV Cephei A (2 největší známá hvězda).

Objekty vzdáleného vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdím prochází malá část Mléčné dráhy a tudíž se zde nenachází mnoho jasných objektů. Nejjasnějším objektem vzdáleného vesmíru je IC 1396. IC 1396 je otevřená hvězdokupa ve vzdálenosti 2000 světelných let. Hvězdokupa se nachází v emisní mlhovině, která je vidět ale teprve na fotografiích s dlouhou expozicí. Dalšími jasnějšími objekty jsou otevřené hvězdokupy NGC 6939 a NGC 7789.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
  • Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
  • Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo Cefeus ve Wikislovníku