Souhvězdí Delfína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Delfína
Delphinus constellation map.png
Latinský název Delphinus
Latinský genitiv Delphini
Latinská zkratka Del
Rektascenze 20h 42m
Deklinace 13° 48'
Rozloha 189 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce 90° až −70°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Srpen
Počet hvězd jasnějších než 3m 0
Nejjasnější hvězda Rotanev, (β Del) (3,63m)
Sousední souhvězdí Lištička
Šíp
Orel
Vodnář
Koníček
Pegas

Delfín je souhvězdí poblíž nebeského rovníku. Název je z latinského výrazu pro delfína. Jedná se o jedno z menších konstelací, seřazených podle velikosti je na 69. místě. Připomíná památku delfína, který zachránil velkého zpěváka Ariona, když ho vyhodili zrádci z lodě do moře, na které se plavil domů. Jakmile ve stáří delfín zahynul, byl umístěn na oblohu.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Podle řeceké legendy souhvězdí představuje delfína, který zachránil život řeckému básnikovi Arionovi z ostrova Lesbos (7. století př. n. l.), když byl hozen přes palubu. Arion byl věhlasný dvorní básník a pěvec korintského panovníka Periandera. Arión nahromadil díky své hře a zpěvu bohatsví během svých cest po Sicílii a Itálii. Cesta domů z Terantu se však díky tomu vyhrotila, námořníci mu vyhrožovali smrtí a tak Arion požádal, aby mu bylo splněno poslední přání - zazpívat žalozpěv. Námořníci mu to dovolili, ale když jej poté svrhli do moře Arión neutonul — tonoucího pěvce zachránil delfín, přilákaný jeho krásným zpěvem. Delfín Ariona zanesl na svém hřbetě až k řeckému pobřeží, aby tak se mohl vrátit na Periadrův palác. Pro připomenutí této události byl delfín bohy za odměnu povznesen na oblohu.

Další příběh souhvězdí je spojen s Poseidonem, bohem moře. Zeus, Hades a Poseidon založili po porážce Titánů svá království. Poseidonovi náležely oceány. Poté, co si vybudoval palác, začal hledat ženu. Přemýšlel nad padesáti mořskými nymfami - Néreovnami. Dvořil se Amfritríté, ale ta ho odmítla a uprchla do hory Atlas. Poslové se ji snažili přesvědčit, ale vrátili se s nepořízenou. Nakonec Poseidon vyslal delfína. Amfitríté pod vemlouvavými řečmi delfína svolila a tak se, přestože to rozhodně neměla v úmyslu, vrátila zpět do moře, stala se Poseidonovou manželkou a porodila mu spoustu dětí. Poseidon delfína z vděčnosti zvěčnil na noční oblohu.

Původní obyvatelé Austrálie mají také svůj vlastní příběh o této skupině hvězd. Považují delfína za velmi posvátného, moudrého a staršího bratra. Když člen kmene umírá, jeho duch se vtělí do delfína. Věří, že delfíni v oceánu překlenou fyzický svět a dosáhnou duchovního, pomocí něhož dokážou chránit své bratry a sestry, kteří se rozhodnou pokračovat svůj život v lidské podobě. V nejhlubší meditaci "delfínského snění", jim mohou odpovědět na všechny jejich otázky a kmenová rozhodnutí. Zabití delfína pokládají za rouhání, což vyvolá hněv Gornge, "popravčího". (http://starryskies.com/The_sky/constellations/delphinus.html)

V "mytologii" Johna Parandowského je delfín průvodcem Poseidonovou podmořskou říší.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Delfín je zobrazen na levé straně tohoto výňatku z londýnského atlasu Urania's Mirror (1825).

Toto souhvězdí je známé již od starověku a váže se na něj několik legend. Raní křesťané viděli v obrazci Ježíšův kříž. Bylo jedním ze 48 souhvězdí zaznamenaném ve 2. století astronomem Ptolemaiem v jeho díle Almagest a udrželo se i mezi 88 moderními souhvězdí uznanými Mezinárodní astronomickou unií. Hranice souhvězdí určil v roce 1930 Eugène Delporte jako 14stranný mnohoúhelník.

Číňané viděli ve hvězdách hlavě Delfína a Zeta Delphini souhvězdí Hugua, zatímco v Epsilon, Eta,Theta, Iota a Kappa Delphini tvořilo souhvězdí Baigua. Tato dvě souhvězdí tvořila pár tykví, druh melounu pěstovaný jako potravina a používaný jak nádoba. Hugua byla tvrdá, usušená tykev sloužící pravděpodobně jako zmíněná nádoba nebo naběračka, kdežto Baigua byla popisována jako tyken přezrálá nebo shnilá, zkrátka bez užitku. (http://www.ianridpath.com/startales/delphinus.htm)

Alpha a Beta Dolphini se pyšní neobvyklými jmény: Sualocin a Rotanev. Pokud si přečtete jejich názvy pozpátky, dostanete "Nicolaus Venator" (volně přeloženo jako Nicholas Hunter), což je latinská verze jména italiského astronoma Nicollo Cacciatorego (1780 - 1841). Asistoval Giuseppe Piazzimu, ředili observatoři v Palermu na Sicílii, objeviteli první planetky vůbec (nyní trpasličí planety) - Ceres. Cacciatora se vzepřel konvencím a tajně takto tyto dvě hvězdy pojmenoval ve svém katalogu hvězd Palermo, vydaném roku 1814. Nikdo si této revolty dlouho nevšiml, byla zjištěna až později britským astronomem Thomasem Webbem, mnoho let po tom, co byly názvy zmíněných hvězd již oficiálně uznány. Nikomu jinému se své jméno hvězdě propašovat nepodařilo.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí Delfína najdeme snadno, jeho nápadný obrazec podobný papírovému drakovi se nachází v blízkosti letního trojúhelníku poblíž Altaira, na východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru souhvězdí Orla. Je ohraničené (po směru hodinových ručiček od severu) souhvězdími Lištička, Šíp, Orel, Vodnář, Koníček a Pegas. Lidé často souhvězdí mylně považují na Malý vůz. Ten je však mnohem větší a nápadnější, navíc se nachází v úplně jiné části oblohy. Někteří nezkušení pozorovatelé si zase pletou Delfína, díky své podobnosti s otevřenou hvězdokupou (hvězdy však spolu hvězdokupu netvoří), s Plejádami, oproti nimž je naopak Delfín mnohem větší. Čtyřúhelník nejjasnějších hvězd (od 3,5m do 4,5m) Alfa, Beta, Gamma a Delta Deplhini svým tvarem připomíná diamant. V anglicky mluvících zemích tomuto asterismu říkají též Jobova truhla, dodnes nevíme, odkud se tento název vzal (http://www.ianridpath.com/startales/delphinus.htm). K obrazci se na hvězdu Delta napojují další hvězdy jako takový malý "chvostík". Celková délka hlavního obrazce od tlamy po ocas je jen 6°, přibližně stejně dlouhý je i Jižní kříž. Zabírá plochu 189 stupňů čtverečních.

Díky svému umístění je možné toto souhvězdí pozorovat skoro po celý rok téměř z jakéhokoli místa na zeměkouli (vyjma podstatné části Antarktidy). U nás je nejlépe viditelné v letních měsících (maximum je konec července/začátek srpna kolem půlnoci, kdy vystoupí cca 55 stupňů nad jižní obzor), celkově pak, byť třeba alespoň částečně, od května do ledna.

Obsahuje přibližně 30 hvězd jasnějších než 6m. Kvůli odloučenosti od roviny Mléčné dráhy je však poměrně chudé na emisní mlhoviny a otevřené hvězdokupy. Naproti tomu je relativně bohaté na planetární mlhoviny, kulové hvězdokupy a lze v něm pozorovat i pár galaxií, ovšem jen se silnějším dalekohledem, obyčejný triedr nestačí.

Objekty v Delfínovi[editovat | editovat zdroj]

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Více viz v Seznamu hvězd v souhvězdí Delfína.

  • Beta Delphini, též Rotanev, je žlutá, nejjasnější hvězda souhvězdí (339. nejjasnější na pozemské obloze). Jedná se o dvojhvězdu složenou ze sousedících podobrů třídy F, vzájemně se obíhajících s periodou 26,6 let. Nacházejí se ve vzdálenosti 97 světelných let od Země, od sebe jsou 0,44". Spektrální typy jsou F5III resp. F5IV, obr a podobr. Jedna z hvězd je osm a druhá osmnáckrát jasnější než Slunce. Jasnost je 4,0 m, Galaxií se pohybuje rychlostí 37,9 km/s a předpokládáme, že jeho orbita je ve vzdálenost 18 100 až 24 300 světelných let od středu Galaxie. (http://www.astrostudio.org/xhip.php?hip=101769) Průvodci byli objeveni v roce 1879 americkým astronomem SW Burnhamem. Systém je asi 1,8 miliard let starý.
  • Alfa Delphini, též Sualocin, je soustava sedmi hvězd - modrobílé složky hlavní posloupnosti A a G jsou vzájemně propojeny fyzicky, zatímco B, C, D, E a F se nachází pouze jejich v bezprostřední blízkosti a nijak fyzicky spolu spojeny nejsou. Sulaocin dále tvoří s 81" vzdáleným průvodcem optickou dvojhvězdu. Nacházejí se 291 světelných let od nás. Jasnost je 3,8 m. Sulaocin a G patří ke spektrálním typům A resp. B9V.
  • Delta Delphini 1,2 - bílá dvojhvězda s jasností 3,8 m. Obě složky není možné bez dalekohledu rozeznat. Hlavní hvězda je obr spektrální třídy A7IIIp, bohatý na kov, souputník je podobr třídy F0. Od nás jsou asi 207 světelných let daleko. Je typu Delta Scuti.
  • Epsilon Delphini jako Deneb Dulfim (neplést s hvězdou Deneb v souhvězdí Labutě), nebo Deneb Dulfim, jejíž název znamená, nomen omen, v arabštině "ocas delfína". Jedná se o modrobílého obra patřící do spektrální třídy B6III. Má zdánlivou velikost 4,03 a je 358 světelných let daleko. Jedná se o mírně proměnnou hvězdu, jas občas spadne až na 3,95mag. Název pochází z arabského ðanab ad-dulfīn, tedy "ocas delfína". Do latiny byl název přeložen jako Cauda Delphini.
  • Gamma Delphini, na místě nosu delfína, je čtvrtá nejjasnější, navíc pěkná fyzická dvojhvězda. Samostatně lze vidět jednotlivé složky každým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 5 cm, mírně se odlišují jasem (4,27 m a 5,14 m) a žlutou vs. zlatožlutou barvou. Od sebe jsou zhruba 9", od nás je vzdálenost 102 světelných let. Primární složka je trpaslík spektrálního typu F7V, druhá oranžový podobr K1IV.
  • Theta Delphini je oblast bohatá na hvězdy. Kandidát na planetu byl objeven v oběžné dráze sekundární složky v roce 1999, nicméně nebyl stále potvrzen.
  • Čtvrt stupně na jihojihových je možné nalézt další dvojhvězdu Struve 2725. Obě složky jsou žlutooranžové a zdánlivé velikosti 7,5 a 8,2, vzdáleny od sebe 5,7". Leží ve stejném zorném poli jako Gamma Delphini.
  • R Delphini - miryda s periodou 285,07 dne, zdánlivá jasnost se mění v rozsahu 7,6 až 13,8.
  • U Delphini - červená polopravidelná dlouhoperiodická proměnná hvězda, asi 2° severně od Gamma Del. Svou zdánlivou jasnost mění rozsahu 6-8 mag v průběhu zhruba 110 dní.
  • EU Delphini - také červená polopravidelná proměnná hvězda, s periodou cca 60 dní (typ R CrB)
  • V blízkosti posledních dvou se nachází hvězda HR Delphini s názvem Nova Delphini, která v roce 1967 vzplanula natolik, že ji bylo možno vidět pouhým okem.
  • Hvězda Ró Aql (někde zvaná Tso Ke) je bílý trpaslík sepktrálního typu A2V asi 154 světelných let od nás, který v roce 1992 překročil hranici souhvězdí Orla a nyní náleží Delfínu. Vlastní pohyb mu umožňuje pohybovat se rychlostí průměru disku Měsíce za něco přes tisíc let. Zdánlivá velikost je 4,94. Název Tso Ke znamená v mandarínštině "levá vlajka". V Číně odkazuje na asterismus tvořený Ró Aquillae a několika hvězdami v souhvězdí Střelce, přičemž samotná hvězda je známa jako Devátá hvězda Levé vlajky. (http://www.constellation-guide.com/constellation-list/delphinus-constellation/) Stáří hvězdy je asi 50 mlionů let.

Zajímavé objekty[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli je Delfín malé souhvězdí, lze v něm najít několik zajímavých objektů:

  • pozoruhodná kulová hvězdokupa NGC 6934 - malá, matná, až 20cm dalekohledem je možné rozlišit jednotlivé hvězdy. Nachází se jižně něco přes dva stupně od epsilon Del. Od nás je vzdálená 42 000 světelných let, jasnost je 8,9m. Byla objevena 24. září 1785.
  • kulová hvězdokupa NGC 7006 (v angl. Caldwell 42) je jedním z nejvíce vzdálených shluků Mléčné dráhy, který se skládá se z plynu, tmavé hmoty a měkolika hvězdokup. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 185 000 světelných let od nás, téměř tak daleko je i střed Galaxie. Aby se jevila jako malá matná skvrna, je potřeba alespoň 15centimetrový dalekohled. Jasnost je 10,6m. Nachází se asi patnáct úhlových minut na východ od Gama Delphini.
  • NGC 6891 je malá světlá planetární mlhovina s modrým odstínem, sotva postřehnutelná v 10centimetrovém dalekohledu, ale dobře viditelná ve 20centimetrovém. Jasnost je 10,5m. Leží podblíž hvězdy Ró Aquillae.
  • Malý klenot, NGC 6905, též známý jako Modrý záblesk, je malá planetární mlhovina, která se jeví ve 20palcovém dalekohledu jako oválná světle modrá oblast se zubatými okraji. Objevil ji roku 1782 William Herschel. Zdánlivá velikost je 12.
  • a řada velmi slabých galaxií.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

14. srpna 2013 amatérský japonský astronom Koichi Itagaki zaregistroval neznámou hvězdu v souhvězdí o jasu 6,8 m. Spektroskopická pozorování ukázala, že máme co dočinění s klasickou hvězdou v počáteční fázi výbuchu. Hvězda o dva dny později dosáhla maximálního jasu 4,4 m. Tímto se zapsala na seznam 30 nejjasnějších nov v historii moderní astronomie. Obvykle je nazývána jako Nova Delphinus 2013, V339 Del, což značí, že je 339. proměnnou hvězdou pozorovanou v souhvězdí Delfína. Oficiální název je PNV J20233073 + 2046041.

Svatý Delphinus byl biskup z francouzského Bordeaux.

Etymologie

Arabové říkali Delfínu Al Ka' vd - kráčející velbloud.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Delfín ve Wikislovníku

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwiazdozbiór Delfina na polské Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delfín (súhvezdie) na slovenské Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delphinus na anglické Wikipedii.