Nomen omen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nomen omen (doslovně jméno znamení) je latinské rčení, které se používá v případě, kdy jméno osoby nebo název místa vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele. Výraz pochází od římského dramatika Tita Maccia Plauta (asi 250-184 př. n. l.), který ve své hře Persa (Peršan) použil formulaci nomen atque omen (latinsky "název a znamení zároveň"). V jeho hře se vyskytuje postava velmi zištné nevěstky, která se jmenuje Lucris (lucrum, lat. zisk).

Obdobná spojení jména a vlastností lze nalézt i v dílech jiných autorů, např. v Molièrově komedii Lakomec, kde je hlavní postavou Harpagon (lat. harpago - loupit), velmi často pak v pohádkových příbězích (Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Otesánek, strýček Skrblík apod.)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]