Souhvězdí Žirafy
| Souhvězdí Žirafy | |
|---|---|
 |
|
| Latinský název | Camelopardalis |
| Latinský genitiv | Camelopardalis |
| Latinská zkratka | Cam |
| Rektascenze | 6 h |
| Deklinace | +70° |
| Rozloha | 757 čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | -10° až +90° |
| Nejlepší pozorovatelnost v ČR | Únor |
| Počet hvězd jasnějších než 3m | 0 |
| Nejjasnější hvězda | β Cam, β Cam (4,03m) |
| Sousední souhvězdí | Drak Malý medvěd |
Žirafa je cirkumpolární souhvězdí na severní obloze. Nachází se mezi souhvězdími Draka, Malého medvěda, Cefea, Kasiopeji, Persea, Vozky, Rysa a Velké medvědice. Na severní oblohu ho zavedl holandský astronom Petrus Plancius roku 1613. Skládá se jen ze slabých hvězd, nejjasnější hvězdy dosahují magnitudy 4. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v únoru. Je 18. největším souhvězdím oblohy.
Obsah |
Původ jména [editovat]
Jelikož bylo souhvězdí zavedeno až v 17. století, není s ním spjata žádná legenda. Představuje sudokopytníka žijícího v Africe.
Hvězdy [editovat]
Žirafa neobsahuje žádné jasné hvězdy. Její nejjasnější hvězdy dosahují čtvrté magnitudy. Nejjasnější je beta Camelopardalis (4,0 mag). Je to trojhvězda. Hlavní hvězdou je žlutý veleobr, který dosahuje jasnosti 4,0 mag. Tato soustava je od Slunce vzdálená 1000 světelných let. Alfa Camelopardalis (4,3 mag) je ve vzdálenosti 5000 ly. Jde o zářivého modrobílého veleobra, který je tak málo jasný díky své vzdálenosti. Hvězdy označené jako 11. a 12. Camelopardalis tvoří optickou dvojhvězdu. Obě mají jasnost 6,0 mag. Fyzická dvojhvězda je 32. Camelopardalis (5,3 mag). Obě hvězdy mají modrobílou barvu a je vhodné pozorovat je alespoň s pomocí triedru. Druhou nejjasnější hvězdou v Žirafě je CS Camelopardalis (4,21 mag), která je proměnnou hvězdou.
Objekty vzdáleného vesmíru [editovat]
V Žirafě se nachází 43 NGC objektů. Většina je však příliš slabá. Pro amatérské astronomy je zajímavá otevřená hvězdokupa NGC 1502, která má jasnost 5,7 mag. NGC 2403 je spirální galaxie, která dosahuje jasnosti 8,4 mag, a jde ji pozorovat s objektivem 100mm. Další spirální galaxií je IC 342 (9,3 mag), která je ve vzdálenosti 10 milionů světelných let.
Kemblova kaskáda [editovat]
V souhvězdí se nachází asterismus Kemblova kaskáda – asi 20 náhodně seskupených hvězd, které se na nebeskou sféru promítají jako řada začínající pod otevřenou hvězdokupou NGC 1502 a pokračující na severozápad.[1]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DUŠEK, Jiří. Návod na použití vesmíru [online]. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, 2004, [cit. 2010-01-28]. Kapitola Nebeský cestopis, Listopad. Dostupné online.
- Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
- RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
- Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
- Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
- Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.
