Souhvězdí Žirafy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Žirafy
Camelopardalis constellation map.png
Latinský název Camelopardalis
Latinský genitiv Camelopardalis
Latinská zkratka Cam
Rektascenze 6 h
Deklinace +70°
Rozloha 757 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce -10° až +90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Únor
Počet hvězd jasnějších než 3m 0
Nejjasnější hvězda β Cam, β Cam (4,03m)
Sousední souhvězdí Drak

Malý medvěd
Cefeus
Kasiopeja
Perseus
Vozka
Rys
Velká medvědice

Žirafa je cirkumpolární souhvězdí na severní obloze. Nachází se mezi souhvězdími Draka, Malého medvěda, Cefea, Kasiopeji, Persea, Vozky, Rysa a Velké medvědice. Na severní oblohu ho zavedl holandský astronom Petrus Plancius roku 1613. Skládá se jen ze slabých hvězd, nejjasnější hvězdy dosahují magnitudy 4. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v únoru. Je 18. největším souhvězdím oblohy.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jelikož bylo souhvězdí zavedeno až v 17. století, není s ním spjata žádná legenda. Představuje sudokopytníka žijícího v Africe.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Žirafa neobsahuje žádné jasné hvězdy. Její nejjasnější hvězdy dosahují čtvrté magnitudy. Nejjasnější je beta Camelopardalis (4,0 mag). Je to trojhvězda. Hlavní hvězdou je žlutý veleobr, který dosahuje jasnosti 4,0 mag. Tato soustava je od Slunce vzdálená 1000 světelných let. Alfa Camelopardalis (4,3 mag) je ve vzdálenosti 5000 ly. Jde o zářivého modrobílého veleobra, který je tak málo jasný díky své vzdálenosti. Hvězdy označené jako 11. a 12. Camelopardalis tvoří optickou dvojhvězdu. Obě mají jasnost 6,0 mag. Fyzická dvojhvězda je 32. Camelopardalis (5,3 mag). Obě hvězdy mají modrobílou barvu a je vhodné pozorovat je alespoň s pomocí triedru. Druhou nejjasnější hvězdou v Žirafě je CS Camelopardalis (4,21 mag), která je proměnnou hvězdou.

Objekty vzdáleného vesmíru[editovat | editovat zdroj]

V Žirafě se nachází 43 NGC objektů. Většina je však příliš slabá. Pro amatérské astronomy je zajímavá otevřená hvězdokupa NGC 1502, která má jasnost 5,7 mag. NGC 2403 je spirální galaxie, která dosahuje jasnosti 8,4 mag, a jde ji pozorovat s objektivem 100mm. Další spirální galaxií je IC 342 (9,3 mag), která je ve vzdálenosti 10 milionů světelných let.

Kemblova kaskáda[editovat | editovat zdroj]

V souhvězdí se nachází asterismus Kemblova kaskáda – asi 20 náhodně seskupených hvězd, které se na nebeskou sféru promítají jako řada začínající pod otevřenou hvězdokupou NGC 1502 a pokračující na severozápad.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DUŠEK, Jiří. Návod na použití vesmíru [online]. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, 2004, [cit. 2010-01-28]. Kapitola Nebeský cestopis, Listopad. Dostupné online.  
  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
  • Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
  • Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Žirafa ve Wikislovníku