Souhvězdí Koníčka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Koníček
Equuleus constellation map.png
Latinský název Equuleus
Latinský genitiv Equulei
Latinská zkratka Equ
Rektascenze 21 h
Deklinace 10°
Rozloha 72 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -80°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Duben
Počet hvězd jasnějších než 3m 0
Nejjasnější hvězda Kitalpha (α Equ) (3,92m)
Sousední souhvězdí Vodnář
Delfín
Pegas

Koníček (latinsky Equuleus) je souhvězdí na severně od nebeského rovníku.

Popis souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Koníček je nevýrazné souhvězdí. Skládá se ze čtyř hvězd, které mají představovat hlavu mladého koně. Jen jedna hvězda je jasnější 4. magnitudy.

Souhvězdí Koníčka najdeme jihovýchodně od souhvězdí Pegase.

Koníček je druhé nejmenší souhvězdí oblohy, pouze souhvězdí Jižního Kříže má menší rozlohu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Koníček patří ke 48 souhvězdím antiky, které zavedl Ptolemaios.


Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí Koníčka představuje hříbátko Celeris, bratříčka okřídleného koně Pegase. Posel bohů Hermes jej daroval Kastorovi, dvojčeti Polluxe.


Objekty v souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

B F Jméno nebo jiné označení m Ly Spektrální třída
α 8 Kitalpha 3,92m 186 G0 III
δ 7 4,49m 55 F7 V
γ 5 4,69m 120 F0 IV
β 10 5,16m
ε 1 5,23m 150 F5 + F7
3 5,61m
9 5,82m
4 5,94m
6 6,07m
λ 2 5,94m

α  Equulei, nejjasnější hvězda souhvězdí Koníčka, je vzdálená 150 světelných let. Je to žlutě zářící hvězda spektrální třídy G0 III. Jméno Kitalpha je arabského původu a znamená přední díl koně.


Dvojhvězdy[editovat | editovat zdroj]

Systém m Vzdálenost
δ 5,0m/5,0m 0,35"
γ 4,7m/11,6m 2"
ε 6,0m/6,3m/7,2m 0,72"/

δ Equulei je dvojhvězda ve vzdálenosti 55 světelných let. Obě složky oběhnou kolem společného těžiště jednou za 5,7 let.

γ Equulei je pouhým okem rozlišitelná dvojhvězda, podmínkou je ovšem jasná bezměsíčná noc. Jasnější složka má magnitudu 4,7m a je vzdálená 6 minut od druhé složky dvojhvězdy a jasnosti 6,0m. je se ovšem o vizuální dvojhvězdu, obě hvězdy leží od Země ve stejném směru, ale v různé vzdálenosti.

Jasnější hvězda je ale skutečně dvojhvězda. Ve vzdálenosti 2 vteřiny se nachází její průvodce, hvězda 11. velikosti, který je gravitačně vázán na větší hvězdu. K pozorování je nutný dalekohled aspoň o průměru objektivu 15 cm.

Systém ε Equulei se skládá ze čtyř hvězd, které obíhají kolem společného těžiště.

Proměnné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda m Perioda Typ
γ 4,58 až 4,77m 12,2 hodin typu Alfa Canis Venatici
R 8,0 až 15,7m 261 dní typ Mira

Hlavní hvězda systému γ Equuleis je krátkoperiodická proměnná typu Alfa Canis Venatici.

R Equuleis proměnná typu Mira. Jedná se o červeného obra nebo nadobra, který mění v rytmu svoji velikost, což je provázeno značnou změnou jasnosti. Při maximu je R Equ tak jasná, že je pozorovatelná triedrem. V době minima klesne jasnost na 15,7m, takže k pozorování hvězdy je nutný větší dalekohled.

Messier a NGC objekty[editovat | editovat zdroj]

Messier (M) NGC jiné velikost Typ Jméno
7015 m Galaxie
7040 m Galaxie
7040 m Galaxie
7045 m Galaxie
7046 m Galaxie

Související články[editovat | editovat zdroj]