Galaxie Mléčná dráha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Základní vlastnosti Galaxie | |
|---|---|
|
|
| Počet hvězd | > 200 miliard |
| Absolutní hvězdná velikost | -20,5 mag |
| Stáří [miliardy let] | 13,6 ± 0,8[1] |
| Rozměry [kpc] | |
| Průměr galaktického disku | ~28 |
| Průměr galaktického hala | ~40 |
| Průměr galaktické korony | ~200 |
| Velikost centrální příčky | 3,5 ± 0,5 |
| Hmotnost [M☉] | |
| Hmotnost centrální části | 200 miliard |
| Hmotnost včetně hala | 400 miliard |
| Hmotnost včetně koróny | 3–6 biliónů |
Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční soustavou. Naše Galaxie je velká spirální galaxie s příčkou typu SBc dle Hubbleovy klasifikace. Je rozměrem druhou největší galaxií (po galaxii M31 v Andromedě) v Místní skupině galaxií. Její hmotnost je pravděpodobně v této skupině největší.
Průměr disku Galaxie je přibližně 28 000 pc. Jde o výrazně plochý systém - v místě, kde se nachází Slunce je tloušťka galaktického disku asi 920 pc. Poměrem průměru a tloušťky by se tvar Galaxie dal přirovnat k hudebnímu CD. Z disku pouze vystupuje středová příčková výduť - galaktické jádro.
Obsah |
[editovat] Struktura Galaxie
Galaxie má tvar plochého disku o průměru přibližně 28 000 pc. Disk má výraznou spirální strukturu a je tvořen rameny ve tvaru logaritmických spirál. Spirální ramena vycházejí z galaktické příčky, která vystupuje ze středu Galaxie - galaktického jádra. Spirální disk a střed obklopuje galaktické halo ve tvaru elipsoidu s poloměrem přibližně 20 000 pc. Za galaktickým halem se rozprostírá galaktická koróna o průměru okolo 200 000 pc.
Naše Galaxie se rozměrem i tvarem podobá galaxiím M61 nebo M83.
[editovat] Ramena Galaxie
Podle zatím posledních dostupných údajů tvoří disk Galaxie několik galaktických ramen ve tvaru logaritmických spirál. V nich se nacházejí především hvězdy populace I, difuzní mlhoviny, kde se tvoří hvězdy a otevřené hvězdokupy. Jde tedy hlavně o mladé objekty. Ramena Galaxie jsou pojmenována podle souhvězdí, kde se nachází jejich největší část (čísla označují umístění ramen na obrázku vpravo:)
- 2 a 8 – rameno Perseus
- 11 – rameno Orion (místní rameno – v něm se nachází také Slunce – číslo 12)
- 5 a 9 – rameno Střelec (rameno Střelec - Lodní kýl)
- 4 a 10 – rameno Štít - Jižní kříž
- 3, 6 a 7 – rameno Pravítko a rameno Labuť
[editovat] Střed Galaxie
Střed Galaxie je od nás vzdálen 8 000 pc. Nelze ho spatřit klasickým dalekohledem, protože ho zakrývají mračna plynu a prachu. Jeho pozorování se tedy provádí pomocí jiného než viditelného spektra, například pomocí rentgenového, infračerveného nebo rádiového záření. Hvězdy jsou zde výrazně blíž u sebe než v ramenech – jejich vzdálenosti jsou v řádu světelných dnů.
Ve středu Galaxie se nachází extrémně silný zdroj energie – černá díra (označovaná jako Sagittarius A*) – která vyzařuje energii asi jako 100 miliónů Sluncí, její hmotnost je větší než 2 milióny M☉.
[editovat] Zdánlivá poloha středu Galaxie
Střed Galaxie leží v souhvězdí Střelce a má tyto souřadnice (epocha J 2000.0):
- Rektascenze: 17h 45m 40,045s ± 0,010s
- Deklinace: -29° 00' 27,9" ± 0,2"
[editovat] Galaktické halo
Střed a ramena Galaxie obklopuje galaktické halo, které má pravděpodobně tvar elipsoidu. Jeho poloměr je asi 20 000 pc, jeho hmotnost je přibližně 200 miliard M☉. Halo je tedy přibližně stejně hmotné jako vnitřní část Galaxie.
Halo je pozůstatkem z prvotního vývojového období, kdy se z rotujícího kulového oblaku začaly vytvářet první hvězdy. Nacházejí se zde nejstarší objekty Galaxie – staré hvězdy populace II a kulové hvězdokupy. Většina kulových hvězdokup z Messierova katalogu se nachází právě v halu. Všechny hvězdy v halu mají malou hmotnost (menší než 0,8 M☉); hmotnější hvězdy zde již vyhořely, protože jejich životnost je výrazně kratší.
[editovat] Galaktická koróna
Vnitřní část Galaxie a galaktické halo obklopuje obrovský kulový oblak řídkého plynu – galaktická koróna. Obsahuje pravděpodobně velké množství nezářící hmoty, jejíž gravitační vliv je pozorován v pohybu vzdálených hvězdokup a blízkých trpasličích galaxií. Poloměr galaktické koróny je přibližně 100 000 pc.
[editovat] Mléčná dráha
- Podrobnější informace naleznete v článku Mléčná dráha.
Je stříbřitý pás táhnoucí se celou oblohou od souhvězdí Štíra, přes Orla, Labuť a Kassiopeu do Jednorožce. Jde o průmět ramen Střelce a Oriona na oblohu při pohledu v rovině galaktického disku.
[editovat] Slunce v Galaxii
- Podrobnější informace naleznete v článku Slunce.
Slunce se nachází v rameni Orion (místní rameno) asi 8 000 pc od středu Galaxie. Spolu s okolními hvězdami obíhá střed Galaxie v galaktickém epicyklu přibližně jednou za 220 miliónů let. Tento oběžný pohyb směřuje k souhvězdí Labutě. Za svojí existenci oběhlo Slunce střed galaxie 20–21×.
Bod na obloze, k němuž Slunce vzhledem k okolním hvězdám směřuje, se nazývá sluneční apex a nachází se v souhvězdí Herkules. Důsledkem toho pohybu je sekulární paralaxa.
[editovat] Okolí Galaxie
[editovat] Místní skupina galaxií
Naše Galaxie se nachází v kupě galaxií známé jako Místní skupina galaxií, kde patří spolu se spirální galaxií M31 v Andromedě a M33 v Trojúhelníku k největším.
Galaxii obklopuje několik gravitačně vázaných trpasličích galaxií. Nejbližší z nich je trpasličí galaxie Velký pes, která leží ve vzdálenosti asi 19 900 pc[2] od galaktického středu. Největší satelitní galaxií je nepravidelná galaxie Velký Magellanův oblak, který má rozměr přibližně 9 200 pc a je vzdálen 55 000 pc. Nejvzdálenější galaxie ze skupiny (nepravidelná galaxie GR 8) je vzdálena asi 1 595 kpc.
V Místní skupině galaxií bylo dosud objeveno 42 trpasličích galaxií a 3 velké galaxie (včetně naší).
Seznam známých bohatých kup galaxií je uveden v Abellově katalogu.
[editovat] Místní nadkupa galaxií
Místní skupina galaxií se nachází v nadkupě galaxií nazývané jako Místní nadkupa galaxií, případně Supergalaxie. V této nadkupě se nachází více jak 150 kup galaxií. V jejím středu je kupa galaxií v Panně, která je od nás vzdálena asi 18,4 Mpc. Průměr Místní nadkupy je asi 46 Mpc.
[editovat] Název
Pro naší Galaxii se využívá nejednoznačná terminologie, která se opírá o historický název Mléčná dráha a současně o zkrácený název Galaxie. Světová terminologie není zajedno a ve světě převažuje používání názvu Milky Way či Milky Way Galaxy a dochází k častému přelínání těchto názvu. Problém vyvstává u Mléčné dráhy, kde se tímto názvem nazýval v historii pás největší vizuální koncentrace hvězd na nebeské sféře. Až později došlo k objevu, že jde o část Galaxie (průmět galaktického rovníku na nebeskou sféru). Termín se přenesl do označení Galaxie, ve které se tento pás nachází a začalo se referovat jako o galaxii Mléčné dráze. Následně se objevila snaha tento termín nahradit názvem Galaxie, který ale narazil na zažité používání a došlo k používání obou těchto názvů.[3]
O naší Galaxii se tak nyní v češtině referuje jako o galaxii Mléčná dráha, či Mléčné dráze, Galaxii či naší Galaxii[4] a v angličtině jako o Milky Way Galaxy, Milky Way, Galaxy či Our Galaxy.
[editovat] Přečtěte si také
[editovat] Reference
- ↑ Pasquini, L.; Galli, D.. How Old is the Milky Way? [online]. European Southern Observatory, 2004-08-17, [cit. 2007-09-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nejbližší galaxie: Trpasličí galaxie Velký pes [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2004-11-08]. Dostupné online.
- ↑ KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 130-131.
- ↑ ZIMMER, Miroslav. Nenasytná Mléčná dráha [online]. Český rozhlas, 2003-12-14, [cit. 2007-10-20]. Dostupné online.
