Konjunkce (astronomie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Konjunkce je termín užívaný v poziční astronomii a astrologii. Znamená to, že se z pohledu některého místa (obvykle na Zemi) dvě nebeská tělesa nacházejí na téže pozici na obloze.

Positional astronomy cs.png

Obecněji, především v případě dvou planet, to znamená, že mají tutéž rektascenzi (a tedy tentýž hodinový úhel). Ve chvíli konjunkce jsou si dotčené planety na nebeské sféře nejblíže. V drtivé většině případů se jedna z planet jeví procházet severně nebo jižně od druhé.

Mnohem vzácněji se stane, že jedna z planet zakryje druhou, nebo viděno ze Země projde na pozadí druhé, takže v danou chvíli obě planety splynou v jeden objekt, tj. mají kromě rektascenze také tutéž deklinaci, a tedy obě souřadnice stejné. Tento jev se jmenuje zákryt. Někteří historikové věří, že Betlémská hvězda byla způsobena zákrytem Saturnu Jupiterem. Mnohem častější je zákryt planety Měsícem, což se obvykle stává průměrně každých několik let (a je často viditelný jen z jistých míst a ne pokaždé se tyto objekty v danou dobu nacházejí nad horizontem).

Viděno z vnější planety, pokud je vnitřní planeta na opačné straně Slunce, je v horní konjunkci se Sluncem. Dolní konjunkce nastane, když obě planety leží ve stejné linii na téže straně Slunce. Při dolní konjunkci je vnější planeta „v opozici“ ke Slunci při pohledu z vnitřní planety .

Pojmy dolní konjunkce a horní konjunkce se používají především pro planety Merkur and Venuše, které jsou při pohledu ze Země vnitřními planetami. Nicméně tato definice může být aplikována na jakoukoliv dvojici planet.

O astronomickém tělese (planetě nebo planetce či kometě) jednoduše řekneme, že je v konjunkci, jestliže je viděno ze Země v konjunkci se Sluncem. Měsíc je v konjunkci se Sluncem při novoluní (tj. při temném, nebo jak se dříve říkalo při mrtvém měsíci).

Pro přesné vyjadřování je třeba rozlišovat mezi konjunkcí v ekliptikální délce a konjunkcí v rektascenzi. Oba typy nemusí nastat ve stejnou chvíli. Je možné, že se dvě nebeská tělesa dostanou do konjunkce v rektascenzi, ale nedosáhnou konjunkce v ekliptikální délce a naopak.

Vícenásobné konjunkce jsou také možné; vezměme si scénář, kdy se planeta ve zpětném pohybu – vždy Merkur nebo Venuše – po konjunkci vrací zpět v rektascenzi, dokud prakticky nedovolí druhé planetě předběhnout ji, poté však opět pokračuje v předchozím pohybu a proto se dostane znovu dopředu. To se stává na ranní obloze před rozbřeskem nebo na večerní obloze po soumraku, kdy Merkur nebo Venuše zahajují zpětný pohyb ve chvíli, kdy těsně předběhly jinou planetu. Vícenásobné konjunkce jsou velmi ceněné, neboť se vyskytují v čase současného nejbližšího přiblížení obou planet.

Velké konjunkce[editovat | editovat zdroj]

Zimní slunovrat 2007[editovat | editovat zdroj]

Nevšední planetární/galaktické seskupení bylo k vidění 23. a 24. prosince 2007. Sestava 23/12 – Mars, Země, Slunce, Merkur, Jupiter, centrum Galaxie, která je znázorněna na grafické simulaci (viz odkaz dále), se stane ještě pozoruhodnějším, pokud si ji spojíme s měsícem v úplňku (v konjunkci s Marsem) 24. prosince ve 2 hodiny ráno a současným kvadrátem Venuše s Neptunem.

Následující odkaz ukazuje viděno z Marsu pozice Jupiteru, Země, Merkuru a Pluta srovnané vzhledem k jádru Galaxie 23. prosince 2007, což nastane po (heliocentrické) konjunkci Pluta s Jupiterem 23. listopadu 2007.

Simulátor Sluneční soustavy od NASA nastavený na 23. prosince 2007

Dodatečně doplněná kritická poznámka: Jestliže bude v konjunkci (viz Simulátor), pak to znamená, že ani jedna z těch planet nebude pozorovatelná, protože všechny budou těsně vedle Slunce, tudíž budou na obloze POUZE VE DNE. A už vůbec nebudou vidět ve 2 hodiny ráno, kdy budou všechny kompletně pod obzorem.

Tohle bude „vidět“ pouze v horoskopu namalovaném na papíře, nikoliv však na obloze. Kvadrát Venuše s Neptunem znamená, že z pozemského hlediska svírají pravý úhel, čili jsou na obloze každý úplně jinde, nehledě k tomu, že Neptun není pouhým okem pozorovatelný, a Venuše bude v tu dobu nikdo neví kde, protože v tomhle simulátoru sluneční soustavy Venuše zcela chybí.

Jaro 2002[editovat | editovat zdroj]

Na konci dubna 2002 nastala vzácná velká konjunkce, při níž byly Saturn, Jupiter, Mars, Venuše a Merkur všechny zároveň viditelné na severozápadní obloze těsně po soumraku; což se bude příště opakovat až na začátku července 2060, kdy se kvintet shromáždí na severovýchodní obloze chvíli před rozbřeskem.

Jaro 2000[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2000 se seřadilo 5 nejjasnějších planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn) uvnitř úhlu 20° od Slunce (viděno ze Země ). Pro přílišnou blízkost Slunce nebylo možno úkaz pozorovat.

Související články[editovat | editovat zdroj]