Betlémská hvězda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Vánoční hvězda.

Betlémská hvězda je biblický pojem známý z Matoušova evangelia, v němž je popsán příběh mudrců (nebo mágů) z východu (lidově Tří králů), kteří se s pomocí „hvězdy nového židovského krále“ dostavili do Betléma v Judeji, aby se poklonili malému Ježíškovi a předali mu své dary. Betlémská hvězda je tak spojena se symbolikou Vánoc.

Zmínky v Bibli[editovat | editovat zdroj]

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu.

Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.
— Mt 2, 9–10 (Kral, ČEP)

Vysvětlení Betlémské hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Astronomická vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Konjunkce planet[editovat | editovat zdroj]

Většina astronomů se přiklání k názoru, že biblický úkaz souvisí s konjunkcemi v r. 2, v r. 7 a v letech 10-12 před n .l., nebo se zákrytem Jupitera Měsícem dne 17. dubna r. 6 př. n. l. Nejčastěji je uvažována konjunkce Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb v r. 7 před n.l. Není to však jev jedinečný, mimořádný, ale pravidelně se opakuje.

Podle výpočtů Johanna Keplera, který 17. prosince 1630 pozoroval jinou konjunkci Jupitera a Saturna, se však spíše jednalo o opakovanou (trojitou) konjunkci Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb, která nastala v roce 7 př. n. l., a to koncem května, koncem září a navíc i počátkem prosince. Takový úkaz mohl být astrology své doby vykládán jako zrození židovského krále v Judei, protože Jupiter je planeta královská, Saturn symbolizoval Židy a souhvězdí Ryb symbolizovalo oblast dnešní Palestiny.

Jinou verzi konjukce jako Betlémské hvězdy uvádí R. W. Sinnott. Velmi těsná konjunkce Jupiteru a Venuše, k níž došlo 17. června roku dva před naším letopočtem způsobila, že obě planety společně vytvořily úkaz připomínající velmi jasnou hvězdu. S ohledem na ostatní historická fakta je však tato možnost považována za méně věrohodnou. Zajímavá je v této souvislosti také informace, že se v srpnu v roce 0 n. l. (astronomického systému) překryly v linii všechny tehdy známé planety v souhvězdí Lva.[1]

Kometa[editovat | editovat zdroj]

Jako kometu zobrazil Betlémskou hvězdu do vánoční scény poprvé zřejmě italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337), a to v roce 1304. Učinil tak podle Halleyovy komety, která byla pozorovatelná jako velmi nápadný úkaz na noční obloze v roce 1301. Odborníci však nemohou vyloučit, že mohla v době Kristova narození být na noční obloze viditelná jiná kometa. Tuto teorii zastává například A. A. Borett (1983).[1]

Nova či supernova[editovat | editovat zdroj]

Další možností je náhle vzplanuvší nova či supernova. Zastáncem této možnosti je například A. J. Morehouse (1978).[1]

Teologická vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Teologické vysvětlení považuje betlémské světlo za součást zázraku dokazujícího narození Božího syn. Wolfgang Trilling se domnívá, že „evangelista zřejmě nemá na mysli astronomickou událost, nýbrž přímo zázračný, mimořádný úkaz. Něco takového by autor mohl sotva napsat po způsobu lidového vyprávění, kdyby myslel na konjunkci v souhvězdí Ryb. Větší část badatelů je zajedno v tom, že se v tomto případě musíme vzdát spojitosti mezi astronomií a textem Písma."[2] Betlémské světlo byla výzva k následování, kterou mágové přijali a nechali se jím dovést k narozenému Spasiteli.

Jiná zázračná světla[editovat | editovat zdroj]

V historii křesťanství byla zázračná světla zaznamenána často, například dle legendy při svržení těla Jana Nepomuckého do Vltavy. K nejznámějším patří Sluneční zázrak ve Fátimě z roku 1917.

Výtvarné umění a tradice[editovat | editovat zdroj]

Jako kometu zobrazil Betlémskou hvězdu do vánoční scény poprvé zřejmě italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337), a to v roce 1304 na fresce Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Dílo bylo inspirováno úkazem Halleyovy komety v září 1301. Na jiných středověkých obrazech, například třeboňském Narození Páně, bývá Betlémská hvězda zobrazena mnohem nenápadnější.

Při vzniku tradice vyobrazení vánočního Betléma se ustálil i zvyk vyobrazení hvězdy, obvykle komety, nad scenérií betlémského chléva s jesličkami a Svatou rodinou.

Ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Motiv hvězdy nebo hvězd ukazujících cestu se objevoval též v černošských spirituálech a gospelech, kde je často smíšen s motivy útěku z Egypta. V obou případech je zřejmá biblická inspirace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GRYGAR, Jiří. Astronomie a data biblických událostí [online]. Víra.cz, [cit. 2014-11-26]. Dostupné online.  
  2. Trilling,W. Hledání historického Ježíše, Vyšehrad 1995

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • W. Trilling: Hledání historického Ježíše. Praha 1993.
  • Jan Pouč: Náš letopočet, MCM, Olomouc 2005.
  • J. Šuráň: O hvězdě betlémské, Říše hvězd 12/1992
  • J. Šuráň: Chronologie veřejného působení Ježíše Krista, Říše hvězd 11-12/1994
  • Valburga Vavřinová: Malá encyklopedie Vánoc

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]