Vánočka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vánočka je druh sladkého pečiva, který se v Česku těší velké oblibě. Jde o sladké pečivo, jenž se s oblibou konzumuje jako sváteční jídlo o víkendech, Vánocích či jiných významných dnech. Velice oblíbenou kombinací ke konzumaci vánočky k zvýraznění její chuti je:
v posledních letech i čokoládová pomazánka známá jako nutela.
Obsah |
[editovat] Synonyma
Jelikož Vánočka má již dlouhou historii a tradici, tak se během let přirozeně vyvíjelo i její pojmenování. Dnešní běžně používaný název vánočka se od prapůvodního zcela liší, není dnes však jediným. Za dobu své existence, až do dnešní doby, se povedlo dochovat či vytvořit několik synonym lišící se podle krajů, nářečí i zvyklostí. Tyto synonyma se ovšem ne vždy dají vyložit jednoznačně, neboť mohou označovat i jiný druh pečiva, ba i více.
- pletenice
- pletanka
- štědrovice
- štědrovečernice
- štricka
- štrucla
- žemle
- ceplík
[editovat] Rozdělení
- Ještědská
- Dia
- Tuková
- Máslová
[editovat] Historie
První zmínka o vánočce je ze 16. století.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Složení
Rozinky, mouka, mléko, vejce, cukr.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Technologie výroby
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Průmyslová výroba
Plete se strojově…
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Domácí výroba
Plete se z několika pramenů a pater…
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Recepty
Umění péci vánočku se mezi hospodyňkami předávalo z generace na generaci. Co hospodyňka to recept, co kraj to recept. To má za následek existenci rozličných receptur, které jsou víceméně sepsané v různých kuchařských knihách, nebo se pouze předávají ústně.
