Vánočka
Vánočka je druh sladkého pečiva, který se v Česku a Slovensku těší velké oblibě. Jde o sladké pečivo, jež se s oblibou konzumuje jako sváteční jídlo o víkendech, Vánocích či jiných významných dnech. Velice oblíbenou kombinací ke konzumaci vánočky k zvýraznění její chuti je:
v posledních letech i čokoládová pomazánka známá jako nugeta.
Obsah |
Synonyma [editovat]
Jelikož Vánočka má již dlouhou historii a tradici, tak se během let přirozeně vyvíjelo i její pojmenování. Dnešní běžně používaný název vánočka se od prapůvodního zcela liší, není dnes však jediným. Za dobu své existence, až do dnešní doby, se povedlo dochovat či vytvořit několik synonym lišící se podle krajů, nářečí i zvyklostí. Tyto synonyma se ovšem ne vždy dají vyložit jednoznačně, neboť mohou označovat i jiný druh pečiva, ba i více.
- pletenice
- pletanka
- štědrovice
- štědrovečernice
- štricka
- štrucla
- žemle
- ceplík
Rozdělení [editovat]
- Ještědská
- Dia
- Tuková
- Máslová
Historie [editovat]
První zmínka o vánočce je ze 16. století.
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Složení [editovat]
Mouka, mléko, vejce, droždí, máslo, vanilka, rozinky, mandle, cukr, sůl.
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Technologie výroby [editovat]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Průmyslová výroba [editovat]
Plete se strojově…
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Domácí výroba [editovat]
Plete se z několika pramenů a pater…
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Recepty [editovat]
Umění péci vánočku se mezi hospodyňkami předávalo z generace na generaci. Co hospodyňka to recept, co kraj to recept. To má za následek existenci rozličných receptur, které jsou víceméně sepsané v různých kuchařských knihách, nebo se pouze předávají ústně.