Johannes Kepler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johannes Kepler
Portrét Johanna Keplera od neznámého autora z roku 1610
Portrét Johanna Keplera od neznámého autora z roku 1610
Narození 27. prosince 1571
Weil der Stadt, Německo
Úmrtí 15. listopadu 1630
Řezno, Německo
Státní příslušnost Německé
Obor Matematika, astrologie a astronomie
Známý díky Keplerovým zákonům
Další významy jsou uvedeny v článku Kepler (rozcestník).
Ilustrace z Keplerovy knihy De Stella Nova in Pede Serpentarii (1604)
Keplerův model sluneční soustavy z Mysterium Cosmographicum (1596)

Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrologastronom. Především ve starší české literatuře se používá i počeštěná forma jeho křestního jména (Jan Kepler). Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval na univerzitě v Tübingenu, kde byl jeho učitelem astronomie Michael Mästlin. Studium ukončil v roce 1593. V letech 15941600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci. V roce 1600 přišel Kepler do Prahy. Stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova. V letech 16071612 bydlel v dnešním domě U Francouzské koruny. V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu.

V pozdějším věku se podle některých životopisců už nemohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých pracích se zabýval astronomií, matematikou, mechanikou, krystalografiíastrologií. V roce 1615 vyšla jeho práce Nova Stereometria Doliorum Vinariorum, ve které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. Přitom použil infinitezimálních metod a toto dílo znamenalo významný krok ke vzniku moderních integračních metod. V práci Harmonices Mundi (1619) systematicky studoval mimo jiné problematiku konvexních a hvězdicovitých mnohoúhelníků a publikoval svůj třetí zákon.

Ztotožňoval se s odsouzením Giordana Bruna, a jeho učení o Vesmíru plném sluncí považoval za kacířství.

Keplerovy zákony[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Keplerovy zákony.

Tři základní zákony pohybu nebeských těles:

  1. Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.
  2. Obsahy ploch opsaných průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké. Neboli: Přímka spojující Slunce s planetou opíše za stejný čas také stejně velkou plochu.
  3. Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce).

Kepler a astrologie[editovat | editovat zdroj]

Do moderních astrologických učebnic vstoupil Johannes Kepler zejména horoskopem Albrechta z Valdštejna, který bez znalosti konečného zákazníka sestavil v roce 1608 a v němž velmi přesně předpověděl Valdštejnovu smrt.

Za svůj život sestavil na 800 horoskopů, včetně svého. Na základě jeho výroku, že „astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která aby svou matku udržela při životě se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit“, se dodnes traduje, že se astrologií zabýval pouze za účelem finančního zisku. Kepler však astrologii také později obhajoval, když mimo jiné napsal: „…naprosto neklamné zjištění – tak jisté, jak jen lze doufat – že organismy jsou podněcovány sublunárními konjunkcemi a aspekty planet, mě přimělo a přinutilo překonat své záporné stanovisko…“ Odmítal sice pověry a bezduché přijímání soudobých astrologických výkladů, ale zdůrazňoval závislost astrologie na empirii a vytvořil tak v jistém smyslu moderní, dnes převažující pojetí astrologie.[1] Uvažoval dokonce o vlivu budov a hor, zastiňujících planety a hvězdy v okamžiku narození.

Svými kosmologickými zákony se snažil doložit staré pythagorejské učení o harmonii sfér a astrologii přispěl i možností lépe a přesněji propočítávat horoskopy. Do sestavování horoskopů například jako první zavedl dekagonální řadu aspektů (decil, kvintil, tredecil, bikvintil).

Na základě svých astronomických a astrologických výpočtů odhadl datum narození Ježíše na rok 7 př. n. l., kdy proběhla nepříliš častá vícenásobná konjunkce (podobná nastala až v roce 1942).

Kamenný altánek s bustou Jana Keplera v Řezně poblíž vlakového nádraží
Busta Jana Keplera v Řezně

Na počest Johanna Keplera[editovat | editovat zdroj]

Sousoší Tychona Brahe (vlevo) a Johanna Keplera (Vpravo) před Gymnáziem Jana Keplera v Praze
  • Gymnázium Jana Keplera, které stojí v místě, kde Kepler bydlel během svých pobytů v Praze
  • Kepler – kráter na Měsíci
  • Kepler – kráter na Marsu
  • Kepler Dorsum – hřeben na Phobosu (Kepler předpověděl existenci měsíců Marsu již v roce 1610)
  • (1134) Kepler – asteroid
  • univerzita v Linci
  • kosmická sonda Kepler, jež má hledat Zemi podobné exoplanety
  • druhá mise bezpilotní zásobovací lodi ATV byla pojmenována Johannes Kepler
  • Jméno Keplerovo bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
  • Kepler jako označení nese také grafické jádro firmy nVidia ... Např. grafická karta GTX 650 Ti s jádrem GK106 Kepler.
  • Kepler je kódové označení verze 4.3 vývojového prostředí Eclipse.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny astrologie od starověku po osvícení

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]