Kepler (sonda)
| Kepler | |
|---|---|
 |
|
| COSPAR | 2009-011A |
| Katalogové číslo | 34380 |
| Start | 7. března 2009 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station[1] |
| Nosná raketa | Delta 7925-8 |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze |
| Provozovatel | NASA |
| Výrobce | Ball Aerospace & Technology |
| Program | Discovery |
| Hmotnost | 1039 kg
|
| Parametry dráhy | |
| Centrální těleso | Slunce |
| Afel | 1,041 AU |
| Perihel | 0,967 AU |
| Sklon dráhy | 0,5° |
| Doba oběhu | 367 dní |
| Teleskop | |
| Typ teleskopu | dalekohled Schmidtova typu |
| Průměr | 1,4 m |
| Vlnová délka | 400–865 nm |
| http://kepler.nasa.gov/ | |
Kepler je mise NASA, která má za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi. Odstartovala 7. března 2009 z floridské základny Cape Canaveral Air Force Station. Sonda váží 1 039 kilogramů a plánovaná délka mise je 3,5 roku, během této doby má prozkoumat více než 100 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a souhvězdí Lyry. Kamera disponuje rozlišením 95 megapixelů[2]. Mise je pojmenovaná na počest Johannese Keplera.
Obsah |
Technické vybavení [editovat]
Sondu postavila americká firma Ball Aerospace & Technologies Corp, vývoj koordinovala s Jet Propulsion Laboratory (JPL). Sondu provozuje NASA Ames Research Center a koordinátorem celého programu Discovery je Goddardovo centrum pro vesmírné lety.
Kepler je tříose stabilizovaná družice o délce 4,7 m a s maximálním průměrem 2,7 m. Přístrojový úsek má tvar šestibokého hranolu. Na něm spočívá dlouhý, mírně kónický tubus dalekohledu. O přísun energie se stará panel fotovoltaických baterií s celkovou plochou 10,2 čtverečních metrů. Sluneční panely dodávají sondě (alespoň na začátku mise) 1,1 kW elektřiny. Na palubě je lithiumiontová akumulátorová baterie s kapacitou 20 Ah.
Sonda nese jeden jediný vědecký přístroj, zrcadlový dalekohled Schmidtova typu s průměrem hlavního zrcadla 1,4 metru. K dalekohledu je připojen fotometr s CCD prvky (42 modulů CCD 59 × 28 mm po 2200 × 1024 pixelech). Spektrální rozsah je 430 až 890 nm, rozsah hvězdných velikostí 9m až 16m. Fotometr je určen k měření změn intenzity záření (hvězdné velikosti) přibližně 100 tisíc hvězd k účelům detekce planet o velikosti srovnatelné se Zemi u Slunci podobných hvězd (spektrální třída G5) do vzdálenosti přibližně 3000 světelných let[3].
K záznamu dat využívá sonda polovodičovou paměť s kapacitou 16 Gbyte, která postačuje zhruba na 60 dní záznamu. Vědecká data jsou na Zemi předávána na povel rychlostí až 4,33 Mbit/s. Ke komunikaci využívá sonda parabolickou anténu s vysokým ziskem, 2 přijímací a 2 vysílací všesměrové antény[1].
Průběh letu [editovat]
Dosavadní průběh mise:[1]
- 7. března 2009 - start, navedení na únikovou dráhu
- 9. března 2009 - překročení dráhy Měsíce
- 13. března 2009 - opuštění sféry gravitačního vlivu Země
- 8. dubna 2009 - odhození krytu tubusu dalekohledu
- 9. dubna 2009 - pořízení prvních zkušebních snímků
- 7. května 2009 - ukončení technických zkoušek, zahájení vědeckého programu
- 4. ledna 2010 - zveřejnění prvních vědeckých výsledků
- září 2012 - ukončení primární mise, možnost prodloužení o 30 měsíců[1]
- 15. května 2013 - bylo potvrzeno, že vypadl druhý ze čtyř gyroskopů, což znamená konec možnosti efektivně hledat exoplanty[4]
Výsledky mise [editovat]
Dne 4. ledna 2010 byly na výročním shromáždění American Astronomical Society zveřejněny první vědecké výsledky. Za 43 dní pozorování objevil Kepler 5 exoplanet (Kepler-4b, Kepler-5b, Kepler-6b, Kepler-7b a Kepler-8b). Všechny spadají do kategorie planet typu horký Jupiter.
Další dvě potvrzené exoplanety (Kepler-9b a Kepler-9c), které dalekohled objevil, oznámili vědci 26. srpna téhož roku. Obě obíhají okolo jedné hvězdy. V systému navíc možná vyskytuje i třetí exoplaneta, jejíž poloměr se odhaduje na 1,5 Země. Její existence však zatím nebyla potvrzena.[3]
V lednu 2011 prezentoval NASA další výsledky mise Kepler. Byl zveřejněn seznam čítající stovky hvězd, u kterých se pravděpodobně nachází exoplanety. Jedním z těchto hvězdných systému je Kepler 11, ve kterém zřejmě krouží kolem centrální hvězdy až 6 planet, to je doposud největší počet exoplanet v jediném hvězdném systému.[5]. Nedávno předtím byla také prezentována existence doposud nejmenší objevené skalnaté exoplanety Kepler 10b.[6]
Zajímavým objevem bylo nalezení soustavy KOI-730 se čtyřmi planetami, kde dvě obíhají téměř po jedné orbitě.[7][8]
Odhady počtu exoplanet [editovat]
Jedním z cílů mise Kepler je i odhadnout, kolik hvězd má kolem sebe planety. Podle výsledků za první rok a půl činnosti družice může kolem 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci obíhat planeta podobná Zemi.[9] Celkově pak může kolem všech hvězd naší Galaxie kroužit 500 miliónů až 50 miliard planet.
Reference [editovat]
- ↑ a b c d Kepler na SPACE 40. www.lib.cas.cz [online]. 2009-04-22 [cit. 2009-05-18]. Dostupné online.
- ↑ WIRNITZER, Jan. Do vesmíru míří družice Kepler. Zkuste si, jak bude hledat „druhou Zemi“ [online]. iDNES.cz, 6. března 2009, [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Družice Kepler – dalekohled a mise. www.exoplanety.cz [online]. 2009-02-13 [cit. 2009-05-18]. Dostupné online.
- ↑ http://www.exoplanety.cz/2013/05/15/mimoradne-kosmicky-dalekohled-kepler-zrejme-skoncil/
- ↑ NASA ohlásil objev hvězdného systému Kepler 11 se šesti planetami. www.livingfuture.cz [online]. 2011-02-02. Dostupné online.
- ↑ Vesmírný teleskop Kepler našel doposud nejmenší exoplanetu. www.livingfuture.cz [online]. 2011-01-11. Dostupné online.
- ↑ New Scientist, "Two planets found sharing one orbit", Marcus Chown, 18:01 24 February 2011, Issue 2801
- ↑ 21. století 5.květen 2011 článek: 2 planety sdílejí stejnou oběžnou dráhu"
- ↑ SOBOTKA, Petr. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2011-04-02, [cit. 2011-10-30]. Kapitola Počet planet v Galaxii. Čas 40:10 od začátku stopáže. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Mise Kepler na stránkách NASA
- (anglicky) Oficiální stránky družice
- (česky) Aktuální informace o výsledcích mise
- (česky) Kepler na SPACE 40
- (česky) Článek na webu Lidovky.cz
- (česky) Aktuální výsledky mise Kepler, článek na portálu livingfuture.cz
