Dawn (sonda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dawn
Dawn Flight Configuration 2.jpg
COSPAR 2007-043A
Katalogové číslo 32249
Start 27. září 2007
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
LC-17B
Nosná raketa Delta II 7925H
Stav objektu na heliocentrické dráze
Zánik ne
Provozovatel USA, NASA-JPL
Výrobce USA, Orbital Sciences Corp.
Druh sonda k planetkám
Hmotnost 1217,7 kg


Parametry dráhy
Centrální těleso Slunce
Aktuální pozice Solar System Simulator

Dawn (anglicky Úsvit) je mise NASA k největším objektům hlavního pásu, planetce Vestě a trpasličí planetě Ceres. Sonda odstartovala 27. září 2007[1] a na oběžnou dráhu prvního ze svých cílů by měla být navedena svými iontovými motory v září 2011. O rok později by se měla od Vesty vypravit na druhou část své cesty a v lednu 2015 by měla dorazit na oběžnou dráhu Ceresu. Během svých orbitálních misí by měla shromažďovat data charakterizující obě tělesa (snímky povrchu, měření gravitačního pole, spektrometrie hornin) a přispět tak k poznání významné oblasti sluneční soustavy, která dodnes uchovává stopy jejího vzniku, tj. pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter.

Status mise[editovat | editovat zdroj]

Mise byla oficiálně vybrána NASA v prosinci 2001 a práce na přípravě sondy začaly nedlouho poté. Už ale dva roky poté byl projekt poprvé zrušen – toto rozhodnutí bylo změněno v únoru 2004 a práce pokračovaly. V říjnu 2005 byly nicméně znovu pozastaveny a v březnu 2006 byla vedením NASA celá mise opět zrušena. Po hlasitých protestech vědecké komunity a tlaku mezinárodních partnerů (německá DLR a Ústav Maxe Plancka dodaly snímkovací kameru a italská ASI mapovací spektrometr) bylo rozhodnutí přezkoumáno a opět změněno.[2]

V současnosti (červenec 2012) prozkoumala sonda planetku Vesta je na cestě k další trpasličí planetě Ceres, kam by měla dorazit v roce 2015.[3]

Vybavení sondy[editovat | editovat zdroj]

Sondu postavila americká společnost Orbital Sciences Corp., provozovatelem je Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně. Sonda z hliníkové slitiny ve tvaru kvádru má rozměry 1,64 × 1,27 × 1,77 metru a je vybavena dvěma křídly slunečních článků o rozměrech 8,3 × 2,3 metru. Ty sondě dodávají v blízkosti dráhy Země přes 10 kW elektrické energie a dobíjejí NiHbaterii s kapacitou 35 Ah. Sonda je řízena dvěma procesory typu RAD6000. Telekomunikační systém využívá 3 antény s malým ziskem a jednu parabolickou anténu o průměru 1,52 m. Z horní stěny vystupuje tyč magnetometru o délce 5 metrů. Orientaci sondy v prostoru zjišťují dva sledovače hvězd, 16 slunečních čidel a 4 soupravy gyroskopů. O pohon se starají tři iontové motory o tahu 3 × 19–91 mN (palivo xenon, zásoba 425 kg), vycházející z konstrukce ověřené v praxi při letu sondy Deep Space 1.[4] Sonda má záložní systém 12 motorků o tahu 12 × 0,9 N (palivo hydrazin, zásoba 45,6 kg).[5]

Na palubě jsou tyto vědecké přístroje:[5]

  • Dvě nezávislé mapovací kamery FC (Framing Camera) pro pořizování snímků povrchu planetek (ohnisková vzdálenost 100 mm, světelnost f/7.9, 7 barevných filtrů, paměť pro záznam 8 Gbit)
  • Detektor záření gama a neutronů GRND (Gamma Ray and Neutron Detector) pro zjišťování chemického složení hornin do hloubky 1 m (21 čidel)
  • Mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast VIMS (Visible and Infrared Mapping Spectrometer) pro zjišťování mineralogického složení povrchu planetek (paměť pro záznam 8 Gbit)

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Trajektorie letu

Dosavadní průběh letu[5]

  • 27. září 2007 – start a navedení na oběžnou dráhu
  • 17. prosinec 2007 – zapojen iontový motor
  • 31. říjen 2008 – ukončeno urychlování sondy, spotřeba cca 72 z 425 kg paliva
  • 21. listopad 2008 – korekční manévr (TCM-1) pro zpřesnění plánovaného průletu kolem Marsu
  • 18. únor 2009gravitační manévr ve výši 549 km nad povrchem Marsu, snímkování povrchu
  • 13. listopad 2009 – vstup do hlavního pásu planetek[6]
  • 22. květen 2012 – postupné odpoutávání od Vesty
  • 26. srpna 2012 – opuštění vlivu planetky Vesta[3]

Plán [7]

  • 1. únor 2015 – přílet k trpasličí planetě Ceres a navedení na její oběžnou dráhu
  • 31. červenec 2015 – ukončení primární mise

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sonda Dawn vzlétla zkoumat zrození sluneční soustavy. zpravy.idnes.cz [online]. 2007-09-27 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online.  
  2. Sonda Dawn přece jen poletí k asteroidům. finweb.ihned.cz [online]. 2006-03-29 [cit. 2009-05-15]. Dostupné online.  
  3. a b TICHÝ, Miloš. Sonda Dawn odhalila další tajemství planetky Vesta [online]. Observatoř Kleť, České Budějovice, 2012-05-13, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online.  
  4. Dawn na Spaceprobes. spaceprobes.kosmo.cz [online].  [cit. 2009-05-15]. Dostupné online.  
  5. a b c Dawn Spacecraft View of Mars. www.nasa.gov [online]. 2009-02-22 [cit. 2009-05-15]. Dostupné online.  
  6. Dawn Enters Asteroid Belt -- For Good [online]. NASA, 2009-11-13, [cit. 2009-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Sonda Dawn. mek.kosmo.cz [online].  [cit. 2009-05-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Dawn (spacecraft) ve Wikimedia Commons