Mars Pathfinder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mars Pathfinder
Mars Pathfinder Lander preparations.jpg
COSPAR 1996-068A
Katalogové číslo 24667
Start 4. prosince 1996, 06:58:07 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
LC-17B
Nosná raketa Delta II Model 7925A
Stav objektu přistál na Marsu
Přistání 4. července 1997
Provozovatel NASA - JPL
Výrobce NASA - JPL
Druh planetární sonda
Hmotnost vzletová 894 kg[1]
při vstupu do atmosféry Marsu 570 kg
po přistání 360 kg


Mars Pathfinder byla planetární sonda v rámci programu Discovery vypuštěná 4. prosince 1996 agenturou NASA raketou Delta II, jen měsíc poté co odstartoval Mars Global Surveyor. Po 7 měsíční cestě Mars Pathfinder přistál na Marsu v pánvi Ares Vallis, v oblasti zvané Chryse Planitia, 4. července 1997. Složené sluneční panely po dobu cesty ukrývaly malé vozítko zvané Sojourner, schopné pohybovat se po okolí povrchového modulu a tím rozšířit zkoumanou oblast.

Ačkoliv byla proklamována životnost vozítka Sojourner pouze týden a povrchového modulu měsíc, obě části jí značně překonaly; 12 krát respektive 3 krát. Poslední komunikace se sondou Pathfinder proběhla 27. září 1997, kdy pravděpodobně došla energie v bateriích udržující teplotu modulu.[1] Po odmlčení mateřského modulu se předpokládá, že stále funkční vozítko začalo kolem modulu kroužit či se zastavilo a vyčkávalo na další příkazy.[1]

Mise za 265 miliónů amerických dolarů skončila značným technickým i vědeckým úspěchem, když se podařilo splnit a překročit většinu původních plánů. Během pobytu na povrchu Marsu sonda odeslala zpět na Zemi 2,3 biliónů bitů informací včetně 16 500 obrázků pořízených přistávacím modulem a 550 obrázků pořízených vozítkem. Získaná vědecká data umožnila poodhalit, že se v historii planety nacházelo období, které bylo teplejší a vlhčí než je tomu dnes a které umožnilo krátkodobou existenci tekuté vody na povrchu.[1] Po technické stránce se povedlo otestovat nové technologie, jako například přistávání planetární sondy pomocí airbagů,[2] které nebyly použity nikdy před tím.

Vybavení sondy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní úkolem mise bylo zjistit složení marsovské půdy a hornin. Protože se předpokládalo, že složení není úplně jednolité, jak by se mohlo zdát podle odběrů v malé vzdálenosti od sondy (např. sondy Viking 1 a 2 nabíraly vzorky robotickou rukou a kameny pro ně byly nedosažitelné), byla sonda vybavena pohyblivým vozítkem Sojourner rozšiřujícím akční rádius celé mise.

Mise Mars Pathfinder vyšetřovala složení marsovské půdy pomocí několika nástrojů.

Sojourner vyfotil vlastní stín
  • povrchový modul,
    • stereoskopický zobrazovací systém (Imager for Mars Pathfinder (IMP)) s výměnnými filtry na vysouvacím stožáru 1 m nad sondou,
    • nástroj pro meteorologická pozorování (Atmospheric Structure Instrument/Meteorology Package (ASI /MET)),
  • vozítko,
    • alfa-protonový a rentgenový spektrometr (Alpha Proton X-ray Spectrometer (APXS)) zkoumající složení vzorků pomocí ozařování částicemi alfa z izotopu curia 244 a rozdílné reakce prvků na toto záření,
    • černobílá stereoskopická kamera vpředu a barevná vzadu.

Přistání na Marsu[editovat | editovat zdroj]

Během sestupu se používal tepelný štít a velký brzdící padák. Výškový radar zjišťoval vzdálenost k povrchu a k dalšímu zpomalení byly použity brzdící rakety a nakonec se osm sekund před dopadem nafouklo 24 vzdušných vaků a obalily celou sondu, následovalo několik odskoků.

Poté co byly vypuštěny vzduchové vaky, rozevřely se sluneční panely. Protože sonda přistála v noci, muselo se počkat na východ Slunce. Místo přistání má souřadnice 19,30° severní šířky a 33,52° západní délky a nachází se v pánvi Ares Vallis, 19 kilometrů jihozápadně od středu přistávací elipsy. Během prvního solu udělal Pathfinder první obrázky svého okolí a meteorologická měření. Zjistilo se, že jeden vzdušný vak se nevypustil úplně a mohl by bránit vozítku sjet z rampy. Problém byl vyřešen a vozítko se zpožděním z rampy sjelo.

Sojourner vyjíždí[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské panorama okolí sondy Mars Pathfinder

Sojourner sjel během solu 2. Během dalších solů se vozítko přiblížilo ke kamenům, které si inženýři pojmenovali jmény jako „Barnacle Bill“, „Yogi“ a „Scooby Doo“. Sojourner zjišťoval z jakých prvků se skládají kameny a marsovská půda, zatímco mateřská sonda Pathfinder snímala obrázky vozítka a přilehlého okolí.

Sojourner bylo šestikolové vozítko o délce 65 cm, šířce 48 cm a výšce 30 cm s hmotností 10,6 kg. Pohyboval se rychlostí 1 cm/s a během svého fungování urazil téměř 80 m okolo přistávacího modulu Pathfinder a nevzdálil se od něj na více než 8 m. Původně se předpokládalo, že Sojourner by měl fungovat na povrchu Marsu jeden týden,[2] nicméně nakonec fungoval 12x déle než se předpokládalo.[1] Sojouner během 83 solů mise předal prostřednictvím povrchového modulu Pathfinder 550 snímků a 16 chemických analýz vzorků.[1] Po odmlčení mateřské sondy Mars Pathfinder Sojourner pravděpodobně začal kroužit kolem modulu či se zastavil očekávající další instrukce.[1]

Analýza kamenů[editovat | editovat zdroj]

Sojourner analyzuje pomocí spektrometru APXS kámen Yogi (NASA)

První byl zkoumán kámen „Barnacle Bill“ během solu 3. Používal se alfa-protonový a rentgenový spektrometr (Alpha Proton X-ray Spectrometer - (APXS) ), který potřeboval 10 hodin pro úplné prozkoumání vzorku. Spektrometr byl schopen zjistit přítomnost kromě vodíku většiny prvků, pokud jejich koncentrace byla vyšší než 0,1%.

Konec mise[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv byla proklamována životnost vozítka týden a povrchového modulu měsíc, obě části jí překonaly 12 krát respektive 3 krát.[1] Poslední komunikace se sondou Pathfinder proběhla 27. září 1997.[1] Během října se pravděpodobně podařilo zachytit slabý signál nosné frekvence, ale to již neposkytovalo vědecká data. V březnu 1998 byla mise oficiálně ukončena.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j NASA Facts: Mars Pathfinder [online]. Jet Propulsion Laboratory, [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SHAYLER, David J.; SALMON, Andrew; SHAYLER, Michael D.. Marswalk One - First steps on a new planet. Berlin, Německo : Springer, 2005. ISBN 1-85233-792-3. Kapitola History of Mars exploration, s. 30. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu