Izotop
Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho prvku.
Jádra atomů izotopů jednoho chemického prvku mají stejný počet protonů, ale mohou mít rozdílný počet neutronů. Mají tedy stejné atomové číslo a rozdílné hmotové číslo a atomovou hmotnost. Název pochází z řecké předpony iso- (stejno-) a topos (místo), protože v periodické tabulce se nacházejí na stejném místě.
Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti; hlavní rozdíl spočívá v tom, že těžší izotopy reagují poněkud pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější u lehkého vodíku a deuteria, které je dvakrát těžší. U těžších prvků s větším počtem nukleonů je relativní rozdíl mnohem menší a jeho vliv obvykle zanedbatelný.
Fyzikální vlastnosti izotopů jsou podobné, ale odlišují se. Kromě jejich hmotnosti a tedy hustoty jejich sloučenin bývá nejčastější odlišností mezi izotopy jejich stálost. Některé izotopy (vzdalující se od ideálního středního poměru počtu neutronů a protonů na kteroukoli stranu) totiž nejsou stabilní a podléhají radioaktivnímu rozpadu. Tyto radioaktivní izotopy jsou buď přirozené vznikající jadernými reakcemi samovolně, nebo umělé, vznikající v laboratoři.
Obsah |
Příklady izotopů [editovat]
Izotopy vodíku [editovat]
- 1
1H – protium (běžný vodík) - 2
1H – deuterium, též označované 2
1D - 3
1H – tritium, též označované 3
1T
Izotopy uhlíku [editovat]
- 12
6C – uhlík 12 - 14
6C – uhlík 14 (radiouhlík)