Deuterium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

H

D

Li

DeuteriumHelium

1s1

2 D
1
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Deuterium (Deuterium), D , 1
Registrační číslo CAS 7782-39-0
Umístění v PSP 1 skupina,

1. perioda, blok s

Char. skupina Nekovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů {{{počet přírodních izotopů}}}
Vzhled bezbarvý plyn
Deuterium
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 2,013 63
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace 1s1
Elektronů v hladinách 1
Oxidační číslo -I, I
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Plynné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota 0,179 6 kg/m3
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování Diamagnetický
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání -254,50 °C (18,65 K)
Teplota varu -249,48 °C (23,67 K)
Kritická teplota -234,75 °C (38,4 K)
Teplota trojného bodu -254,42 °C (18,73 K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu 17,14 kPa
Kritický tlak 1 660 kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient 12,6 µPa s
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost (30 K, kap.) 0,137 W m-1 K-1
(-40 °C) 0,115 0 W m-1 K-1
(27 °C) 0,140 6 W m-1 K-1
(97 °C) 0,166 W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání 52 J/g
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu 323 J/g
Molární atomizační entalpie 221,673 kJ/mol
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie 144,85 J K-1 mol-1 (molekula D2)
123,24 J K-1 mol-1 (atom D)
Měrná tepelná kapacita 14,496 J g-1 K-1
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie 15,46 eV (molekula D2)
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost
Symboly nebezpečí
Extrémně hořlavý
Extrémně hořlavý
(F+)
R-věty R12
S-věty S2,S9,S16,S33
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který obsahuje v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,01363 u. Často mu bývá přiřazována i chemická značka D, přestože se nejedná o jiný prvek.

Jádro deuteria se označuje jako deuteron.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Deuterium

Deuterium je stabilní izotop, který nepodléhá radioaktivní přeměně. V přírodě se běžně vyskytuje namísto lehkého vodíku. V průměru připadá na jeden atom deuteria 6 000 atomů normálního vodíku.

Ve spojení s kyslíkem tvoří deuterium tzv. těžkou vodu, D2O. Tato sloučenina má významné využití v jaderném průmyslu. Je velmi účinným moderátorem, tedy látkou zpomalující rychlost neutronů. Této vlastnosti se již od druhé světové války využívá v určitém typu jaderných reaktorů k přípravě plutonia z uranu.

Německá armáda se za druhé světové války intenzivně snažila vyvinout jadernou bombu na bázi plutonia. V norském Rjukanu existoval průmyslový komplex společnosti Norsk Hydro, vyrábějící těžkou vodu. Spojenci tento komplex zničili operací zvláštních jednotek (bombardování po jeho opravě způsobilo těžké ztráty na životech místních obyvatel, ale továrnu poškodilo jen mírně), přesto se však nacistům podařilo vyrobit dostatečné množství těžké vody pro další experimenty s jadernou zbraní.

Dnes je deuterium využíváno také jako účinný stopovač biochemických reakcí. Pokud je na počátku výzkumu distribuce určité sloučeniny v organizmu použita látka, která má atomy vodíku nahrazeny deuteriem, lze vysledovat její cestu biochemickou přeměnou analýzou všech možných vzniklých produktů.

V jádrech hnědých trpaslíků pravděpodobně dochází k fúzním reakcím, na jejichž základě vzniká z deuteria helium.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.