Berkelium

Tb ↑ Bk Curium ← Berkelium → Kalifornium • [Rn] 5f9 7s2 247 Bk 97 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Berkelium (Berkelium), Bk , 97
Registrační číslo CAS	7440-40-6
Umístění v PSP	n/a skupina, 7. perioda, blok f
Char. skupina	Aktinoidy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	{{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě	{{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů	žádné nejsou
Vzhled	stříbrobílý
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	247,070 2 u
Atomový poloměr	170 pm
Kovalentní poloměr	pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f9 7s2
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 27, 8, 2
Oxidační číslo	II, III, IV
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pevné
Krystalová struktura	nejtěsnější hexagonální
Hustota	14,78 g/cm3
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	paramagnetický
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	986 °C (1 259 K)
Teplota varu	{{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	16,84 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}} S·m-1
Měrný elektrický odpor	{{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	10 W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání	{{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	{{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu	{{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie	{{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	{{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita	{{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	(Bk3+ + 3 e− → Bk) −2,00 V (Bk4+ + 3 e− → Bk) −1,08 V
Elektronegativita	1,3 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	první 6,68 eV druhá 12,4 eV třetí 20,8 eV
Iontový poloměr	(Bk2+) 118 pm (Bk3+) 100 pm (Bk4+) 87 pm
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Berkelium, chemická značka Bk (lat. Berkelium), je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Berkelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a že se působením vzdušného kyslíku na povrchu zvolna oxiduje.

Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy

Kampus univerzity v Berkeley, Kalifornie

Berkelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Berkelium bylo poprvé připraveno v prosinci roku 1949 bombardováním ²⁴¹Am částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop ²⁴³Bk s poločasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso, kteří jej pojmenovali po místě vzniku – Berkeley.

Izotop s poločasem rozpadu 320 dnů – ²⁴⁹Bk byl poprvé připraven bombardováním izotopu curia intenzivním proudem neutronů.

Je charakterizováno 19 izotopů berkelia, z nichž je nejstabilnější jsou ²⁴⁷Bk s poločasem rozpadu 1380 let a ²⁴⁸Bk s poločasem rozpadu 9 let a ²⁴⁹Bk s poločasem 320 dnů. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 5 hodin:

izotop	poločas rozpadu	druh rozpadu	energie rozpadu	Produkt rozpadu
237Bk	1 min	α/ε		233Am/237Cm
238Bk	144 s	ε		238Cm
240Bk	4,8 min	ε		240Cm
241Bk	4,6 min	ε		241Cm
242Bk	7 min	ε		242Cm
243Bk	4,5 h	ε (99,85 %)/α (0,15 %)		243Cm/239Am
244Bk	4,35 h	ε (99,994 %)/α (0,006 %)		244Cm/240Am
245Bk	4,94 d	ε (99,88 %)/α (0,12 %)		245Cm/241Am
246Bk	1,80 d	ε (99,80 %<)/α (0,20 %>)		246Cm/242Am
247Bk	1 380 r	α (100 %≤)		243Am
248Bk	>9 r	α		244Am
249Bk	330 d	β-(99,998 6 %)/α (0,001 4 %)		249Cf/245Am
250Bk	3,212 h	β-		250Cf
251Bk	55,6 min	β-		251Cf
253Bk	10 min	β-		253Cf
254Bk	2 min	β-		254Cf

Všechny izotopy berkelia jsou radioaktivní. Podobně jako u zbývajících aktinoidů představuje největší biologické riziko schopnost berkelia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita působí poruchy krvetvorby – brání vytváření červených krvinek.

Literatura

• Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

---