Palladium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chemickém prvku. Další významy jsou uvedeny v článku Palladium (rozcestník).

Ni

Pd

Pt

RhodiumPalladiumStříbro

[Kr] 4d10

106 Pd
46
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Palladium (Palladium), Pd , 46
Registrační číslo CAS 7440-05-3
Umístění v PSP 10 skupina,

5. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře 0,007 5 až 0,01 ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů 6
Vzhled Šedivě bílý kov
Palladium
[[Soubor:|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 106,42(1)
Atomový poloměr 137 pm
Kovalentní poloměr 139 pm
van der Waalsův poloměr 163 pm
Elektronová konfigurace [Kr] 4d10
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 18
Oxidační číslo 0, I, II, IV, VI
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pevné
Krystalová struktura Krychlová plošně centrovaná
Hustota 12,023 Kg/dm3
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost 4,75 (Mohsova stupnice)
Magnetické chování Paramagnetický
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 1554,9 °C (1828,05 K)
Teplota varu 2962,85 °C (3236 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem 8,56 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry 100 Pa při 2117K
Rychlost zvuku (20 °C) 3070 m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost 9,5 × 106 S·m−1
Měrný elektrický odpor (20 °C) 105,4 nΩ·m
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost 71.8 W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání 16,74 KJ/mol
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu 362 KJ/mol
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita 25,98 Jmol-1K-1
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³
Spalné teplo na kg
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál 0,987 V
Elektronegativita 2,20 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie 1: 804,4 KJ/mol
2: 1870 KJ/mol
3: 3170 KJ/mol
Iontový poloměr 80 pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod.
100Pd umělý 3,63 dne ε - 100Rh
γ 0,084, 0,074, 0,126 -
102Pd 1,02% je stabilní s 56 neutrony
103Pd umělý 16,991 dne ε - 103Rh
104Pd 11,14% je stabilní s 58 neutrony
105Pd 22,33% je stabilní s 59 neutrony
106Pd 27,33% je stabilní s 60 neutrony
107Pd Stopy 6,5 × 106 roku β 0,033 107Ag
108Pd 26,46% je stabilní s 62 neutrony
110Pd 11,72% je stabilní s 64 neutrony
Bezpečnost


R-věty R11, R36/37/38
S-věty S7/9, S16, S26, S36
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.
Vývoj ceny palladia na světových trzích. Aktuální k 16. říjnu 2008.
Světová cena palladia na světových trzích v korunách za gram Online www.KITCO.cz Aktuální k 30.07.2012

Palladium, chemická značka Pd, lat. Palladium je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Paladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. V roce 1804 jej pojmenoval podle planetky Pallas, objevené v roce 1802. Ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Společně s rhodiem a rutheniem patří do tzv. triády lehkých platinových kovů. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí i když téměř vždy ve směsi s jinými drahými kovy.

Odhad průměrného obsahu palladia v zemské kůře činí přibližně 0,0075–0,01 ppm (mg/kg). Údaje o koncentraci v mořské vodě nejsou dostupné, protože tato hodnota leží pod mezí detekce i těch nejcitlivějších analytických technik. Předpokládaný výskyt palladia v okolním vesmíru je uváděn přibližně jako 1 atom Pd na 30 miliard atomů vodíku.

Snadno se rozpouští v lučavce královské i koncentrované kyselině dusičné. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Palladium vykazuje také dobré katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách, tak jako kovové.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Zásadního využití doznává palladium v chemickém průmyslu, kde je v nejrůznějších podobách používáno jako velmi účinný katalyzátor v řadě organických syntéz. Nejčastěji se přitom uplatňuje při hydrogenacích organických sloučenin, kdy je do molekuly zaváděn atom vodíku. Společně s platinou se využívá i v autokatalyzátorech, které slouží k likvidaci nežádoucích látek, jako nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého z výfukových plynů.

V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro výrobu šperků, především tzv. bílého zlata, kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.

Palladium se také (i když ne tak často) obchoduje jako investiční kov, podobně jako zlato nebo stříbro.

Mineralogie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ryzí a bývá v určitém procentu vždy přítomno v horninách obsahujících platinu a rhodium. Suverénně největším dodavatelem palladia na světový trh je Rusko, které těží na Sibiři více než polovinu světové produkce palladia.

Poměrně často doprovází palladium v malém procentu niklové a měděné rudy a je při metalurgickém zpracování těchto rud pochopitelně také získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno především v Kanadě.

Platidlo[editovat | editovat zdroj]

Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo palladium ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f