Rhenium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rhenium
Rhenium
Atomové číslo 75
Relativní atomová hmotnost 186,207(1)
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d5 6s2
Elektronegativita (Pauling) 1,9
Teplota tání 3 186 °C (3 459 K)
Teplota varu 5 596 °C (5 869 K)
Hustota 21,02 g.cm-3
Hustota při teplotě tání 18,9 g.cm-3
Registrační číslo CAS 7440-15-5
Tvrdost 7,0
Kovové rhenium

Rhenium, chemická značka Re, lat. Rhenium je velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Rhenium patří společně s uhlíkem a wolframem mezi nejobtížněji tavitelné prvky. Chemicky se podobá vzácným kovům skupiny platiny, včetně svého nízkého výskytu v zemské kůře.

Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Re-1 po Re+7. Nejstálejší jsou však sloučeniny rhenia v mocenství Re-1, Re+4, Re+6 a Re+7.

Objev rhenia je datován rokem 1925 a jako jeho objevitelé jsou označováni Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg.

Výskyt a výroba[editovat | editovat zdroj]

Rhenium je prvkem, který se vyznačuje mimořádně nízkým výskytem na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře činí průměrný obsah rhenia pouze kolem 1–5 ng/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace neměřitelně nízká i nejcitlivějšími analytickými technikami.[zdroj?] Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rhenia kolem 1 bilionu atomů vodíku.

V přírodě se nesetkáme s minerály nebo rudami čistého rhenia. Získává se obvykle rafinací polétavých prachů, vznikajících při úpravě molybdenových koncentrátů, získávaných z původních sulfidických měděných rud. Velké zásoby rhenia jsou na ostrově Iturupu.

Vysoce čisté rhenium je připravováno termickým rozkladem rhenistanu amonného NH4ReO4.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo rhenium ve Wikislovníku

Kategorie Rhenium ve Wikimedia Commons



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f