Francium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Cs

Fr

FranciumRadium

[Rn] 7s1

223 Fr
87
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Francium (Francium), Fr , 87
Registrační číslo CAS 7440-73-5
Umístění v PSP 1 skupina,

7. perioda, blok s

Char. skupina Alkalické kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře 7×10-19 ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů 3
Vzhled stříbrný radioaktivní kov
Atom francia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (233,019 8)
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr 280 pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 7s1
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 18, 8, 1
Oxidační číslo I
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné
Krystalová struktura krychlová tělesně centrovaná
Hustota 2,29 g/cm3 (100 °C)
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování paragnetický
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 27 °C (300 K)
Teplota varu 677 °C (950 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání 9,34 J/g
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu 310 J/g
Molární atomizační entalpie 69,08 kJ/mol
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie 94,20 J K-1 mol-1
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 0,79 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 3,98 eV
Iontový poloměr (Fr+) 180 pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod.
221Fr přirozený 4,8 min α 6,457 217At
223Fr přirozený 22 min β- 1,149 223Ra
α 5,430 219At
224Fr přirozený 2 min β- - 224Ra
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Francium (chemická značka Fr, latinsky Francium) je nejtěžší známý chemický prvek z řady alkalických kovů[1], jedná se o nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejstabilnější izotop francia 223Fr má poločas rozpadu 22 minut[1] a podléhá β- rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β+ rozpadem na radon nebo β- rozpadem na radium.

Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.

Fluorid francia (FrF) je sloučeninou s největším rozdílem elektronegativity mezi vázanými prvky.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10-19 ppm[1] (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia 221Fr (vzniká v neptuniové řadě), 223Fr (vzniká v aktiniové řadě) a 224Fr (vzniká v thoriové řadě) a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách[1]. V současné době je známo celkem 34 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Chemické a analytické tabulky (viz literatura), strana 42., část o franciu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f