Hassium
| Hassium | |
 |
|
| Atomové číslo | 108 |
| Relativní atomová hmotnost | (278) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d6 7s2 (odhad založen na osmiu) |
| Skupenství | Pravděpodobně pevné |
| Registrační číslo CAS | 54037-57-9 |
Hassium, chemická značka Hs (lat. Hassium), je šestnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Hassium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat osmium. Je tedy pravděpodobné, že je hassium vedle osmia, ruthenia a xenonu čtvrtým prvkem schopným vytvořit oxid s prvkem v nejvyšším oxidačním čísle.
[editovat] Historie
První přípravu prvku s atomovým číslem 108 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg roku 1984 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu železa získali izotop 265Hs s poločasem rozpadu přibližně 2 ms.
- 209
82Pb + 58
26Fe → 265
108Hs + 1
0n
Prvek byl poté pojmenován po spolkové zemi Hesensko, ve které k objevu došlo a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.[1]
[editovat] Známé izotopy
Doposud je známo 10 následujících izotopů hassia:
| Izotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
|---|---|---|---|
| 263Hs | 2008 | 208Pb(56Fe,n) | 0,74 ms |
| 264Hs | 1986 | 207Pb(58Fe,n) | 0,8 ms |
| 265Hs | 1984 | 208Pb(58Fe,n) | 2 ms |
| 266Hs | 2000 | 207Pb(64Ni,n) | 2,3 ms |
| 267Hs | 1995 | 238U(34S,5n) | 52 ms |
| 269Hs | 1996 | 208Pb(70Zn,n) | 9,7 s |
| 270Hs | 2004 | 248Cm(26Mg,4n) | 3,6 s |
| 271Hs | 2004 | 248Cm(26Mg,3n) | 40 s |
| 275Hs | 2003 | 242Pu(48Ca,3n) | 0,15 s |
| 277Hs(?) | 1999 | 244Pu(48Ca,3n) | 16,5 min |
Pozn.: Existence izotopu 277Hs s atypicky dlouhým poločasem rozpadu nebyla doposud oficiálně potvzena.
[editovat] Reference
- ↑ Names and symbols of transfermium elements (IUPAC Recommendations 1997). Pure and Applied Chemistry, 1997, roč. 69, s. 2471. DOI:10.1351/pac199769122471.
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
|
|
|||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f | |||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
