Hassium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Os

Hs

BohriumHassiumMeitnerium

[Rn] 5f14 6d6 7s2
(odhad založen na osmiu)

Hs
108
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Hassium (Hassium), Hs , 108
Registrační číslo CAS 54037-57-9
Umístění v PSP 8 (VIII. B) skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů žádný stabilní
Vzhled
Atom hassia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (278)
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d6 7s2
(odhad založen na osmiu)
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 14, 2
Oxidační číslo
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pravděpodobně pevné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota {{{hustota}}}
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání {{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie {{{ionizační energie}}}
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Hassium, chemická značka Hs (lat.  Hassium), je šestnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Hassium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat osmium. Je tedy pravděpodobné, že je hassium vedle osmia, ruthenia a xenonu čtvrtým prvkem schopným vytvořit oxid s prvkem v nejvyšším oxidačním čísle (již byla připravena první sloučenina toho prvku, oxid hassičelý).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První přípravu prvku s atomovým číslem 108 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg roku 1984 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu železa získali izotop 265Hs s poločasem rozpadu přibližně 2 ms.

209
82
Pb + 58
26
Fe → 265
108
Hs + 1
0
n

Prvek byl poté pojmenován po spolkové zemi Hesensko, ve které k objevu došlo a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.[1]

Známé izotopy[editovat | editovat zdroj]

Doposud je známo 10 následujících izotopů hassia:

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
263Hs 2008 208Pb(56Fe,n) 0,74 ms
264Hs 1986 207Pb(58Fe,n) 0,8 ms
265Hs 1984 208Pb(58Fe,n) 2 ms
266Hs 2000 207Pb(64Ni,n) 2,3 ms
267Hs 1995 238U(34S,5n) 52 ms
269Hs 1996 208Pb(70Zn,n) 9,7 s
270Hs 2004 248Cm(26Mg,4n) 3,6 s
271Hs 2004 248Cm(26Mg,3n) 40 s
275Hs 2003 242Pu(48Ca,3n) 0,15 s
277Hs(?) 1999 244Pu(48Ca,3n) 16,5 min

Pozn.: Existence izotopu 277Hs s atypicky dlouhým poločasem rozpadu nebyla doposud oficiálně potvrzena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Names and symbols of transfermium elements (IUPAC Recommendations 1997). Pure and Applied Chemistry. 1997, roč. 69, s. 2471. DOI:10.1351/pac199769122471.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f