Dubnium

Dubnium
Atomové číslo	105
Relativní atomová hmotnost	(262) amu
Elektronová konfigurace	pravděpodobně QRnS 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu)
Skupenství	Pravděpodobně pevné
Registrační číslo CAS	53850-35-4

Dubnium, chemická značka Db (lat. Dubnium), je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Dubnium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.

Historie

První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia ²⁴³Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261. Po místě svého vzniku byl nový prvek pojmenován dubnium.

Dubna – Vědecký dům

243
95Am + 22
10Ne → 260
105Db + 5 1
0n

243
95Am + 22
10Ne → 261
105Db + 4 1
0n

Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia ²⁴⁹Cf jádry dusíku ¹⁴N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260. Pojmenovali jej hahnium (chemický symbol Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna.

249
98Cf + 15
7N → 260
105Db + 4 1
0n

V Rusku se dubnium označovalo názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns).

Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium s chemickou značkou Db.

Izotopy

Dnes je známo celkem 12 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop ²⁶⁸Db má poločas rozpadu 16 hodin.

Izotop	Rok objevu	Použitá reakce	Poločas rozpadu
256Db	1983? , 2000	209Bi(50Ti,3n)	1,6 s
257Dbg	1985	209Bi(50Ti,2n)	1,50 s
257Dbm	2000	209Bi(50Ti,2n)	0,76 s
258Db	1976? , 1981	209Bi(50Ti,n)	4,4 s
259Db	2001	241Am(22Ne,4n)	0,5 s
260Db	1970	249Cf(15N,4n)	1,5 s
261Db	1971	249Bk(16O,4n)	1,8 s
262Db	1971	249Bk(18O,5n)	34 s
263Db	1971 (?), 1990	249Bk(18O,4n)	27 s
266Db	2006	237Np(48Ca,3n)	22 min
267Db	2003	243Am(48CaCa,4n)	1,2 hodiny
268Db	2003	243Am(48Ca,3n)	16 hodin

Literatura

• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

---