Dubnium

Ta ↑ Db Rutherfordium ← Dubnium → Seaborgium • [Rn] 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu) Db 105 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Dubnium (Dubnium), Db , 105
Registrační číslo CAS	53850-35-4
Umístění v PSP	5 (V. B) skupina, 7. perioda, blok d
Char. skupina	Přechodné kovy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	ppm
Konc. v mořské vodě	mg/l
Počet přírodních izotopů	žádný stabilní
Vzhled
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	(262,1) u
Atomový poloměr	139 (vypočítaný) pm
Kovalentní poloměr	149 (vypočítaný) pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu)
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 32, 11, 2
Oxidační číslo
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pravděpodobně pevné
Krystalová struktura	{{{krystalová struktura}}}
Hustota	{{{hustota}}}
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	{{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	{{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu	{{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	{{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}} S·m-1
Měrný elektrický odpor	{{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	{{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání	{{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	{{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu	{{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie	{{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	{{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita	{{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	{{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita	{{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	první 664,8 kJ/mol (vypočítaný) druhá 1546,7 kJ/mol (vypočítaný) třetí 2378,4 kJ/mol (vypočítaný)
Iontový poloměr	{{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Dubnium, chemická značka Db (lat. Dubnium), je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Dubnium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.

Historie

Dubna – Vědecký dům

První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia ²⁴³Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261. Po místě svého vzniku byl nový prvek pojmenován dubnium.

243
95Am + 22
10Ne → 260
105Db + 5 1
0n

243
95Am + 22
10Ne → 261
105Db + 4 1
0n

Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia ²⁴⁹Cf jádry dusíku ¹⁴N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260. Pojmenovali jej hahnium (chemický symbol Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna.

249
98Cf + 15
7N → 260
105Db + 4 1
0n

V Rusku se dubnium označovalo názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns).

Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium s chemickou značkou Db.

Izotopy

Dnes je známo celkem 12 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop ²⁶⁸Db má poločas rozpadu 16 hodin.

Izotop	Rok objevu	Použitá reakce	Poločas rozpadu
256Db	1983? , 2000	209Bi(50Ti,3n)	1,6 s
257Dbg	1985	209Bi(50Ti,2n)	1,50 s
257Dbm	2000	209Bi(50Ti,2n)	0,76 s
258Db	1976? , 1981	209Bi(50Ti,n)	4,4 s
259Db	2001	241Am(22Ne,4n)	0,5 s
260Db	1970	249Cf(15N,4n)	1,5 s
261Db	1971	249Bk(16O,4n)	1,8 s
262Db	1971	249Bk(18O,5n)	34 s
263Db	1971 (?), 1990	249Bk(18O,4n)	27 s
266Db	2006	237Np(48Ca,3n)	22 min
267Db	2003	243Am(48CaCa,4n)	1,2 hodiny
268Db	2003	243Am(48Ca,3n)	16 hodin

Odkazy

Literatura

• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

---