Dubnium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ta

Db

RutherfordiumDubniumSeaborgium

[Rn] 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu)

Db
105
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Dubnium (Dubnium), Db , 105
Registrační číslo CAS 53850-35-4
Umístění v PSP 5 (V. B) skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů žádný stabilní
Vzhled
{{{popis obrázku}}}
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (262,1)
Atomový poloměr 139 (vypočítaný)[1] pm
Kovalentní poloměr 149 (vypočítaný)[2] pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu)
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 11, 2
Oxidační číslo
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pravděpodobně pevné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota {{{hustota}}}
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání {{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 664,8 kJ/mol (vypočítaný)[1]
druhá 1546,7 kJ/mol (vypočítaný)[1]
třetí 2378,4 kJ/mol (vypočítaný)[1]
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Dubnium, chemická značka Db (lat. Dubnium), je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Dubnium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dubna – Vědecký dům

První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia 243Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261. Po místě svého vzniku byl nový prvek pojmenován dubnium.

243
95
Am + 22
10
Ne → 260
105
Db + 5 1
0
n
243
95
Am + 22
10
Ne → 261
105
Db + 4 1
0
n

Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia 249Cf jádry dusíku 14N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260. Pojmenovali jej hahnium (chemický symbol Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna.

249
98
Cf + 15
7
N → 260
105
Db + 4 1
0
n

V Rusku se dubnium označovalo názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns).

Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium s chemickou značkou Db.

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Dnes je známo celkem 12 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop 268Db má poločas rozpadu 16 hodin.

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
256Db 1983? , 2000 209Bi(50Ti,3n) 1,6 s
257Dbg 1985 209Bi(50Ti,2n) 1,50 s
257Dbm 2000 209Bi(50Ti,2n) 0,76 s
258Db 1976? , 1981 209Bi(50Ti,n) 4,4 s
259Db 2001 241Am(22Ne,4n) 0,5 s
260Db 1970 249Cf(15N,4n) 1,5 s
261Db 1971 249Bk(16O,4n) 1,8 s
262Db 1971 249Bk(18O,5n) 34 s
263Db 1971 (?), 1990 249Bk(18O,4n) 27 s
266Db 2006 237Np(48Ca,3n) 22 min
267Db 2003 243Am(48CaCa,4n) 1,2 hodiny
268Db 2003 243Am(48Ca,3n) 16 hodin

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Haire, Richard G.(2006)."Transactinides and the future elements", The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, 3rd, Dordrecht, The Netherlands:Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. 
  2. Chemical Data. Dubnium - Db, Royal Chemical Society

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Dubnium ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo dubnium ve Wikislovníku



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f