Dubnium
| Dubnium | |
| Atomové číslo | 105 |
| Relativní atomová hmotnost | (262) amu |
| Elektronová konfigurace | pravděpodobně QRnS 5f14 6d3 7s2 (odvozeno od tantalu) |
| Skupenství | Pravděpodobně pevné |
| Registrační číslo CAS | 53850-35-4 |
Dubnium, chemická značka Db (lat. Dubnium), je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Dubnium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.
Obsah |
[editovat] Historie
První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia 243Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261. Po místě svého vzniku byl nový prvek pojmenován dubnium.
- 243
95Am + 22
10Ne → 260
105Db + 5 1
0n
- 243
95Am + 22
10Ne → 261
105Db + 4 1
0n
Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia 249Cf jádry dusíku 14N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260. Pojmenovali jej hahnium (chemický symbol Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna.
- 249
98Cf + 15
7N → 260
105Db + 4 1
0n
V Rusku se dubnium označovalo názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns).
Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium s chemickou značkou Db.
[editovat] Izotopy
Dnes je známo celkem 12 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop 268Db má poločas rozpadu 16 hodin.
| Izotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
|---|---|---|---|
| 256Db | 1983? , 2000 | 209Bi(50Ti,3n) | 1,6 s |
| 257Dbg | 1985 | 209Bi(50Ti,2n) | 1,50 s |
| 257Dbm | 2000 | 209Bi(50Ti,2n) | 0,76 s |
| 258Db | 1976? , 1981 | 209Bi(50Ti,n) | 4,4 s |
| 259Db | 2001 | 241Am(22Ne,4n) | 0,5 s |
| 260Db | 1970 | 249Cf(15N,4n) | 1,5 s |
| 261Db | 1971 | 249Bk(16O,4n) | 1,8 s |
| 262Db | 1971 | 249Bk(18O,5n) | 34 s |
| 263Db | 1971 (?), 1990 | 249Bk(18O,4n) | 27 s |
| 266Db | 2006 | 237Np(48Ca,3n) | 22 min |
| 267Db | 2003 | 243Am(48CaCa,4n) | 1,2 hodiny |
| 268Db | 2003 | 243Am(48Ca,3n) | 16 hodin |
[editovat] Literatura
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
[editovat] Externí odkazy
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
|
|
|||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f | |||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||