Einsteinium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ho

Es

KaliforniumEinsteiniumFermium

[Rn] 5f11 7s2

Es
99
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Einsteinium (Einsteinium), Es , 99
Registrační číslo CAS 7429-92-7
Umístění v PSP n/a skupina,

7. perioda, blok f

Char. skupina Aktinoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů žádné nejsou
Vzhled kovově stříbrné
Einsteinium ve zkumavce
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 254,088 1) u
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f11 7s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 29, 8, 2
Oxidační číslo III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné
Krystalová struktura plošně centrovaná kubická
Hustota 8,84 g/cm3
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování paramagnetický
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 860 °C (1133 K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 1,3 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 6,80 eV
druhá 12,6 eV
třetí 21,6 eV
Iontový poloměr (Es2+) 116 pm
(Es3+) 98 pm
(Es4+) 85 pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Einsteinium, chemická značka Es (lat. Einsteinium), je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Byl pojmenován na počest teoretického fyzika Alberta Einsteina.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Einsteinium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a působením vzdušného kyslíku se na povrchu zvolna oxiduje.

Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy[editovat | editovat zdroj]

Albert Einstein

Einsteinium se v pozemské přírodě nikde nevyskytuje. Jde o uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Jako první identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v lednu roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley a současně ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin se svým týmem z národní laboratoře v Los Alamos. V obou případech byl výchozím materiálem spad po výbuchu termonukleární bomby testované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo 253Es, které vzniklo z jádra 238U postupným pohlcením 15 neutronů a následnými sedmi β-rozpady. Tento objev byl utajován až do roku 1955 vzhledem k probíhající studené válce mezi oběma jadernými velmocemi.

První umělá syntéza einsteinia byla realizována v roce 1961jaderném reaktoru Oak Ridge National LaboratoryTennessee, kdy bylo z přibližně 1 kg plutonia připraveno asi 3 mg einsteinia.

Doposud bylo charakterizováno 19 izotopů einsteinia, z nichž je nejstabilnější jsou 252Es s poločasem rozpadu 471,7 dne a 254Es s poločasem rozpadu 39,8 dne a 255Es s poločasem 20,5 dne. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 30 minut.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Einsteinium a jeho sloučeniny nemají pro praxi žádný význam. Používají se pouze k vědeckým účelům. Einsteinium 255Es se používá k výrobě mendelevia.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f