Barva
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barva je vjem, který vytváří viditelné světlo dopadající na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. (Existují i živočichové se čtyřmi nebo jen dvěma čípky v sítnici.)
| Barva | Rozsah vlnových délek | Rozsah frekvencí |
|---|---|---|
| červená | ~ 625 – 800 nm | ~ 480 – 375 THz |
| oranžová | ~ 590 – 625 nm | ~ 510 – 480 THz |
| žlutá | ~ 565 – 590 nm | ~ 530 – 510 THz |
| zelená | ~ 520 – 565 nm | ~ 580 – 530 THz |
| tyrkysová (azurová) | ~ 500 – 520 nm | ~ 600 – 580 THz |
| modrá | ~ 430 – 500 nm | ~ 700 – 600 THz |
| fialová (purpurová, nachová) | ~ 400 – 430 nm | ~ 750 – 700 THz |
Tabulka uvádí spektrum viditelného světla (monochromatické záření) rozdělené podle barev, odpovídající vlnové délky a frekvence. Za hranicemi na straně červené resp. fialové barvy již lidské oko nevnímá - zde leží infračervené a ultrafialové záření.
Další možné barvy či odstíny vznikají skládáním základních barev. Tak např. pozorujeme bílou barvu v případě, že dopadající záření vnímají všechny tři druhy čípků, a černou, pokud záření nevnímají žádné z nich.
[editovat] Barva objektů
Barva objektu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla které odráží. To závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu.
[editovat] Související články
- Aditivní míchání barev
- Subtraktivní míchání barev
- RGB
- CMYK
- Elektromagnetické spektrum
- Gamut
- Machovy proužky
- Zrak
- Barevná teplota
- Fotografické filtry pro korekci barev
