CMYK
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CMYK je barevný model založený na subtraktivním míchání barev (mícháním od sebe barvy odčítáme, tedy omezujeme barevné spektrum, které se odráží od povrchu). CMYK se používá především u reprodukčních zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů (např. inkoustová tiskárna). Model obsahuje čtyři základní barvy:
- azurovou (Cyan);
- purpurovou (Magenta);
- žlutou (Yellow);
- černou (blacK), označovanou také jako klíčovou (Key).
V ideálním případě by byly postačující pouze první tři barvy (model CMY), jejichž substraktivním složením dohromady by měla vzniknout černá barva. Ve skutečnosti však při použití běžných barviv vzniká barva tmavě šedivá, a zároveň je na rozdíl od ostatních barev černá výrazně levnější, proto většina tiskových zařízení používá ještě čtvrtou černou barvu.
Obsah |
[editovat] Motivace pro model CMYK
Například každý pixel digitální fotografie je vyjádřen třemi hodnotami barevného modelu RGB (červená, zelená, modrá), tj. množstvím jednotlivých barevných složek světla dopadajícího na senzory přístroje (ať už scanneru nebo fotoaparátu). Fotoaparát tedy vytváří obraz na základě metody aditivního míchání světel - smícháme-li světla dvou barev, nová barva vznikne na základě sloučení jejich spektra (smícháním všech barev pak vznikne bílá).
Tisk však probíhá metodou subtraktivního míchání barviv, která pracuje opačně - smícháním dvou pigmentů omezíme barevné spektrum odráženého světla jen na tu část, která se nevyskytuje ve spektru žádného pigmentu (po smíchání všech pigmentů se tedy nebude odrážet nic a vznikne černá). Přitom protiklady červeného, zeleného a modrého světla je právě azurové, purpurové a žluté barvivo. Např. žluté světlo vznikne kombinaci červené a zelené, tedy mu chybí modrá část spektra; žlutý pigment proto právě modrou pohlcuje a při dopadu bílého světla tak odrazí zpět pouze kombinaci červené a zelené složky - tedy žlutou.
[editovat] Převod barev
Před tiskem RGB obrázku je tedy nutné ho převést do barevného modulu CMYK. O tento proces se stará buď ovladač tiskárny, v profesinálním tisku pak tzv. RIP. Ovšem jako není dokonalý model RGB, ani CMYK nepokrývá všechny možné barvy, určitou část barevného spektra tedy zařízení pracující ve CMYKu není schopno zobrazit. To je patrné z následujícího srovnání barevného spektra RGB a CMYK:
 |
 |
Jak je vidět, tisk doplňkových barev (sytá červená, sytá zelená a sytá modrá) je téměř nemožný. Je to způsobeno zejména právě tím, že monitor přímo vyzařuje světlo, kdežto výtisk světlo odráží. Naštěstí v případě fotografií jde o jev, který není ve výsledku patrný. Jinými slovy, vyfotíme-li předmět, který světlo odráží (což je kromě světelných zdrojů vše), tak přestože jej na monitoru vidíme „jinak“, výsledná fotografie bude v tom nejlepším případě stejně barevná.
[editovat] Polotóny
Kvůli polotónům (clonění) v tisku CMYK musíme vzít v úvahu nižší sytosti základních barev; drobné tečky (každé základní barvy) jsou tištěny v natolik malém formátu, aby je lidské oko zachytilo jako jednu barvu. Například z magenty tištěné s 20% clonou, vzniká růžová barva, protože naše oko vnímá drobounké tečky magenty a bílý papír mezi nimi jako zesvětlení a tudíž méně nasycené barvou čistého inkoustu magenty.
Bez polotónů by mohl být proces tří základních barev tištěn jen jako pevný blok barev a z toho důvodu by vznikalo pouze šest barev: tři základní samy o sobě plus tři komplementární barvy tvořeny vrstvením dvou základních - cyan a yellow = zelená; cyan a magenta = nafialovělá modrá; yellow a magenta = červená (tyhle substraktivní komplementární barvy se zhruba shodují s aditivními základními barvami). Díky autotypii máme k dispozici plnou škálu barev.
[editovat] Úhel clony
Pro zdokonalení kvality tisku a redukce obrazu jsou dány pro jednotlivé barvy specifické úhly. Ačkoli tyto úhly závisí na počtu použitých barev a volbě obsluhy tisku jsou pro proces CMYK tisku typické následující úhly:
| C | 75° | 15° | 105° |
|---|---|---|---|
| M | 15° | 45° | 75° |
| Y | 0° | 0° | 90° |
| K | 45° | 75° | 15° |
[editovat] Proč černý inkoust
Černá (black), generovaná smícháním Cyanu, Magenty a Yellow je nedostačující, tudíž čtyř-barevný tisk využívá černého inkoustu k doplnění substraktivního základu. Běžné důvody používání čeného ikoustu:
- Text je ve většině případů tištěn černě a obsahuje drobné detaily (např. serifové písmo), proto by reprodukce textu nebo jemných kontur s využitím pouhých tří inkoustů vyžadovala precizní řazení.
- Kombinace 100% cyanu, magenty a yellow inkoustů prosakuje papír tak, že schnutí je pomalejší a někdy také nepraktické.
- Kombinování 100% cyanu, magenty a yellow inkoustů má často výsledek nečisté hnědé barvy, která se zcela nejeví jako černá. Přimícháním černého inkoustu se absorbuje více světla a docílíme „černější“ černé.
- Černý inkoust je méně nákladný než příslušné množství barevných inkoustů.
Pokud vyžadujeme velmi tmavou plochu je dobré nejprve nanášet barevné nebo šedé CMY „navrstvení“ a poté nahoru vrstvu černé. Tuhle metodu nazýváme bohatá černá. Černá tvořená z CMY inkoustů je někdy nazývaná jako kombinovaná černá.
Množství černé, která se užívá k nahrazení kvanta ostatních inkoustů je různé a výběr záleží na samotné technologii, papíru a inkoustu. Procesy nazývané odstranění nižší barevnosti, přidávání barevnosti a nahrazení šedé komponenty se využívají v závislosti na různorodých návodech CMYK a výsledným požadavkem tisku.
[editovat] Další barevné modely pro tisk
CMYK neboli proces barevného tisku se liší od „bodového barevného“ tisku v použití specifického barevného inkoustu, na kterém závisí vzhled barev na papíře. Některé tiskárny jsou schopny pracovat ve stejném časovém intervalu se čtyřbarevnou metodou inkoustu a doplňkovými body (tečky) barevného inkoustu zároveň. Vysoká kvalita tiskařských materiálů, jako například marketingové brožury a knihy, mohou obsahovat fotografie vyžadující proces barevného tisku, jiné grafické efekty zase bodové barvy (kovový inkoust) a konečné odlesky, které zvyšují vzhled tištěných děl.
CMYK proces tisku má často relativně malý barevný gamut. Například Pantonova patentovaná metoda šesti barev (CMYKOG) Hexachrom může značně rozvinout gamut. Navíc, světlo nasycené barvami nemůže být obvykle tvořeno CMYKem, protože světlé barvy mají celkově viditelnou půltónovou skladbu. Použitím CcMmYk procesu a přídavným jasem cyan a magenta inkoustů do CMYKu je možné tyto problémy vyřešit. Tohoto postupu se využívá také u mnohých inkoustových tiskáren, které tento model zahrnují.
[editovat] Srovnání s RGB
Srovnání mezi RGB zobrazením a CMYK tisky je obtížné, jelikož technologie reprodukce barev a rekvizity jsou dost odlišné. Laserová nebo inkoustová tiskárna tiskne DPI (dots per inch, body na palec), což je neshodné s obrazovkou počítače, který zobrazuje grafiky v PPI (pixels per inch, pixely na palec). Počítač vytváří barevné obrazy mícháním odstínů červené, zelené a modré. CMYK tiskárna musí být kompetentní s vysokým počtem odstínů RGB s pouhým jedním odstínem v každé z cyanu, magenty a yellow, jež mícháme pomocí kolísání, clonění nebo jiných optických technik.
[editovat] Konverze
Jelikož je rozmezí RGB a CMYK závislé na zařízení, není jednoduché určit obecnou konverzi, která by mezi nimi umožňovala převody. Konverze jsou vesměs dány správou barevných systémů, jež využívají barevné profily, které popisují převodové rozmezí. Přesto však nemůže být konverze zcela přesná, poněvadž jsou zde patrny velmi odlišné gamuty.
Problém v operačním a metrickém odhadu barev vyplývá z rozmanitosti kombinací tiskařského inkoustu, který oslovil již mnohé vědce. Obecná metoda objevena v případě polotónového tisku je ošetření každého nepatrného překrytí barevných bodů jako jeden z 8 (kombinací CMY) nebo z 16 (kombinací CMYK) barev, které jsou v tomto kontextu známy jako Neugebauerovy základy. Výsledná barva by byla oblast zatížena metrickou kombinací těchto základních barev, vyjma Yule-Nielsenova efektu („bodový přírůstek“) rozložení světla mezi a uvnitř oblastí komplikuje fyzika a analýza; empirické formule takovéto analýzy už byly vynalezeny, kvůli potřebě detailnosti kombinací barev absorpčního spektra a empirických parametrů.
