Lawrencium

Lu ↑ Lr Nobelium ← Lawrencium → Rutherfordium • [Rn] 7s2 5f14 7p1 Lr 103 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Lawrencium (Lawrencium), Lr , 103
Registrační číslo CAS	22537-19-5
Umístění v PSP	skupina, 7. perioda, blok f
Char. skupina	Aktinoidy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	ppm
Konc. v mořské vodě	mg/l
Počet přírodních izotopů	žádný není
Vzhled
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	256,1 u
Atomový poloměr	pm
Kovalentní poloměr	pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 7s2 5f14 7p1
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 32, 8, 3
Oxidační číslo	III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pevné (pravděpodobně)
Krystalová struktura	{{{krystalová struktura}}}
Hustota	{{{hustota}}}
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	{{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	{{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu	{{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	{{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}} S·m-1
Měrný elektrický odpor	{{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	{{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání	{{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	{{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu	{{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie	{{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	{{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita	{{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	{{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita	1,3 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	první 443,8 kJ/mol druhá 1428,0 kJ/mol třetí 2219,1 kJ/mol
Iontový poloměr	(Lr2+) 112 pm (Lr3+) 94 pm
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Lawrencium, chemická značka Lr (lat. Lawrencium), je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy

Ernest Orlando Lawrence

Lawrencium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února roku 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru ¹⁰B a ¹¹B a bylo získáno lawrencium ²⁵⁷Lr s poločasem rozpadu 4,2 sekund.

252
98Cf + 11
5B → 258
103Lr + 5 1
0n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámili pozorovaný vznik izotopu lawrencia ²⁵⁶Lr po reakci jader americia ²⁴³Am s atomovým jádrem kyslíku ¹⁸O.^[zdroj?]

243
95Am + 18
8O → 256
103Lr + 5 1
0n

Izotopy

Dodnes je známo celkem 12 izotopů lawrencia, z nichž nejstabilnější je ²⁶²Lr s poločasem rozpadu 216 minut.

Izotop	Rok objevu	Použitá reakce	Poločas rozpadu
252Lr	2001	209Bi(50Ti,3n)	0,36 s
253Lrg	1985	209Bi(50Ti,2n)	1,49 s
253Lrm	2001	209Bi(50Ti,2n)	0,57 s
254Lr	1985	209Bi(50Ti,n)	13 s
255Lr	1970	243Am(16O,4n)	21,5 s
256Lr	1961 ? 1965 ? 1968 ? 1971	252Cf(10B,6n)	27 s
257Lr	1958 ? 1971	249Cf(15N,α3n)	0,65 s
258Lr	1961 ? 1971	249Cf(15N,α2n)	4,1 s
259Lr	1971	248Cm(15N,4n)	6,2 s
260Lr	1971	248Cm(15N,3n)	2,7 min
261Lr	1987	254Es + 22Ne	44 min
262Lr	1987	254Es + 22Ne	3,6 hodiny

Literatura

• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

---