Lawrencium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lu

Lr

NobeliumLawrenciumRutherfordium

[Rn] 7s2 5f14 7p1

Lr
103
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Lawrencium (Lawrencium), Lr , 103
Registrační číslo CAS 22537-19-5
Umístění v PSP skupina,

7. perioda, blok f

Char. skupina Aktinoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů žádný není
Vzhled
Atom Lawrencia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 256,1
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 7s2 5f14 7p1
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 8, 3
Oxidační číslo III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné (pravděpodobně)
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota {{{hustota}}}
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání {{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 1,3 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 443,8 kJ/mol
druhá 1428,0 kJ/mol
třetí 2219,1 kJ/mol
Iontový poloměr (Lr2+) 112 pm
(Lr3+) 94 pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Lawrencium, chemická značka Lr (lat. Lawrencium), je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy[editovat | editovat zdroj]

Ernest Orlando Lawrence

Lawrencium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února roku 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem rozpadu 4,2 sekund.

252
98
Cf + 11
5
B → 258
103
Lr + 5 1
0
n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámili pozorovaný vznik izotopu lawrencia 256Lr po reakci jader americia 243Am s atomovým jádrem kyslíku 18O.[zdroj?]

243
95
Am + 18
8
O → 256
103
Lr + 5 1
0
n

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Dodnes je známo celkem 12 izotopů lawrencia, z nichž nejstabilnější je 262Lr s poločasem rozpadu 216 minut.

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
252Lr 2001 209Bi(50Ti,3n) 0,36 s
253Lrg 1985 209Bi(50Ti,2n) 1,49 s
253Lrm 2001 209Bi(50Ti,2n) 0,57 s
254Lr 1985 209Bi(50Ti,n) 13 s
255Lr 1970 243Am(16O,4n) 21,5 s
256Lr 1961 ? 1965 ? 1968 ? 1971 252Cf(10B,6n) 27 s
257Lr 1958 ? 1971 249Cf(15N,α3n) 0,65 s
258Lr 1961 ? 1971 249Cf(15N,α2n) 4,1 s
259Lr 1971 248Cm(15N,4n) 6,2 s
260Lr 1971 248Cm(15N,3n) 2,7 min
261Lr 1987 254Es + 22Ne 44 min
262Lr 1987 254Es + 22Ne 3,6 hodiny

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f