Fermium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Er

Fm

EinsteiniumFermiumMendelevium

[Rn] 5f12 7s2

Fm
100
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Fermium (Fermium), Fm , 100
Registrační číslo CAS 7440-72-4
Umístění v PSP n/a skupina,

7. perioda, blok f

Char. skupina Aktinoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů žádné nejsou
Vzhled
Atom fermia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 257,092
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f12 7s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 30, 8, 2
Oxidační číslo III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota {{{hustota}}}
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 1527 °C (1800 K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 1,3 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 6,68 eV
druhá 12,51 eV
třetí 22,5 eV
Iontový poloměr (Fm2+) 115 pm
(Fm3+) 97 pm
(Fm4+) 84 pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Fermium, chemická značka Fm (lat. Fermium), je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. bylo pojmenováno po významném jaderném fyzikovi Enricu Fermim.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fermium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.

Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů. Proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy[editovat | editovat zdroj]

Enrico Fermi

Fermium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Jako první identifikoval fermium Albert Ghiorso v lednu roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley. Výchozím materiálem byl spad po výbuchu nukleární bomby testované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo 255Fm, které vzniklo z jádra 238U postupným pohlcením 17 neutronů a následnými osmi β-rozpady. Tento objev byl utajován až do roku 1955 vzhledem k probíhající studené válce mezi oběma jadernými velmocemi.[1][2]

První umělá syntéza fermia se uskutečnila v roce 1953Nobelově fyzikálním institutu ve Stockholmu, bombardováním jader 238U jádry izotopu kyslíku 16O.[3]

238
92
U + 16
8
O → 250
100
Fm + 4 1
0
n


Je známo celkem 17 izotopů fermia, z nichž nejstabilnější jsou 257Fm s poločasem rozpadu 100,5 dne, 253Fm s poločasem rozpadu 3 dny a 252Fm s poločasem 25,4 hodiny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Ghiorso, A., Thompson, S. G.; Higgins, G. H. ; Seaborg, G. T.; Studier, M. H.; Fields, P. R.; Fried, S. M.; Diamond, H.; Mech, J. F.; Pyle, G. L.; Huizenga, J. R.; Hirsch, A.; Manning, W. M.; Browne, C. I.; Smith, H. L.; Spence, R. W. New Elements Einsteinium and Fermium, Atomic Numbers 99 and 100. Physical Review. 1955, roč. 99, s. 1048–1049. Dostupné online. DOI:10.1103/PhysRev.99.1048.  
  2. Albert Ghiorso. Einsteinium and Fermium [online]. Chemical and Engineering News, 2003. Dostupné online.  
  3. Atterling, Hugo, Forsling, Wilhelm; Holm, Lennart W.; Melander, Lars; Åström, Björn Element 100 Produced by Means of Cyclotron-Accelerated Oxygen Ions. Physical Review. 1954, roč. 95, s. 585–586. DOI:10.1103/PhysRev.95.585.2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo fermium ve Wikislovníku



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f