Stockholm
| Stockholm Stockholms stad |
||
|---|---|---|
 Stockholm – staré město |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 59° 29′ s. š., 18° 7′ v. d. | |
| stát: |  Švédsko |
|
| Hrabství: | Stockholm | |
 Stockholm
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 377.30 km² | |
| počet obyvatel: | 829 417 | |
| správa | ||
| starosta: | Sten Nordin | |
| oficiální web: | www.stockholm.se | |
Stockholm 
[stokholm] (latinsky Holmia) je hlavní a zároveň i největší město Švédska a kraje Stockholm (Stockholms Län). Leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000 (1990) a 761 721 (2004). Stockholm je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska. Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.
Obsah |
Poloha [editovat]
Stockholm leží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem, prakticky se rozkládá na čtrnácti ostrovech a pobřeží jezera Mälaren a Baltského moře, tedy na východním pobřeží Švédska. Souřadnice: 59° 21' s. š. a 18° 04' v. d.
Historie [editovat]
První písemná zmínka pochází z roku 1252, kdy byl Stockholm důležitým tržním místem se železem, pocházejícím z dolů v Bergslagenu. Byl údajně založeno jarlem Birgerem za účelem obrany města Sigtuna na jezeře Mälaren před útoky z moře a před pleněním. První stavbou proto byla pevnost strážící cestu mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. V tomto místě, kde byla vybudována obranná zařízení z kmenů (švédsky stock) stromů, se nachází řada menších ostrovů (švédsky holme) – z toho pravděpodobně pochází jeho název. Od roku 1523 je Stockholm hlavním městem Švédska.
Doprava [editovat]
Stockholm je důležitým přístavem, silničním a železničním uzlem. Pro vnitrostátní leteckou dopravu se využívá také letiště nedaleko centra Stockholmu Bromma, 42 km severně leží mezinárodní letiště Arlanda (ARN, ESSA) a 70 km jižně zase letiště Stockholm-Skavsta.
Doprava po Stockholmu [editovat]
Od roku 1950 zde funguje i metro (Stockholms tunnelbana), kromě toho po zde jezdí autobusy, které jsou poháněny ethanolem a bioplynem, tramvaje a lokální železnice (pendeltåg). Velmi využívaným dopravním prostředkem jsou lodě, zajišťující dopravu mezi jednotlivými ostrovy. K dopravnímu spojení centra města s letištěm Arlanda slouží rychlovlak Arlanda Express.
Nízkoemisní zóna [editovat]
Nízkoemisní zóna zde byla zavedena v roce 1996 a týkala se těžkých nákladních vozidel s naftovými motory. Vedla ke snížení emisí v zóně o 10 až 20 % u oxidů dusíku a o 40 až 50 % u jemných prachových částic (PM10). Emise těkavých organických látek snížila zóna o 16 až 21 %.[1]
Zpoplatnění vjezdu do centra [editovat]
V první polovině roku 2006 zde byl zaveden poplatek za vjezd do centra města. Zpoplatněná oblast zahrnuje asi cca 30 km² a mýtný systém je založen na kamerovém okruhu schopném rozeznávat poznávací značku projíždějících vozidel.[1]
Po Stockholmu na kole [editovat]
Běžným dopravním prostředkem ve je tu jízdní kolo. Cyklistické stezky vedou téměř všude. A kdekoli si můžete vypůjčit bicykl.
Zajímavosti [editovat]
Ve Stockholmu (přesněji v sále radnice – Stadshuset) jsou každoročně vyhlašovány některé z Nobelových cen. V roce 1912 se zde konaly letní olympijské hry.
Systém zásobování teplem využívá z 80% obnovitelné zdroje, přičemž do roku 2050 chce být město na fosilních palivech zcela nezávislé.[2]
Památky [editovat]
Rodáci [editovat]
- Jacob Bjerknes (1897 – 1975)
- Alfred Nobel (1833 – 1896)
- Carl-Gustav Arvid Rossby (1898 – 1957)
- August Strindberg (1849 – 1912)
Reference [editovat]
- ↑ a b Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)
- ↑ Stockholm je zelená metropole, ČT24, 12. 7. 2009
Externí odkazy [editovat]
- Stockholm je zelená metropole, ČT24, 12. 7. 2009
- Stockholm a atrakce Slovenský cestopis
