Stockholm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: dánského fotbalistu jménem Nicolai Stokholm.
Stockholm
Stockholms stad
Stockholm – staré město
Stockholm – staré město
Stockholm – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Švédsko Švédsko
Kraj: Stockholm
Stockholm
Red pog.png
Stockholm
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 377.30 km²
počet obyvatel: 829 417
správa
starosta: Sten Nordin
oficiální web: http://www.stockholm.se
Riddarholmskyrkan, nejstarší budova ve Stockholmu.

Stockholm zvuk [stokholm] (latinsky Holmia) je hlavní a zároveň i největší město Švédska a kraje Stockholm (Stockholms Län). Leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000 (1990) a 761 721 (2004). Stockholm je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska. Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Stockholm leží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem, prakticky se rozkládá na čtrnácti ostrovech a pobřeží jezera Mälaren a Baltského moře, tedy na východním pobřeží Švédska. Souřadnice: 59° 21' s. š. a 18° 04' v. d.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stockholmsområdet vid 3 000 f.kr.

První písemná zmínka pochází z roku 1252, kdy byl Stockholm důležitým tržním místem se železem, pocházejícím z dolů v Bergslagenu. Byl údajně založen jarlem Birgerem za účelem obrany města Sigtuna na jezeře Mälaren před útoky z moře a před pleněním. První stavbou proto byla pevnost strážící cestu mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. V tomto místě, kde byla vybudována obranná zařízení z kmenů (švédsky stock) stromů, se nachází řada menších ostrovů (švédsky holme) – z toho pravděpodobně pochází jeho název. Od roku 1523 je Stockholm hlavním městem Švédska.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Stockholm je důležitým přístavem, silničním a železničním uzlem. Pro vnitrostátní leteckou dopravu se využívá také letiště nedaleko centra Stockholmu Bromma, 42 km severně leží mezinárodní letiště Arlanda (ARN, ESSA) a 70 km jižně zase letiště Stockholm-Skavsta.

Doprava po Stockholmu[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1950 zde funguje i metro (Stockholms tunnelbana), kromě toho po zde jezdí autobusy, které jsou poháněny ethanolem a bioplynem, tramvaje a lokální železnice (pendeltåg). Velmi využívaným dopravním prostředkem jsou lodě, zajišťující dopravu mezi jednotlivými ostrovy. K dopravnímu spojení centra města s letištěm Arlanda slouží rychlovlak Arlanda Express.

Nízkoemisní zóna[editovat | editovat zdroj]

Nízkoemisní zóna zde byla zavedena v roce 1996 a týkala se těžkých nákladních vozidel s naftovými motory. Vedla ke snížení emisí v zóně o 10 až 20 % u oxidů dusíku a o 40 až 50 % u jemných prachových částic (PM10). Emise těkavých organických látek snížila zóna o 16 až 21 %.[1]

Zpoplatnění vjezdu do centra[editovat | editovat zdroj]

V první polovině roku 2006 zde byl zaveden poplatek za vjezd do centra města. Zpoplatněná oblast zahrnuje asi cca 30 km² a mýtný systém je založen na kamerovém okruhu schopném rozeznávat poznávací značku projíždějících vozidel.[1]

Po Stockholmu na kole[editovat | editovat zdroj]

Běžným dopravním prostředkem ve je tu jízdní kolo. Cyklistické stezky vedou téměř všude. A kdekoli si můžete vypůjčit bicykl.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Stockholmu (přesněji v sále radnice – Stadshuset) jsou každoročně vyhlašovány některé z Nobelových cen. V roce 1912 se zde konaly letní olympijské hry.

Systém zásobování teplem využívá z 80% obnovitelné zdroje, přičemž do roku 2050 chce být město na fosilních palivech zcela nezávislé.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)
  2. Stockholm je zelená metropole, ČT24, 12. 7. 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]