Svatá Klára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o italské svaté. O izraelském filmu pojednává článek Svatá Klára (film).
Svatá Klára z Assisi
{{{název}}}
Panna
Narození 16. července 1194, Assisi, Itálie
Úmrtí 11. srpna 1253, Assisi, Itálie
Svátek 12. srpen
Pohřbena Assisi
Svatořečena 26. září 1255 papežem Alexandrem IV.
Úřady řeholnice
Uctívána církvemi římskokatolická církev, anglikánské církve, lutheráni
Významné zasvěcené kostely Bazilika svaté Kláry v Assisi
Atributy černý hábit, kniha řehole, monstrance, kříž, ciborium, lilie
Patronkou klarisek, Assisi, televize, pradlen, sklenářů; proti horečce a chorobám očí, slepých

Svatá Klára (16. července 1194 Assisi, Itálie – 11. srpna 1253 tamtéž), byla významná italská řeholnice, zakladatelka řádu chudých paní od sv. Damiana v Assisi, nazývaných podle ní klarisky. Je uctívána jako první světice velmi přísného kontemplativního a mendikantského řádu klarisek.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Svatá Klára, vlastním jménem Chiara Offreducio di Favarone, se narodila 16. července 1194 v Assisi jako nejstarší ze tří dcer Favorina Scifi, vévody Sasso-Rosso a jeho manželky Ortolany. Matka Ortolana byla velmi zbožná žena, vykonala poutě do Říma, Santiaga di Compostella i do Palestiny, brala s sebou dcery Kláru a Anežku.

Klára byla silně ovlivněna osobností svého současníka sv. Františka. V devatenácti letech vstoupila do benediktinského kláštera. Když pak sv. František získal v Assisi opuštěný chrám sv. Damiána se sousedním domem, shromáždil v něm nové řeholní společenství žen a (v roce 1215 jim sepsal pravidla podobná řeholi Menších bratří). První představenou této komunity byla zvolena Klára. Do kláštera ji následovaly také matka Ortolana a sestra Anežka. Řeholnice žily v úplné chudobě, poslušnosti, odříkání a klauzuře. Nazývaly se damianitkami. Roku 1241 papež Řehoř IX. potvrdil pravidla řádu sepsaná sv. Františkem, a dva dny před Klářinou smrtí (zemřela 11. srpna 1253) schválil upravená pravidla řádu.15. srpna 1255 papež Alexandr IV. Kláru svatořečil jako svatou Kláru z Assisi. Sv. Klára byla nejdříve pochována v Assisi po boku sv. Františka v kostele sv. Jiří. Bazilika sv. Kláry byla při klášteře v Assisi dostavěna roku 1260, 3. října téhož roku do ní byly přeneseny Klářiny ostatky a uloženy před hlavní oltář. Po 600 letech, roku 1872, byly Klářiny ostatky přemístěny do nové schránky a přeneseny do nově vybudované krypty téže baziliky, kde zůstávají dodnes. Papež Urban IV. roku 1263 oficiálně změnil název řádu na řád sv. Kláry, zkráceně klarisky. Klářino učení a věhlas se postupně šířily za hranice Itálie. Svatá Anežka Česká patřila k prvním následovnicím, které podle jejího vzoru v celé Evropě zakládaly kláštery. Spolu se svým bratrem, králem Václavem I., založila v Praze na Starém Městě panenský klášter sv. Františka, do kterého brzy sama vstoupila. K zázrakům sv. Kláry patřilo odvrácení pohanských Saracénů znamením eucharistie v monstranci, která je jejím poznávacím atributem, stejně jako bílá lilie. Klarisky chodí bosy, nejedí maso a nemají žádný majetek.

Papež Pavel VI. prohlásil sv. Kláru za patronku televize.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTOLI, Marco. Svatá Klára. Praha : Vyšehrad, 2004. 172 s. ISBN 80-7021-694-8.  
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]