Kříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o symbolu. Další významy jsou uvedeny v článku Kříž (rozcestník).
Tradiční podoba kříže, tzv. latinský kříž
Kříž vysoký 58 m poblíž města Groom v Texasu

Kříž je jedním z nejstarších a nejznámějších symbolů, který užívá několik náboženství, a to zvláště křesťanství. Jedná se o geometrický obrazec, skládající se ze dvou úseček či obdélníků, které zpravidla svírají pravý úhel, a dělí tak jednu nebo obě úsečky vedví.

Tento symbol může označovat rozdělení světa na čtyři elementy či světové strany, případně popisovat spojení božského (vertikála) a lidského či světského prvku (horizontála).

Kříž (lat. crux) však také označuje popravčí nástroj, užívaný ve starověku Babyloňany, Féničany, Peršany nebo Kartáginci, od kterých jej převzali Římané (neužívali jej však Egypťané a Řekové). V římské říši sloužil k popravě zločinců – otroků, politických buřičů a těch, kdo nebyli římskými občany. Kříž mohl mít různou podobu; kromě tradičního tvaru † se mohl podobat písmenům T nebo X. Vzhledem k tomu, že na kříži byl popraven i Ježíš Kristus, stal se kříž, počínaje 5. nebo 6. stoletím, typickým znamením křesťanství.

Historie symbolu[editovat | editovat zdroj]

Počátek tohoto posvátného a světového symbolu nacházíme v nářadí k rozněcování ohně. Není divu, neboť jeho vzplanutí "z ničeho" bylo pro prehistorické lidi neznalé ničeho z dnešních věd věcí posvátnou a sám oheň byl odpradávna jedna z nejblahodárnějších věcí:

  • poskytoval teplo a světlo,
  • umožňoval úpravu jídla,
  • chránil ve tmě před divou zvěří.

Zkrátka - řešil lidské smečce otázku přežití, takže se samo ohniště s udržovaným ohněm stalo přirozeně místem posvátným - jejich oltářem. Zde při společném jídle praktikovali své první náboženské představy, svůj díl potravy dostával samozřejmě oheň.

Nářadí k rozdělávání ohně bylo dřevěné a skládalo se ze dvou částí:
1. Pramanta (česky nebozez, řecky trypanon, latinsky tereba). Měla tvar našeho písmene T.:
Vrtěním (třením) v jamce kříže (2. části) se zažehl oheň.
2. Kříž ze dvou dřívek, v jejichž křížení byla výše zmíněná jamka ("matka", "matice"). Jamka byla považována za sídlo Maji, bohyně tvůrčí síly. Jejím synem byl Agni (odtud "oheň") Ten měl dva otce. Tvasti (odtud "svastika") byl jeho otcem pozemským a byl tesařem - tvůrcem nářadí. Savitri byl jeho otcem nebeským.Zde ještě dodejme, že od názvu pramanty odvozeno jméno Prometheus, který dle bájí ukradl bohům oheň.

Toto nářadí nosili lidé stále sebou, tak jak dnes nosíme zápalky, zapalovače apod. Proto se s křížem setkáváme na různých artefaktech již z nejstarších dob, na kreslených i plastických postavách, mincích, nádobách atd. Nejstarší vyobrazení kříže byla nalezena ve stepích Střední Asie a na Altaji.

Tímto nářadím zažehnutý oheň byl považován za "čistý". Když například Vestálkám (kněžkám bohyně Vesty ve starém Římě) vyhasl oheň, musely jej takto znovu zažehnout. Rovněž se věřilo, že ochraňuje před nemocemi, takže se mu vystavovali lidé v době epidemií.

Samotný kříž doznal mnoha změn. Větší skupinu tvoří kříže s různě zakončenými rameny: úsečkami, kroužky i zdobnějšími prvky. Za předlohu lze považovat "zarážky", jimiž se upevňoval kříž k ploše, aby se při zažíhání nevrtěl.

Zvláště uveďme indický kříž - svastiku. Pomineme-li její neblaze proslulé spojení s nacismem, její posvátnost spatřovali lidé v tom, že její pravotočivá varianta znázorňovala denní pohyb Slunce po obloze a její levotočivá varianta noční pohyb hvězd.

Egypťané i Židé užívali kříž, zavěšený jako talisman, proto na horním rameni ouško. Někdy dost velké, svisle vejčitě protáhlé. Tvar začal mít i jazykový význam. U Židů "dobro" a u Egypťanů "žití". Dnes užíván název symbol života (též nilský kříž nebo anch).

Dnes je kříž znám jako symbol křesťanství. Lidé nosí křížek na krku i jako odkaz na Ježíšovo utrpení v Golgotě. Odtud se také odvodil symbol pro smrt.

Kříž jako znak či jinak[editovat | editovat zdroj]

Kříž má jako znak mnoho různých užití a významů.
Negramotní lidé se dodnes místo jménem podepisují třemi křížky.
Mnohé národy (Babyloňané, Alamité, Arabové, Židé) vyznačovaly a někteří dodnes vyznačují na konci listiny +++, což má listině zajistit dobré přijetí a účinnost jejího obsahu - její dobrý osud.

Významy v matematice:

  • římská číslovka pro 10: X
  • v latinské abecedě jsou křížem písmena X a T
  • čínským znakem pro 10 je 十
  • u jmen osob se používá jako znak pro úmrtí (†)
  • v jízdním řádu se používá jako znak pro neděli (†) - resp. pro den pracovního klidu
  • v matematice se užívá jako symbol pro sčítání (+) a násobení (×) nebo vektorový součin
  • velké přeškrtnutí textu ve tvaru kříže označuje, že má být text smazán nebo je chybně
  • dvojitý kříž (#) je speciální znak, užívaný kupříkladu v programovacích jazycích (křížek) či v notovém zápisu hudebních skladeb (notový křížek)
  • znak kříže či dvojitého kříže má dopravní značka označující železniční přejezd, podobně i dopravní značka upozorňující na křížení pozemních komunikací, tedy na křižovatku
  • znak kříže může také znamenat nějaký obecný „zákaz“
    • obvykle se jedná o zákaz vstupu (třeba o zákaz umístěný na dveřích) doplněný nějakým výstražným textem
    • nebo o zákaz kouření - křížem přeškrtnutá cigareta
    • může být i zákaz vstupu s otevřeným ohněm - křížem přeškrtnutý plamen či křížem škrtnutá hořící zápalka apod.
  • křížky na plánech či na mapách pak označují jednotlivé kóty či geodetické body, obvykle se jedná o vyvýšená místa na vrcholech kopců či hor apod.
  • slovo křížek také v hovorové mluvě někdy označuje desetiletí věku osoby. Mám na krku pět křížků znamená, že je mi padesát a více let, neboli Táhne mi na šestý křížek

Užití symbolu v křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Kříž

Během prvních tří křesťanských staletí se s křížem v křesťanské ikonografii nesetkáváme. Namísto toho křesťané užívali jako symbolu ryby (tzv. ichthys) nebo monogramu chíró, který převzal Constantinus I. na korouhev římských legií (labarum).

Popis kříže lze najít v křesťanských spisech od počátku 2. století. O významu kříže v křesťanské úctě se zmiňují autoři 3. stoletíKléméns Alexandrijský a Tertullianus (ten označuje křesťany jako crucis religiosi, uctívače kříže).[1] První vyobrazení kříže s Ježíšovým tělem pak můžeme najít teprve na dveřích baziliky S. Sabina na římském Aventinu, které pocházejí ze začátku 5. století.

V křesťanství je kříž symbolem Kristova vítězství nad smrtí a hříchem. Katolíci a pravoslavní užívají od raných dob znamení kříže pravou rukou na svém těle; tato praxe byla běžná už v době sv. Augustina. V katolické i pravoslavné tradici má své významné místo svátek Povýšení svatého Kříže (14. září), které připomíná zasvěcení baziliky na místě, kde stál Ježíšův kříž, který měla roku 326 najít svatá Helena, Constantinova matka.

Různé podoby kříže[editovat | editovat zdroj]

Kříž je vyobrazován v mnoha tvarech, barvách a různých stylech. Ve středověku patřil k nejpoužívanějším symbolům. Zde jsou vyobrazeny základní a nejznámější typy.

Kříž Popis Ukázka
Řecký kříž

Také znám jako crux immissa quadrata, užívá jej obvykle východní církev. Kříž má všechna čtyři ramena stejně dlouhá.

Greek cross.svg
Latinský kříž

Nejznámější podoba kříže je s prodlouženou částí svislého břevna tzv. kříž latinský. Ten je nejužívanějším symbolem západní křesťanské církve.

Christian cross.svg
Ondřejský kříž

V podobě písmene X, na němž byl umučen svatý Ondřej, nachází se např. na vlajce Skotska;

Saint Andrew's cross.svg
Kříž sv. Antonína

Někdy též kříž tau či crux commissa v podobě písmene T. V této podobě nejčastěji vytvářeli Římané kříže pro popravy;.

Tau-kruis.jpg
Svatopetrský kříž

Obrácený latinský kříž, na němž měl být podle legendy popraven apoštol Petr; vzhledově shodný se symbolem satanismu;.

Peter's Cross.svg
Ankh

též crux ansata v podobě písmene T, nad nímž je ovál nebo kruh; původně egyptský symbol života, později přijatý koptskými křesťany;

Ankh.svg
Patriarchální kříž

nebo také dvojitý, kříž se dvěma příčnými břevny. Dnes platí tento kříž za biskupský. Kratší příčné břevno má naznačovat tabulku, na níž Pilát dal napsat jméno a vinu Ježíšovu.

Patriarchal cross.svg
Papežský kříž

Kříž charakterizují tři různě dlouhá příčná břevna, uspořádaná shora od nejmenšího po největší, užívá jej ve svém znaku papež.

PopesCross.svg
Pravoslavný kříž

nebo také Ruský, jako symbol jej používá ruská pravoslavná církev. Ukazuje pod dvěma vodorovnými břevny ještě jedno malé příčné břevno určené pro přibití nohou, nebo symbolicky vysvětlováno jako jiný osud osob společně ukřižovaných s Kristem.[2]

Cross of the Russian Orthodox Church 01.svg
Keltský kříž

Latinský kříž nebo řecký rovnoramenný kříž, jehož střed obepíná kruh.

Celtic cross.svg
Labarum

Chrismon, Chi-Rho. Monogram, který tvoří řecká začáteční písmena Ježíše Krista. Latinské X je řecké CH, a latinské P je řecké R.

Simple Labarum2.svg
Kříž kalvarijní

Kříž stojí na základně, která má připomínat Golgotu.

Calvary cross.svg
Hákový kříž

mnoho významů viz článek svastika.

Nazi swastika clean.svg
Babylon.png
Šípový kříž

Znak bývalé maďarské Strany Šípových křížů.

ArrowCross.svg
Srbský kříž

Ocilo nebo ognjilo.

Serbian Cross symbol.svg
Makedonský kříž Veljuský kříž Macedonian cross.svg

Kříž v heraldice[editovat | editovat zdroj]

Kříž patří mezi základní heraldické figury. Jako symbol křižáků jej používaly ve svém znaku Rytířské řády. Jeho nejznámější podoby jsou uvedené níže.

kříže ve vlajkách států[editovat | editovat zdroj]

Vexilologické názvosloví

ukázky křížů ve vlajkách:

Další křesťanské symboly kříže[editovat | editovat zdroj]

Kříž jako symbol[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tertullianus, Apologeticum 16.
  2. Co je bohoslužba. Kořeny [online]. ČRo 6Čís. 19.10.2011 20:10, kapitola Pravoslavní obřad, čas 39:20. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andrej Niemojewski: Dějiny kříže, Nákladem Volné myšlenky, Král. Vinohrady, Korunní 6, Knihtiskárna Dyk a Ryba Vršovice, v Praze 1909

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]