Martin Kolář
| Martin Kolář | |
|---|---|
.jpg) prof. Martin Kolář | |
| Narození | 18. června 1836 Švihov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. května 1898 (ve věku 61 let) Tábor  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | historik, heraldik, genealog, topograf, archivář a muzeolog |
| Děti | Jan Kolář Anna Císařová-Kolářová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Kolář (18. června 1836 Švihov[1] – 15. května 1898 Tábor)[2] byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.
Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [3] Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrašťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák.
Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného.
Kolář a Tábor[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora. Po krátkém působení v Hradci Králové a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12. února 1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V. Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře).
Je autorem rozměrnější práce Husitské paměti města Tábora a Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře. Přípravy díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí.
Profesora Koláře připomíná v Táboře pamětní deska, která je umístěná na domě čp. 212 v Divadelní ulici.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika I.. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1902. 436 s. Dostupné online.
- KOLÁŘ, Martin. Sborník historických prací Martina Koláře o dějinách Tábora. Tábor: Kuratorium městského musea, 1924. 334 s. Knihu uspořádal Jan Kolář.
Pokračovatelé[editovat | editovat zdroj]
Syn Jan Kolář PhDr. (1884–1940) byl pedagog, věnoval se historii a topografii. V letech 1927–1929 starosta Tábora, 1938–1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor Jihočeského historického sborníku.
Dcera Anna Císařová-Kolářová PhDr. (1887–1963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně (Státní knihovně ČSR) v Praze. Bibliografka a editorka spisů Mistra Jana Husa.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ SUDOVÁ, Martina. Otazníky kolem hory Tábor [online]. Město Týn nad Vltavou [cit. 2023-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-17.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Kolář na Wikimedia Commons 
Autor Martin Kolář ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Kolář
- KOLÁŘ, Martin : Českomoravská heraldika I., 1902
- SEDLÁČEK, August : Českomoravská heraldika, 1925
