Geodézie
Geodézie (řecký γη = Země, δαιζω = dělit) je vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních vlastností zemského tělesa - geoidu - nebo části zemského povrchu případně objektů mimo Zemi. Pro výzkum využívá matematické, geometrické a fyzikální metody měření a výpočtů. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému. Výsledky geodetických měření slouží pro tvorbu map v papírové nebo digitální podobě a pro potřeby jiných oborů.
Obsah |
Disciplíny geodézie[editovat]
V základním členění se geodézie dělí na vyšší a nižší:
- vyšší geodézie - se zabývá určením tvaru a rozměrů Země a s tím souvisejícím zaměřením a výpočty geodetických sítí, které tvoří základ pro podrobná měření polohopisná a výškopisná. Vyšší geodézie se zabývá územím velkého rozsahu (např. celý stát apod.), v rámci kterého je nutné uvažovat zakřivení zemského povrchu.
- nižší geodézie - se zabývá vlastním podrobným měřením polohopisným a výškopisným, jednotlivými měřickými metodami, potřebnými přístroji a pomůckami, výpočetními pracemi a zobrazením naměřených hodnot. Nižší geodézie se zabývá územím malého rozsahu, v rámci kterého lze zanedbat zakřivení Země, a zemský povrch tak lze považovat za rovinný.
Kromě základního členění na vyšší a nižší lze dále geodézii rozdělit podle jednotlivých oborů:
- kosmická geodézie - se zabývá určením tvaru a rozměrů Země na základě pozorování kosmických objektů. Jsou-li těmito objekty umělé družice, pak se jedná o geodézii družicovou/satelitní.
- geodetická astronomie - se zabývá určováním zeměpisných souřadnic a azimutů na zemském povrchu na základě pozorování přirozených kosmických objektů (zejména Slunce a hvězd)
- fyzikální geodézie (geofyzika) - se zabývá fyzikálními vlastnostmi Země (především tíhovým polem) a jejich aplikacemi v geodézii.
- geodynamika - část geofyziky, která se zabývá studiem dynamických vlastností Země
- mořská geodézie - se zabývá určením tvaru a rozměrů mořského dna.
- inženýrská geodézie - se zabývá úkoly souvisejícími s budováním vytyčovacích sítí, vytyčováním a kontrolním měřením prostorové polohy stavebních objektů, vytyčováním a kontrolou geometrických parametrů průmyslových objektů a zařízení, měřením území na projekt a vypracováním geodetické části dokumentace skutečného provedení stavebního díla.
- vojenská geodézie - se zabývá geodetickými aplikacemi pro zajištění obrany státu.
- teorie chyb - nauka o chybách, vědecky podložená teorie o chybách měření a jejich vlivu na výsledky měření nebo jejich funkce.
- vyrovnávací počet - se zabývá výpočetními postupy, určenými k rozdělení nesouhlasů na měřené hodnoty při nadbytečném počtu pozorování, prováděnými podle určitých pravidel, např. metodou nejmenších čtverců.
Referenční plochy v geodézii[editovat]
Skutečný tvar zemského tělesa se neustále mění. Je ovlivněn zejména působením zemské rotace a gravitačních sil. V důsledku zemské rotace působí na zemské těleso odstředivá síla, která způsobuje, že Země je zploštělá na pólech a podobá se rotačnímu sféroidu. V důsledku nepravidelného rozložení hmot uvnitř Země a tím i nepravidelného působení gravitačních sil však dochází k nepravidelnostem ve tvaru zemského tělesa, tj. k deformacím zmíněného sféroidu. Tvarově nepravidelný je také zemský povrch, který je značně členitý a výškově různorodý a neustále se přetváří vlivem vnitřních a vnějších pochodů. Tvar zemského tělesa je matematicky nedefinovatelný.
Fyzikálním modelem zemského tělesa je geoid, který je definován, jako ekvipotenciální plocha tíhového pole Země. Plocha geoidu odpovídá střední hladině myšleného zemského oceánu, který se rozprostírá i pod zemským povrchem. Tvar geoidu již je matematicky definovatelný, jeho definice však je značně obtížná.
V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:
- referenční elipsoid se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační elipsoid, jehož vedlejší poloosa
je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa
totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména Besselův elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). V aplikacích globálních navigačních satelitních systémů (GNSS) se užívá elipsoid WGS-84, na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa
, vedlejší poloosa
) jsou:
| Elipsoid | a [m] | b [m] |
|---|---|---|
| Besselův | 6377397.1550 | 6356078.9633 |
| WGS 84 | 6378137.0000 | 6356752.3142 |
| GRS 80 | 6378137.0000 | 6356752.3141 |
- referenční koule je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti
. V geodézii se referenční koule používá nepříklad za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.
- referenční rovina se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.
Seznam významných geodetů[editovat]
- Eratosthenés z Kyrény, GR
- Pythagoras, Siz
- Idrisi, Arab.
- Posidonius, GR
- Almamum, Arab
- George Biddell Airy, GB
- Theodor Albrecht, D
- Peter Anich, A
- Johann Jacob Baeyer, D
- Friedrich Wilhelm Bessel, D
- Ruggero Giuseppe Boscovich, I
- Pierre Bouguer, F
- E.H. Bruns,
- Alexis Claude Clairaut, F
- Alexander Ross Clarke, GB
- Jean-Baptiste Delambre, F
- Christian Doppler, CZ/A
- Lorand Eötvos, H
- Leonhard Euler, D
- George Everest, GB
- Carl Friedrich Gauss, D
- John Fillmore Hayford, USA
- Friedrich Robert Helmert, D
- Johann Heinrich Lamber, D
- Joseph Louis Lagrange, F
- Pierre Simon de Laplace, F
- Joseph Liesganig, A
- Antonio Marussi, I
- Isaac Newton, GB
- Georg von Reichenbach, D
- Alexander Ross, GB
- W. Snellius, NL
- Johann Georg von Soldner, D
- George Gabriel Stokes, GB
- M.A. Tissot, F
cca 1900-1980[editovat]
- ČSSR(ČR)
- Emil Buchar
- Josef Ryšavý
- J.Kuska
- Karel Kořistka
- František Čechura
- Josef Křovák
- Josef Böhm
- Vladimír Radouch
- Holandsko
- Willem Baarda
- Německo
- Erwin Groten
- W. Jordan
- Max Kneissl
- Rudolf Sigl
- H.G. Wenzel
- Helmut Wolf
- Švýcarsko
- R. Finderwalder
- F. Kobold
- Theodor Niethammer
- H.H. Schmid
- Rakousko
- Friedrich Hopfner
- Karl Ledersteger
- Peter Meissl
- Helmut Moritz
- Karl Rinner
- Finsko
- Weikko A. Heiskanen
- L. Tanni
- Velká Británie
- Martin Hotine
- Rusko
- T. Krassowsky
- M. S. Molodensky
- Francie
- Adrien-Marie Legendre
- Jean-Jacques Levallois
- USA
- Guy Bomford
- Yoshihide Kozai
- Bulharsko
- V. K. Hristov
cca 1980 - 2005[editovat]
- Jozsef Adam, H - D. Arabelos, GR - V. Ashkenazi, GB - E. Ayhan, TK- Gerhard Beutler, CH - Y. Bock, US - C. Boucher, F - William Bowie, US
- Tim A.Clark, US - Kresimir Colic, HR - Veronique Dehant, B - A. Detreköi, H - Fermann Drewes, D
- Martine Feissel, F - R. Forsberg, DK - Erik Grafarend, D
- Günter Hein, D - H. Henneberg, Venezuela - R. Hipkin, GB - Petr Holota, CZ Harold Jeffreys, D- Christopher Jekeli, US - Istvan Joo, H
- Hans-Gert Kahle, CH - Heribert Kahmen, D/A - Juhani Kakkuri, SF - Gottfried Konecny, D - Jan Kostelecký, CZ - Karl Kraus, D/A - J. J. Kukkamäki, SF - I. Kumkova, RUS
- Kurt Lambeck, AUS - Klaus Linkwitz, D - I. Marson, I - P.P. Medvedev, RUS - Marcel Mojzes, SK - Ivan Mueller, US
- Karl Ramsayer, D - R.H. Rapp, US - Chris Rizos, AUS - Rainer Rummel, D - Markus Rothacher, CH/D
- F. Sansò, I - Klaus-Peter Schwarz, Can - Günther Seeber, D - Michael Sideris, US - L.E. Sjöberg, SV - Hans Sünkel, ESA/A - S. Takemoto, Japan - L. Tanni, D - Wolfgang Torge, D - C.C. Tscherning, DK - I. Tziavos, GR
- P. Vanicek, Can - Georges Veis, GR - Felix Andries Vening Meinesz, NL - Jan Vondrak, CZ - Pavel Vyskocil, CZ - J. Wahr, US - Antonín Zeman, CZ - Y. Zhang, China - Leoš Mervart, CZ -
Seznam osobností - geodetů, kteří se proslavili v jiných oborech a oblastech[editovat]
- Zdena Mašínová starší
- George Washington
- Abraham Lincoln
- Alois Eliáš
- fiktivní hrdina Old Shatterhand
Literatura[editovat]
- Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí
- Vaníček, P., Krakiwski E., Geodesy: The Concepts. Elsevier Science Publishers B.V., 1986.
je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa
, vedlejší poloosa
. V geodézii se referenční koule používá nepříklad za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.