Mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o kartografii. Další významy jsou uvedeny v článku Mapa (rozcestník).
mapa světa z roku 1689 (Amsterodam)

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.

Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

Zkreslení[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od glóbu má každá mapa určité zkreslení. Toto zkreslení deformuje plochy, délky, úhly a tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Zkreslení nedosahují v celé ploše mapy stejných hodnot, ale mění se. Myšlené spojnice míst se stejným zkreslením se nazývají ekvideformáty.

Jako první, kdo dokázal přenášet obraz kulového tělesa Země na papír, byl Mercator (Mercatorova projekce) v roce 1569. Tento objev výrazně zlepšil polohové informace obsažené v mapě, což umožnilo následně mořeplavcům obeplutí Země a přinesení jasného důkazu, že je Země kulatá.

Druhy zkreslení:

  1. Délkové zkreslení: Je závislé na poloze bodu a na směru úsečky, která z něho vychází. Určuje se ve směru poledníkovém a rovnoběžkovém.
  2. Plošné zkreslení: Je poměr plochy na mapě k jejímu obrazu na referenční ploše.
  3. Úhlové zkreslení: Je rozdíl velikosti úhlu na zobrazovací ploše a jeho obrazu na referenční ploše.

Obsah map[editovat | editovat zdroj]

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:[1]

Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko

Matematické prvky[editovat | editovat zdroj]

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:

Příklad fyzickogeografických prvků v mapě - schematická geologická mapa Alp

Fyzickogeografické prvky[editovat | editovat zdroj]

Příklad socioekonomických prvků v mapě - hranice krajů ČR

Socioekonomické prvky[editovat | editovat zdroj]

Doplňkové a pomocné prvky[editovat | editovat zdroj]

  • popis
  • legenda a vysvětlivky
  • tiráž
  • další doplňující informace

Dělení map[editovat | editovat zdroj]

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu[editovat | editovat zdroj]

Příklad topografické mapy
Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu - příklad tematické mapy
  • topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
  • všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
  • tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány)
  • katastrální (zachycují katastr a pozemky)

Podle rozsahu zobrazeného území[editovat | editovat zdroj]

  • mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu)
  • mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule)
  • mapy kontinentů, moří a oceánů
  • mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu[editovat | editovat zdroj]

  • mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické)
  • mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické)
  • mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické)
  • mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé)
  • mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy)
  • mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační)
  • mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh)
  • mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zemědělské, myslivecké, fytocenologické)
  • mapy pro vodní hospodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské)
  • mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické)

Podle měřítka[editovat | editovat zdroj]

  • mapy malého měřítka (měřítko menší než 1:1 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země)
  • mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1 000 000)
  • mapy velkého měřítka (měřítka větší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené - zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

Podle formy záznamu[editovat | editovat zdroj]

  • mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače)
  • mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy)
  • mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání)
  • mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území)
  • tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku[editovat | editovat zdroj]

  • mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy)
  • mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska[editovat | editovat zdroj]

  • mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
  • mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
  • mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí)
  • mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti)
  • mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

Mapová zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mapové zobrazení.

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z dvojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMOTANOVÁ, Eva: Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Online mapy

Online mapy - historické