Měřítko mapy
Měřítko mapy udává poměr zmenšení délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti (na elipsoidu).[1] Umožňuje tak vytvořit si přibližnou představu o podrobnosti mapy. Měřítko na různých místech mapy se liší. Změny měřítka na mapě závisí především na délkovém zkreslení příslušného mapového zobrazení. Měřítko běžných map obvykle platí pro střed mapy (označuje se jako střední měřítko). Měřítko určitého místa na mapě, neodpovídající měřítku uvedenému, lze označit za lokální měřítko. Přítomnost délkového zkreslení poněkud snižuje použitelnost grafického měřítka.
Existuje několik typů vyjádření měřítek na mapě, mezi nejpoužívanější z nich patří měřítko číselné a grafické. Měřítka lze také členit podle podrobnosti zobrazení na měřítka velká, střední a malá.
Obsah |
[editovat] Typy měřítek podle způsobu vyjádření
[editovat] Číselné měřítko
Číselné měřítko udává, kolikrát je délka změřená na mapě zmenšena. Udává se poměrem 1 : M, kde M je měřítkové číslo (Platí tedy, že měřítko je převrácená hodnota měřítkového čísla a naopak. Pokud vynásobíme délku na mapě měřítkovým číslem, získáváme délku ve skutečnosti. Pokud vydělíme délku ve skutečnosti (v cm) měřítkem, dostáváme délku na mapě.)
[editovat] Příklad číselného měřítka
- 1 : 1 500 000
znamená, že 1 cm na mapě je 1 500 000 cm ve skutečnosti. Protože nás nejčastěji zajímá skutečná vzdálenost v kilometrech, stačí oddělit pět posledních nul a dostaneme vzdálenost v kilometrech. 1 cm na mapě je 15 km.
[editovat] Porovnání číselných měřítek
Následující tabulka obsahuje přehledné porovnání měřítek na nejčastěji používaných mapách.
| Mapové měřítko | 1 cm na mapě se rovná ve skutečnosti v terénu | 1 km v terénu se rovná na mapě |
|---|---|---|
| 1 : 12 500 | 125 m | 8 cm |
| 1 : 25 000 | 250 m | 4 cm |
| 1 : 50 000 | 500 m | 2 cm |
| 1 : 75 000 | 750 m | 1,33 cm |
| 1 : 100 000 | 1 km | 1 cm |
| 1 : 500 000 | 5 km | 2 mm |
| 1 : 1 000 000 | 10 km | 1 mm |
[editovat] Grafické měřítko
Na mapě najdeme velmi často i grafické znázornění měřítka. Pokud si přeneseme toto grafické znázornění na úzký proužek papíru, můžeme podle něho jednoduchým nanášením na mapě poměrně přesně měřit vzdálenosti.
U některých kartografických zobrazení odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost ve skutečnosti. Grafické měřítko pak obsahuje několik dílčích měřítek (například pro různou zeměpisnou šířku; viz ukázka z mapy světa v Mercatorově zobrazení).
[editovat] Typy měřítek podle podrobnosti
Podle podrobnosti zobrazení se mapy rozdělují do tří skupin:
- mapy malého měřítka
- mapy středního měřítka
- mapy velkého měřítka
Toto rozdělení je ale relativní a závisí na účelu mapy.[2] Například:
[editovat] Z pohledu geodetického mapování
- mapy velkého měřítka - 1 : 200 až 1 : 5 000
- mapy středního měřítka – 1 : 5 000 až 1 : 200 000
- mapy malého měřítka – měřítko menší než 1 : 200 000
[editovat] Z pohledu geografického
- mapy velkého měřítka – měřítko větší než 1 : 200 000
- mapy středního měřítka – 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000
- mapy malého měřítka – měřítko menší než 1 : 1 000 000
[editovat] Zdroje
- ↑ Lauermann, L. (1975). Technická kartografie. VAAZ Brno, 346 s.
- ↑ M. Konečný, V. Kaplan, K. Keprtová, Z. Podhrázský, Z. Stachoň, K. Tajovská: Kartografie a geoinformatika, multimediální učebnice, Geografický ústav PřF MU Brno
