Měřítko mapy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V současnosti často používaná kombinace grafického a číselného měřítka mapy (mapa USGS)

Měřítko mapy udává poměr zmenšení délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti (na elipsoidu).^[1] Umožňuje tak vytvořit si přibližnou představu o podrobnosti mapy. Měřítko na různých místech mapy se liší. Změny měřítka na mapě závisí především na délkovém zkreslení příslušného mapového zobrazení. Měřítko běžných map obvykle platí pro střed mapy (označuje se jako střední měřítko). Měřítko určitého místa na mapě, neodpovídající měřítku uvedenému, lze označit za lokální měřítko. Přítomnost délkového zkreslení poněkud snižuje použitelnost grafického měřítka.

Existuje několik typů vyjádření měřítek na mapě, mezi nejpoužívanější z nich patří měřítko číselné a grafické. Měřítka lze také členit podle podrobnosti zobrazení na měřítka velká, střední a malá.

[editovat] Typy měřítek podle způsobu vyjádření

[editovat] Číselné měřítko

Číselné měřítko udává, kolikrát je délka změřená na mapě zmenšena. Udává se poměrem 1 : M, kde M je měřítkové číslo (Platí tedy, že měřítko je převrácená hodnota měřítkového čísla a naopak. Pokud vynásobíme délku na mapě měřítkovým číslem, získáváme délku ve skutečnosti. Pokud vynásobíme délku ve skutečnosti měřítkem, dostáváme délku na mapě.)

[editovat] Příklad číselného měřítka

• 1 : 1 500 000

znamená, že 1 cm na mapě je 1 500 000 cm ve skutečnosti. Protože nás nejčastěji zajímá skutečná vzdálenost v kilometrech, stačí oddělit pět posledních nul a dostaneme vzdálenost v kilometrech. 1 cm na mapě je 15 km.

[editovat] Porovnání číselných měřítek

Následující tabulka obsahuje přehledné porovnání měřítek na najčastěji používaných mapách.

[editovat] Grafické měřítko

Příklad grafického měřítka

Na mapě najdeme velmi často i grafické znázornění měřítka. Pokud si přeneseme toto grafické znázornění na úzký proužek papíru, můžeme podle něho jednoduchým nanášením na mapě poměrně přesně měřit vzdálenosti.

[editovat] Typy měřítek podle podrobnosti

Podle podrobnosti zobrazení se mapy rozdělují do tří skupin:

• mapy malého měřítka
• mapy středního měřítka
• mapy velkého měřítka

Toto rozdělení je ale relativní a závisí na účelu mapy.^[2] Například:

[editovat] Z pohledu geodetického mapování

• mapy velkého měřítka - 1 : 200 až 1 : 5 000
• mapy středního měřítka – 1 : 10 000 až 1 : 200 000
• mapy malého měřítka – měřítko menší než 1 : 200 000

[editovat] Z pohledu geografického

• mapy velkého měřítka – měřítko větší než 1 : 200 000
• mapy středního měřítka – 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000
• mapy malého měřítka – měřítko menší než 1 : 1 000 000

[editovat] Zdroje

1. ↑ Lauermann, L. (1975). Technická kartografie. VAAZ Brno, 346 s.
2. ↑ M. Konečný, V. Kaplan, K. Keprtová, Z. Podhrázský, Z. Stachoň, K. Tajovská: Kartografie a geoinformatika, multimediální učebnice, Geografický ústav PřF MU Brno