Informace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem a užívá se v různých významech, jež lze zhruba roztřídit takto:
- V běžné řeči:
- informace jako vědění, které lze předávat, jako obsah zprávy či sdělení;
- informace (plurál) - místo, kde se lze o něčem informovat.
- Ve vědě je informace nehmotná skutečnost, související s uspořádáním (negentropie).
- V informatice tvoří informaci kódovaná data (protiklad šumu), která lze vysílat, přijímat, uchovávat a zpracovávat technickými prostředky. Množství informace je rozdíl mezi neurčitostí (entropií) informace (nebo stavu) před a po zprávě.
Záměrně falešná „informace“ se nazývá dezinformace.
Informace souvisí s rozlišováním, s rozdílem a určeností (například jako černé písmeno na bílém papíře). Informace má význam a je ji třeba odlišit od jejího hmotného nosiče – ať je to hlas, zvuk, obraz, písmo nebo disk. Povahu informace dobře vystihuje definice amerického antropologa Gregory Batesona: informace podle něho znamená „takový rozdíl, na němž záleží“ (the difference which makes difference).[1]
Obsah |
[editovat] Původ pojmu
Latinské informatio znamená původně vtištění formy či tvaru, utváření. Slovo se však metaforicky používalo pro „utváření mysli“ – učení a vzdělávání – a odtud dalším významovým posunem mohlo znamenat i sdělení, zprávu. Odtud pochází slovo informátor, doložené od 16. století. Zkrácený tvar info vznikl až ve 20. století v angličtině. Vědecký zájem o informaci začíná také až ve 20. století v souvislosti s elektronickou komunikací a počítači a na druhé straně se studiem obecného uspořádání, struktur a kódů.
[editovat] Šíření a uchovávání informace
Rostoucí význam informací ve smyslu vědomostí a zpráv obrátil od konce 19. století pozornost vědců – zejména lingvistů – ke studiu znakových systémů a kódů. Informace se šíří řečí a v historické době i písmem, které ji kódují pomocí slov, hlásek a písmen. Ty nesou informaci jen proto, že tvoří ucelené systémy (slovník, fonetiku, abecedu): hlásky nesou význam jen potud, pokud se od sebe zřetelně liší (Ferdinand de Saussure). S písmem vznikla první možnost trvalého uchovávání informace na hmotném nosiči, jež se dále rozvinula knihtiskem a konečně i elektronickými způsoby uchovávání kódované informace. Odtud vznikl i pojem informační společnost – společnost, která se ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací.[2]
[editovat] Přenos informace
S rozvojem elektrických a eletronických komunikací se informace stává i technickým pojmem, i když v poněkud posunuitém významu, který se soustřeďuje na kódování informace a nezabývá se jejím smyslem či obsahem. Základním modelem pro přenos informace je soustava vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, který pracoval pro Bellovy laboratoře, průkopnickou publikaci A Mathematical Theory of Communication[3], v níž se soustředuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.
[editovat] Zpracování informací
Zatímco účelem analogového přenosu informace je pouze přeměna hlasu nebo obrazu na elektrický signál, jeho věrný (nezkreslený) přenos a opačná změna na zvuk nebo obraz, už v telegrafii se objevila možnost úsporného kódování znaků. Morseova abeceda kóduje písmena a číslice do posloupností krátkých a dlouhých signálů (tečka a čárka), které se snadno a spolehlivě přenášejí. Na podobném základě pracuje i dálnopis, kde se však převod znaků abecedy do binárního tvaru (a nazpět) děje automaticky.
Kódovaná informace a její nosiče (děrná páska, děrný štítek, magnetické nosiče atd.) otevřela i další možnosti strojového zpracování informace, z nichž se vyvinula současná počítačová technika a informatika. Slovo „informace“ se zde však používá v několika rovinách: text, který právě píši, kóduji do písmen, ta se v počítači převádějí na binární kódy (ASCII, UNICODE) a přenášejí mezi počítači v určitých formátech, ale nakonec jako posloupnosti elektrických signálů. Informace, které do systému vkládáme, dospějí ke svým adresátům jen tehdy, pokud všechny tyto transformace jejich kódování a zobrazení proběhnou podle přesně stejných pravidel v přijímači jako ve vysílači, jen v opačném směru. Přenosové sítě proto musejí pracovat s víceúrovňovými modely, kde si vysílače a přijímače na jednotlivých úrovních „rozumějí“: pisatel se čtenářem, program s programem, počítač s počítačem, modem s modemem atd.
[editovat] Měření informace
Objem informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na byty nebo bity. Bit, který odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“ nebo „I – 0“, je skutečně nejmenší možnou jednotkou informace, kdežto byte zhruba odpovídá znaku abecedy. Je to ovšem objem informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Stejný objem mohou mít užitečné a smysluplné zprávy, prázdné řeči nebo konečně i samé mezery.
[editovat] Informace v dalších vědách
Vedle běžného významu informací jako zpráv a vědomostí se informace dnes stala odborným pojmem v biologii i ve společenských vědách, zejména pod vlivem objevu genomu a genetického kódu. Genetická informace je totiž kódována pomocí pouhých čtyř nukleotidů (UCAG), jejichž trojice (kodóny) řídí syntézu proteinů; běžnými prostředky lze tedy měřit její informační obsah. Tento revoluční objev a pozdější rozluštění lidského genomu vedly k úvahám o tom, zda vlastním předmětem evoluce není právě informace. Informačně teoretický pohled se dnes rozvíjí také ve fyzice i ve společenských vědách.
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Filosofie |
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Kurz práce s informacemi [online]. Masarykova univerzita, 2007-05-10. Dostupné online.
- KUŽELÍKOVÁ, NEKUDA, POLÁČEK. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi [online]. Masarykova univerzita, 2008-04-26. Dostupné online.
- (en)
- Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Semantic Conceptions of Information
[editovat] Literatura
- J. Cejpek, Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 1998 - 179 s. ISBN 80-7184-767-4
- J. Sokol, Filosofická antropologie. Praha: Portál 2003
