Informace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti informatiky potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Informace je výsledek vyhodnocování smyslových vjemů, zpracování nebo organizace dat. Přestože mnozí lidé hovoří o „informačním věku“, „informační společnosti“ a „informačních technologiích“, neexistuje jednotná definice tohoto termínu. Jeho význam se totiž může měnit podle kontextu a úzce souvisí s dalšími tématy jako je znalost, návod, komunikace nebo poznání.
[editovat] Informace jako zpráva
Informace je zpráva, zasílaná od vysílače k přijímači, na rozdíl od šumu, který ruší komunikaci a snižuje její srozumitelnost. V tomto svém významu informace předpokládá existenci vysílače a přijímače a je tedy nějakou zprávou, kterou se vysílač „rozhodl“ vytvořit.
[editovat] Tvar, rozměr a obsah informace jako zprávy
Informaci o svých citech můžeme sdělit příslušnou květinou a nebo až celou kyticí. Praporem nebo šátkem na žerdi můžeme informovat o kapitulaci, o smutku nebo karanténě. Mnoha slovy někdy nechceme sdělit někomu vůbec žádnou informaci, v jiném případě sdělujeme vše jediným pohledem nebo gestem. Tvarově shodné avšak významově zcela odlišné informace existují v podobě mnoha synonym v každé řeči. Známá jsou i pověstná jednotlivá písmena nebo čárka, či dokonce i jediný bit v počítači, které mohou omylem až fatálně změnit význam obsáhlé informace [zdroj?]. Mnohé kategorie informací mají své ustálené tvary v celém živém světě. Lidé hojně používají zkratek dlouhých názvů, hudebních znělek, nálepek či odznaků a erbů, značek pro fyzikální jednotky a chemické sloučeniny, ustáleným tvarem informace je však také houslový klíč v notovém partu. Mírou vyspělosti živého tvora a vzdělanosti člověka je pak jejich schopnost rozumět těmto ustáleným tvarům a to, například i květomluvě [zdroj?]. Informace jsou sdělovány také úpravou zevnějšku a oděvem (móda jako ustálená forma informace), počtem, barvou nebo velikostí předmětu (počet nebo barva jako ustálené tvary informace), ale také vůněmi.
[editovat] Míra a hodnota informace
Množství informace nelze měřit univerzální jednotkou, i když takové snahy existují. Určitý druh informací lze co do rozsahu měřit textovými stránkami, znaky, nebo v počítači byty (čti ´bajty´), jiné informace zeměpisnými mapami, kótováním výkresů, předpisy o opracování povrchu strojního dílu, nebo pokyny v hudební partituře. Při zpracování informací na samočinných počítačích, které pracují dnes již výlučně jen v binární soustavě, jsou používány matematické modely a procedury (programy), v nichž jsou elementárními kroky právě čísla 0 a 1 (bity). Zmínka o bitech v souvislosti se zpracováním informací byla poprvé uvedena C. E. Shannonem v r. 1948. Hodnota, druh, spolehlivost (věrohodnost) nebo aktuálnost informace mohou mít daleko větší význam než samotné množství a to i v rámci dané informační kategorie.
[editovat] Informace jako míra odstranění neuspořádanosti
Jsou snahy spojovat pojmy informace a entropie a tím informace osamostatnit od účasti člověka nebo jiného příslušného živého tvora na nich. Takové úvahy směřují k představě nadpřirozeného Programátora světa a vesmíru a v podstatě k náboženství. Entropie je však odrazem změny fyzikálního stavu hmotné soustavy. Soustava s malou ani velkou entropií sama nevysílá informace k žádnému příjemci, není nikdy informátorem. Kosmické soustavy vyzařují záření různého druhu, ty jsou však důsledkem fyzikálních a chemických procesů a nikoliv nějakého vědomého rozhodování vysílat informace. Podobně tak nemá žádný smysl zavádět pojem entropie do oblasti sdělovacích soustav. Ty nejsou přírodní, ale programované člověkem.
[editovat] Informace v psychofyziologickém aspektu
Z hlediska základů teorie informace (vysílání, tok a komunikační technologie, příjem, zpracování, zpětná vazba, řízení a údržba soustav atd.) je nutno pokládat za vyloučenou možnost komunikace nehmotné duše nebo nadpřirozených bytostí s hmotným tělem. Nehmotná substance (duše) by nemohla disponovat hmotnými komunikačními prostředky s orgány těla, zejména s mozkem a to bezpodmínečně s každým jeho neuronovým spojem, adresně a v reálném čase (těchto spojů je mnoho miliard). Komunikační podmínky nedovolují tedy mluvit o psychofyziologickém aspektu informací jinak než v rovině náboženské víry.
Informace je výsledkem vyhodnocení smyslových vjemů v mozku živého tvora na základě jeho poznatků a zkušeností.
[editovat] Aspekt duchovní
Lidské tělo je svým charakterem duální, což v podstatě znamená soužití těla materiálního s duchovním. Nahlížíme-li duši z hlediska standardů soudobé klasické fyziky, potom lze výrok "je nutno pokládat za vyloučenou možnost komunikace nehmotné duše nebo nadpřirozených bytostí s hmotným tělem" pokládat sice za zjednodušující, ale pravdivý. Podléhá-li totiž jedna část našeho bytí ( v tomto případě materiální ) relativně složitým zákonům a zákonitostem, není žádný důvod se domnívat, že druhá bude výjimkou. Z logiky věci naopak vylívá jejich vzájemná součinnost. V podstatě dnes neexistuje žádná oficiální vědní disciplína, mapující kritéria, možnosti a schopnosti našeho duševního potenciálu. Lékaři, léčitelé i jiní už dávno ze své praxe poznali, že onou hybnou léčebnou silou našeho fyzického těla je primárně duše. A nelze ji zaměňovat za nervový systém. Obě složky jsou na sobě nezávislé.
Komunikační schopnosti člověka v podobě pěti smyslových orgánů jsou proto jeho duchovní podstatou velice rozšířené. Duše ( obecně, zjednodušující výraz ) není s tělesnou schránkou pevně svázána. Má schopnost rozprostřít se v celém těle, anebo se naopak do jakéhokoli místa stáhnout. Tento efekt bývá citelný např. v době nepřízně počasí, nejlépe za silného mrazu. Naše duše je totiž stejně pohodlná, jako my sami. A sdílí s námi raději místa teploučká. Proto z promrzlých nohou vystoupá na čas třeba do hrudi. Na "rozložení sil" v těle toto "stěhování" nemá žádný vliv. Naše fyziologické reakce jsou pod stálou kontrolou nervového systému.
Výše zmíněné rozšíření komunikačních schopností - tzv.mimosmyslové vnímání je dané už svým původem každému jedinci, ale v různých mírách a formách. Můžeme ho(m.v.) ignorovat a přesto nás neopouští, na druhé straně o něj můžeme usilovat a výsledek téměř žádný. Jak již bylo zmíněno, cesty, jimiž se duchovní komunikační kanály ubírají, neznáme. Jedno je však jisté - odmítá se řídit současnými fyzikálními zákony a v mnoha případech je staví přímo na hlavu. Informace získávané prostřednictvím mimosmyslové vnímání mají jednu společnou vlastnost-( pomineme-li prospěšnost v různých formách proroctví, ať už určených jednotlivci, skupinám či celým národům )a tou je skutečná, bezvýhradná pomoc člověku. Doplnil: M.
Toto pojetí projevů člověka je však jen výsledkem staletých bádání, úvah a dogmat určitých náboženských směrů. Představy o duchovních bytostech, o duši, duchovnu nebo i o "duchovním tělu" jsou odmítány také některými věřícími v bytost, která mohla stvořit hmotu, vesmír a život v něm. Natož současnými lékaři. Mimosmyslové a překvapivě inteligentní chování, emoce a tvořivé schopnosti pozorujeme v celé živé přírodě a to i nad úrovní projevu lidí. Člověk by sotva dokázal vytvořit pavučinu nebo přemostit vodní tok svými těly jako mravenci, či poznat blížící se katastrofy. Tak zvané duchovno je jen jedním z odrazů inteligence a ta je bez výsad úměrná mozkovým kapacitám, zdraví a zkušenostem u všech živých tvorů. Doplnila: V.
[editovat] Informace jako data kolující v technických zařízeních (např. PC)
V počítačové terminologii se formálně udává, že jeden bit, jako číslice dvojkové číselné soustavy, je jednotkou informace. Jeden bit bývá přitom vyčíslen jako pravděpodobnost jevu že nastane nějaká skutečnost (představuje pak jev s pravděpodobností 50 %). Významově však může hrát každý bit v programu nebo v datových souborech rozmanitou roli a může „nést na svých bedrech“ rozsáhlá ekonomická, administrativní nebo vědecká data, klíče ke spuštění kódů, matematických modelů nebo i multimediálních souborů. Proto převládá názor[zdroj?], že bit je matematickým nástrojem pro zobrazování a pro zpracování čísel a informací, nikoliv jakousi přirozenou jednotkou, kterou by se daly různorodé informace měřit. První samočinné počítače zpracovávaly informace též v trojkové číselné soustavě. Analogové počítače zobrazovaly informace formou reálných čísel velikosti elektrického napětí, odpovídajících hodnotám proměnných veličin a konstant v programu.
[editovat] Informace jako projev různorodosti v procesech živé a neživé přírody
Informace, které si člověk a ostatní živý svět na základě smyslových vjemů a jejich zpracování vytvářejí, propojují vertikálně i horizontálně celý svět. Biologická informace nevznikla původně na úrovni života, ale na úrovni života vznikají kvalitativní vlastnosti a druhy informací - souvisí to s evolucí (od jednoduchých organismů ke složitějším). Živočichové jsou vybaveni smyslovými receptory, kterými zachycují vjemy, z nichž odvozují informace (někdy i klamné) - mají primitivní sémantický obsah.
[editovat] Informace a poznání
Vjemy z okolí jsou zpracovávány a zobecňovány v informace centrální nervovou soustavou s pomocí programů, které v ní byly vytvořeny jednak dědičným procesem formou vrozených neuronových vazeb a pak zdokonalovány během života na základě poznatků a zkušeností, schopností učit se získáváním ´hotových´ informací a předávat poznatky dál. V tomto procesu jsou smyslové vjemy a informace základem poznání i života.
[editovat] Zdroje
[editovat] Knihy
- Lietaer, B.: Budoucnost peněz, paradigma.sk, (str. 63-69, 74-76)
