ASCII

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa všech 128 ASCII znaků včetně řídících.
Mapa všech 128 ASCII znaků
Netisknutelné řídící znaky jsou reprezentovány jejich respektivními zkratkami na červeném pozadí.

ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky anglické abecedy, a jiné znaky používané v informatice. Jde o historicky nejúspěšnější znakovou sadu, z které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně.

Tabulka obsahuje tisknutelné znaky: písmena, číslice, jiné znaky (závorky, matematické znaky (+ - * / % atd.), interpunkční znaménka (, . : ; atd.), speciální znaky (@ $ ~ atd.)), a řídící (netisknutelné) kódy, které byly původně určeny pro řízení periferních zařízení (např. tiskárny nebo dálnopisu).

Kód ASCII je podle původní definice sedmibitový, obsahuje tedy 128 platných znaků. Pro potřeby dalších jazyků a pro rozšíření znakové sady se používají osmibitová rozšíření ASCII kódu, která obsahují dalších 128 kódů. Takto rozšířený kód je přesto příliš malý na to, aby pojmul třeba jen evropské národní abecedy. Pro potřeby jednotlivých jazyků byly vytvořeny různé kódové tabulky, význam kódů nad 127 není tedy jednoznačný. Systém kódových tabulek pro národní abecedy vytvořila například organizace ISO.

Osmibitová kódování češtiny[editovat | editovat zdroj]

kódování komentář
Windows-1250 kód používaný firmou Microsoft v operačních systémech Windows pro kódování středoevropských jazyků ( stále ve windows 7 a 8 )
ISO 8859-2 standard ISO
CP852 (Latin2) kód stanovený firmou IBM používaný např. v operačním systému DOS. Česká Windows jej dodnes využívají při zadávání speciálních znaků pomocí alt-kódů. Například když stisknete klávesu alt, vyťukáte číslo 248 a klávesu alt pustíte, objeví se na obrazovce znak pro stupeň - °. V tabulce znaků je uveden pod hexadecimálním kódem F8, což je dekadicky 248.
Kód Kamenických jiné kódování používané v DOSu pro potřeby češtiny a slovenštiny
KOI8-ČS kódování definované v rámci RVHP

V současnosti se tato 8-bitová rozšíření ASCII postupně nahrazují kódováním Unicode.

Tabulka ASCII kódů[editovat | editovat zdroj]

V první tabulce (kódy 0h až 1Fh) jsou řídící kódy, speciální netisknutelné znaky, sloužící k řízení datového přenosu, k formátování tisku, případně k jiným účelům (např. escape se používal pro sekvence sloužící ke konfiguraci tiskárny). V druhé, třetí a čtvrté tabulce jsou běžné tisknutelné znaky.

Výjimkou je znak mezera na začátku druhé tabulky (decimální kód 32, hexadecimální 20h, zkratka SP) který může být počítán jak k řídícím tak k tisknutelným znakům a řídící znak DEL (decimální kód 127, hexadecimální 7Fh) na konci poslední tabulky.

Dec Hex Zkratka Význam
0 00 NUL NULL character
1 01 SOH Start of Header
2 02 STX Start of Text
3 03 ETX End of Text
4 04 EOT End of Transmission
5 05 ENQ Enquiry
6 06 ACK Acknowledge
7 07 BEL Bell
8 08 BS Backspace
9 09 HT Horizontal Tab
10 0a LF Line feed
11 0b VT Vertical Tab
12 0c FF Form Feed
13 0d CR Carriage return
14 0e SO Shift Out
15 0f SI Shift In
16 10 DLE Data Link Escape
17 11 DC1 (XOn)
18 12 DC2
19 13 DC3 (XOff)
20 14 DC4
21 15 NAK Negative Acknowledge
22 16 SYN Synchronous Idle
23 17 ETB End of Transmission Block
24 18 CAN Cancel
25 19 EM End of Medium
26 1a SUB Substitute
27 1b ESC Escape
28 1c FS File Separator
29 1d GS Group Separator
30 1e RS Record Separator
31 1f US Unit Separator
Dec Hex Znak
32 20 SP (mezera)
33 21 !
34 22 "
35 23 #
36 24 $
37 25 %
38 26 &
39 27 '
40 28 (
41 29 )
42 2a *
43 2b +
44 2c ,
45 2d -
46 2e .
47 2f /
48 30 0
49 31 1
50 32 2
51 33 3
52 34 4
53 35 5
54 36 6
55 37 7
56 38 8
57 39 9
58 3a :
59 3b ;
60 3c <
61 3d =
62 3e >
63 3f ?
Dec Hex Znak
64 40 @
65 41 A
66 42 B
67 43 C
68 44 D
69 45 E
70 46 F
71 47 G
72 48 H
73 49 I
74 4a J
75 4b K
76 4c L
77 4d M
78 4e N
79 4f O
80 50 P
81 51 Q
82 52 R
83 53 S
84 54 T
85 55 U
86 56 V
87 57 W
88 58 X
89 59 Y
90 5a Z
91 5b [
92 5c \
93 5d ]
94 5e ^
95 5f _
Dec Hex Znak
96 60 `
97 61 a
98 62 b
99 63 c
100 64 d
101 65 e
102 66 f
103 67 g
104 68 h
105 69 i
106 6a j
107 6b k
108 6c l
109 6d m
110 6e n
111 6f o
112 70 p
113 71 q
114 72 r
115 73 s
116 74 t
117 75 u
118 76 v
119 77 w
120 78 x
121 79 y
122 7a z
123 7b {
124 7c |
125 7d }
126 7e ~
127 7f DEL (delete)

Popis speciálních a řídicích znaků[editovat | editovat zdroj]

Tyto neviditelné znaky byly určeny pro řízení dálnopisu nebo tiskárny, ale v současnosti se z nich využívá jen poměrně malá část. Nejčastěji používané speciální znaky jsou:

  • SPC – space, mezera, „prázdný znak“
  • HT – Horizontal Tab – tabulátor
  • LFLine Feed – odřádkování
  • CRCarriage Return – návrat vozíku

Ani pro používání těchto kódů neexistuje všeobecně přijímaný standard. Například unixové operační systémy včetně Linux a Apple Mac OS X používají pro odřádkování kód LF, systémy DOS a Windows používají kombinaci CR+LF, Apple systémy z období před Mac OS X používají kód CR. (viz Nový řádek)

Ostatní speciální znaky se používají například pro definici komunikačních protokolů při komunikaci mezi počítači. Zde je význam speciálních znaků podle původního standardu.

Fyzické ovládání zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • BS: Backspace (návrat o 1 znak zpět)
  • HT: Horizontal Tab (tabulátor)
  • LF: Line Feed (posun o 1 řádek dolů)
  • VT: Vertical Tab (vertikální tabulátor)
  • FF: Form Feed (posun na další stránku)
  • CR: Carriage Return (návrat tiskové hlavičky na začátek)

Fyzické ovládání zařízení: ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • BEL: Bell – zvonek
  • DC1, DC2, DC3, DC4: Device Controls – DC1 a DC3 se používají jako XON and XOFF v softwarovém handshakingu

Logické řízení komunikace[editovat | editovat zdroj]

  • SOH: Start of Header – začátek hlavičky
  • STX: Start of Text – začátek textu
  • ETX: End of Text – konec textu
  • EOT: End of Transmission – konec vysílání
  • ENQ: Enquiry – dotaz (žádost o komunikaci)
  • ACK: Acknowledge – potvrzení (připravenosti ke komunikaci)
  • DLE: Data Link Escape – používá se pro kódování speciálních znaků
  • NAK: Negative Acknowledge – zamítnutí (žádosti o komunikaci)
  • SYN: Synchronous Idle
  • ETB: End of Transmission Block – konec přenosového bloku

Fyzické řízení komunikace[editovat | editovat zdroj]

  • NUL: Null – „nic“
  • DEL: Delete – smazání
  • CAN: Cancel – zrušení
  • EM: End of Medium – konec média
  • SUB: Substitute – substituce

Oddělovače informací[editovat | editovat zdroj]

  • FS: File Separator – oddělovač souboru
  • GS: Group Separator – oddělovač skupiny
  • RS: Record Separator – oddělovač záznamu
  • US: Unit Separator – oddělovač jednotek

Rozšiřování kódu[editovat | editovat zdroj]

  • SI: Shift In
  • SO: Shift Out
  • ESC: Escape

Escape sekvence[editovat | editovat zdroj]

Znak ESC (escape) se používá např. pro definici tzv. escape sekvencí používaných pro rozšíření ASCII kódu pro různé účely. Jeden nebo několik znaků následujících znak ESC nejsou interpretovány jako ASCII kódy, ale mohou mít speciální význam - například mohou definovat novou pozici kurzoru na obrazovce terminálu, nebo mohou definovat velikost fontu používaného tiskárnou, přepnout tiskárnu ze znakového do grafického módu atd.

Organizace ANSI definovala sekvence určené pro ovládání znakových terminálů. Tyto sekvence zahrnují např. posun kurzoru na určitý řádek a sloupec obrazovky.

Faktickým standardem pro starší jehličkové tiskárny jsou escape sekvence používané firmou Epson.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]