Bit
Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou informace, používanou především v číslicové a výpočetní technice. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit.
1 bit reprezentuje informaci, získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (jinými slovy, u které nemáme žádnou předchozí informaci, která by jednu z odpovědí favorizovala). Tyto odpovědi můžeme označit binárními číslicemi 0 a 1.
[editovat] Bit v praxi
Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat.
Skupina 8 bitů se nazývá Byte (čteme bajt). Při práci s bity se někdy předpony soustavy SI (kilo, mega, …) chápou mírně odlišně (např. kilo=210 namísto 103). Nově se používají jiné předpony pro mocniny 10 (kilo (kb), mega (Mb), …) a pro mocniny 2 (kibi (Kib), mebi (Mib), …), tzv. binární předpony.
[editovat] Zlomky bitů
Bit je nejmenším množstvím informace pouze ve smyslu nejmenší samostatně existující množství informace. Například pro záznam jedné desítkové číslice, neboli čísla v rozsahu 0 až 9 (tj. deseti logických stavů) potřebujeme 4 bity (BCD kód), avšak do 4 bitů lze zaznamenat až 16 logických stavů. Pokud použijeme aritmetické kódování, pak pro záznam n desítkových číslic potřebujeme 10n logických stavů, které lze reprezentovat pomocí čísla které má více než n/log102 bitů. Pak můžeme říci, že informační hodnota jedné desítkové číslice je 3,321928... bitů.
Nediskrétní hodnota informace také souvisí s teorií informace, konkrétně s Shannonovou informační entropií.
