Otazník

Interpunkční znaménka
apostrof   ’   ' čárka   , dvojtečka   : otazník   ? pomlčka   ‒   –   —   ― spojovník   -   ‐ středník   ; tečka   . uvozovky   „ “   ‚ ‘   » « vykřičník   ! výpustka   …   ... závorky   ( )   [ ]   { }   ⟨ ⟩

Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací. V češtině se od předcházejícího slova odděluje zúženou mezerou; ve francouzštině se od něj odděluje mezerou (resp. správně typograficky slabou spacií).

Ve španělštině tázací věty otazníkem nejenom končí, ale i začínají – za tímto účelem se na jejich počátku používá obrácený otazník: ¿ Toto typografické pravidlo platí od 18. století a je dále uplatňováno v galicijštině, leónštině a v některých domorodých jazycích zemí, kde je španělština úředním jazykem (např. v indiánském jazyce nahuatl).

Otazník se jako interpunkční znaménko používá od středověku.

Otazník se nepíše za souvětím, pokud má tázací platnost jen věta vedlejší: Chtěl bych se zeptat, kdy se vrátíš. Na konci expresivně pronesených otázek může být i otazník v kombinaci s vykřičníkem nebo více otazníků (časté zejména v komixech a neformální korespondenci).

Otazníkem uzavřeným do závorky, tedy (?), je možné naznačit pochyby.

Související články

• Otázka
• Tázací věta