František Bartoš (etnograf)

František Bartoš
Portrét od Jana Vilímka
Narození	16. března 1837 Zlín-Mladcová
Úmrtí	11. června 1906 (69 roků) Zlín-Mladcová
Povolání	pedagog, jazykovědec, etnograf
Příbuzní	otec Antonín Bartoš (1809–1872) matka Viktorie Bartošová, roz. Vrlová (1813–1888) bratr Josef Bartoš (1832–?) sestra Anna Bartošová (1843–?)
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny

František Bartoš (16. března 1837, Zlín-Mladcová – 11. června 1906, Zlín-Mladcová) byl pedagog, jazykovědec, etnograf, významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě, autor dosud jediného souborného moravského dialektologického slovníku (dvoudílný Dialektický slovník moravský, 1905–06).

Život

Dětství a mládí

Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii (latinu, řečtinu) a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: slovinského filologa F. Miklošiče a českého historika a jazykovědce působícího později na Moravě, A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnáziu v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu.

Společenská a pedagogická činnost

Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské (později redaktorem Časopisu Matice moravské), Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk (1884), čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (1890). Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů (Svatopluk Čech, František Bílý, Jan Herben a další). S úctou a vděčností na něj vzpomíná ve svých memoárech Jan Herben. S jeho pedagogickým působením souvisí i zpracování čítanek a příruček, které pozvedly úroveň výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Po celý život zůstal svobodný a ze svých prostředků podporoval řadu institucí i nemajetných studentů. Svou literární pozůstalost odkázal Vesně a Matici školské.

Národopis

Zakladatelský význam mají jeho díla o moravských nářečích. Soustavný popis moravských nářečí podal v základních dílech Dialektologie moravská (I. díl 1886; II. díl 1895) a Dialektický slovník moravský (1905–06). Ve sběratelské činnosti navázal na dílo Františka Sušila a vydal tři soubory moravských a slezských písní s nápěvy, poslední ve spolupráci s Leošem Janáčkem (Nové národní písně moravské, 1882; Národní písně moravské nově nasbírané, 1889; a Národní písně moravské v nově nasbírané, s Leošem Janáčkem, 1889-1901). Pracemi o lidových zvycích a obyčejích, o lidovém léčení, pověrách apod. se stal zakladatelem moravské etnografie a folkloristiky. Své národopisné studie shrnul do knih Lid a národ (I. sv. 1883, II. sv. 1885), Moravský lid (1892), Moravská svatba (1892), Deset rozprav lidopisných (1906), Líšeň (spolu s C. Mašíčkem, 1902). Dodnes ojedinělým dílem je jeho sbírka dětského folkloru Naše děti (1888).

Často se vracel do svého rodného kraje, a po odchodu do penze v roce 1898 se zde usadil natrvalo. Zemřel v roce 1906 a je pochován na mladcovském hřbitově.

Shrnutí díla

Veškeré Bartošovo úsilí směřovalo k povznesení českého jazyka a vzdělání národa, protože právě v těchto dvou aspektech spatřoval základní kameny budování pevné národní identity. V životě lidu zdůrazňoval stánky pozitivní a obohacují kulturu obecně a nezaměřoval se na negativní společenské jevy. Čas podrobil i Bartošovo dílo tvrdé zkoušce. Mnohé z toho, co napsal, se stalo již jen dobovým dokumentem. Zůstalo však stále dost toho, co z jeho bohatého díla i dnes patří k živému národnímu dědictví.

Odkazy na Františka Bartoše dnes

Životu a dílu tohoto zakladatele moravského národopisu je věnována stálá expozice v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně sídlícím ve zlínském zámku s názvem Pamětní síň Františka Bartoše. Na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska, ve zlínské čtvrti nesoucí jeho jméno jej připomíná busta, kterou v roce 1948 vytvořil sochař Karel Řezník. V roce 1996 vzniklo Studijně-dokumentační středisko Františka Bartoše Muzea jihovýchodní Moravy. Jeho jméno od 1. ledna 1996 nese ve svém názvu Krajská knihovna Františka Bartoše se sídlem ve Zlíně.

Životopisná data

• 16. 3. 1837 narozen v Mladcové u Zlína
• 1843–49 docházel do farní školy ve Zlíně
• 1852 studium na k. k. Diöcesan-Musterhauptschule v Olomouci
• 1853–1860 studium na německém gymnáziu v Olomouci
• 1860–64 studium na univerzitě ve Vídni
• 1864–65 vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici
• 1865–66 vyučoval na německém gymnáziu v Olomouci
• 1866 aprobován z latiny pro vyšší gymnázia
• 1866–69 vyučoval na německém katolickém gymnáziu v Těšíně
• 1869 získal titul c. k. profesora
• 1869–88 vyučoval na I. českém gymnázium (tzv. slovanském) v Brně
• 1888–98 ředitelem II. (nižšího) českého gymnázia v Brně
• 1890 za Dialektologii moravskou získal cenu Kotljarevského od carské Akademie nauk v Petrohradě
• 1892 jmenován c. k. školním radou
• 1898 odchod do penze, návrat z Brna do rodné Mladcové
• 11. 6. 1906 zemřel v Mladcové

Dílo

• Über die modale Bedeutung des böhmischen Instrumentals. Programm des k. k. katholischen gymnasiums in Teschen – (1868)
• Anthologie z národních písní československých… – (1874)
• Vlasť. Kytice z básní vlasteneckých. Uvil Josef Zapletal – (1875)
• Malá Slovesnosť, kterou za knihu učebnou a čítací pro vyšší třídy škol středních sestavil Jan Kosina a Fr. Bartoš – (1876)
• Skladba jazyka českého – (1895)
• Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými – (1882). Dostupné online.
• Lid a národ – (I. – 1883, II. – 1885)
• Dialektologie moravská – (I. – 1886, II. – 1895)
• Národní písně moravské v nově nasbírané – (1889)
• Naše děti – (1888)
• Kytice z národních písní moravských, kterouž uvili František Bartoš a Lev Janáček – (1890). Dostupné online.
• Rukověť správné češtiny – (1891)
• Moravský lid – (1892)
• Moravská svatba – (1892)
• Volksleben der Slaven. Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild, sv. Mähren und Schlesien – (1897)
• Národní písně moravské v nově nasbírané. (Spolu s L. Janáčkem.) – (1899, 1901). Dostupné online.
• Domácí čítanka z lidu pro lid – (1900)
• Líšeň. (Spolu s Cyrilem Mašíčkem.) – (1902)
• Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady – (1903)
• Dialektický slovník moravský – (I. – 1905, II. – 1906)
• Deset rozprav lidopisných – (1906)
• Kytice z lidového básnictva – (1906)

Reedice díla

Reedice národopisného díla Františka Bartoše je společný dlouhodobý projekt Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, ve kterém působí Studijně dokumentační středisko Františka Bartoše, a Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Prvním titulem se v roce 2003 stal reprint sbírky lidových písní s názvem Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými. Následně byly vydány dva svazky díla Lid a národ (2003), sbírka dětského folkloru Naše děti s ilustracemi Mikoláše Alše (2005), Moravský lid (2006) a Kytice – kniha pohádek, říkadel, hádanek a písní pro děti s původními ilustracemi Adolfa Kašpara (2006). V roce 2007 byl vydán soubor tří studií: Moravská svatba, Deset rozprav lidopisných a Líšeň. Všechny publikace jsou vydávány jako číslované svazky Edice Zlínský kraj a jejich vydání finančně podporuje Zlínský kraj, Kulturní fond města Zlína, Ministerstvo kultury ČR i soukromé subjekty.

Literatura o Františku Bartošovi

• BARTOCHA, Josef. Chronologický přehled literární činnosti Františka Bartoše Časopis Matice moravské, 30, 1906, s. 373-401.
• BARTOCHA, Josef. Z pamětí a díla Fr. Bartoše. Telč : Emil Šolc, [1906]. 278 s.
• DEVÁTOVÁ, Anna – PAVLIŠTÍK, Karel. Bibliografie díla Františka Bartoše. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy, 1997. 28 s.
• DEVÁTOVÁ, Anna – PAVLIŠTÍK, Karel. Tabulkový životopis Františka Bartoše. Zlín : Studijní a dokumentační středisko Františka Bartoše Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 1998. 20 s.
• František Bartoš, jazykovědec, pedagog, etnograf : konference k 100. výročí úmrtí : sborník příspěvků z konference : Zlín, 25.–26. dubna 2006. In: Acta musealia, 2006, suplemeta 1. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2006. 198 s.
• František Bartoš. 1837-1937. Red. A. Cekota. Il. Jan Kobzáň. Zlín : Městská rada, 1937. 63 s.
• GREGOR, Alois. O životě a díle Františka Bartoše. Brno : Musejní spolek v Brně, 1968. 69 s.
• Památce Františka Bartoše [il. Jan Kobzáň] Zlín : Městská rada ve Zlíně : Osvětový sbor ve Zlíně, [1937]. 63 s.
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. s. 28–29.  
• STRAKOVÁ, Teodora. František Bartoš a Leoš Janáček. Vzájemná korespondence. Gottwaldov : Krajské museum, 1957.
• Ze života a díla Františka Bartoše. Sborník studií. Gottwaldov : Krajské museum, 1957. 95 s., obr. příl. Studie Krajského musea v Gottwaldově. Hlavní řada společenských věd, č. 16.

Externí odkazy

• František Bartoš (1837–1906): pedagog, jazykovědec, etnograf
• Zdigitalizovaná díla F. Bartoše na webu kfbz.cz
• Rok Františka Bartoše ve Zlíně a ve Zlínském kraji 2006
• František Bartoš: Kníže moravského národopisu – literární pásmo ČRo
• Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
• Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
• Národní ústav lidové kultury Strážnice