Strážnice (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strážnice
Náměstí Svobody

Náměstí Svobody

znak obce Strážnicevlajka obce Strážniceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0645 586587
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Veselí nad Moravou
pověřená obec: Strážnice
historická země: Morava
katastrální výměra: 31,40 km²
počet obyvatel: 5 773 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 177 m
PSČ: 696 62
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Strážnice
náměstí Svobody 503
696 62 Strážnice
starosta / starostka: Mgr. Renata Smutná
Oficiální web: http://www.straznice-mesto.cz
E-mail: podatelna@straznice-mesto.cz

Strážnice (okres Hodonín) (Česko)
Red pog.png
Strážnice (okres Hodonín), Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Strážnice (německy Strassnitz) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 15 km severovýchodně od Hodonína, na levém břehu říčky Veličky. V roce 2011 zde žilo přes 5 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Veselská brána, pozůstatek opevnění z 16. století
Bílá věž u kostela sv. Martina

Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z počátku 14. století, množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého království v době vlády Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Strážnicka k Moravě. Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i hrad ve Strážnici, vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.

Strážnice byla původně královským majetkem, na počátku 14. století získal toto město významný moravský rod pánů z Kravař. O velký rozmach města se zasloužil moravský zemský hejtman Petr Strážnický z Kravař, který postupně rozšiřoval strážnické panství a zasloužil se také o rozvoj vinařství vydáním horenského práva. V první polovině 15. století se Strážnice stala jedním z nejvýznamnějších moravských husitských center. Za vlády posledního mužského potomka rodu Jiřího z Kravař došlo k nebývalému stavebnímu rozvoji města, bylo založeno strážnické Nové Město, opevněné vodním příkopem a hliněným valem s vestavěnými kamennými branami, postaven kostel sv. Martina a došlo také k dokončení přestavby hradu. Z 15. století pochází nejstarší doklady řemeslné výroby.

V roce 1458 došlo ve Strážnici k setkání česko-moravské a uherské stavovské obce. Jiří z Poděbrad, ještě v pozici českého zemského správce, doprovodil ještě s dalšími českými a moravskými pány do Strážnice Matyáše Korvína, jenž byl čerstvě zvolen uherským králem. Na strážnickém hradě byly 9. února podepsány dohody mezi oběma muži, jimiž se zavazovali k věčnému přátelství (které netrvalo dlouho) a k naplnění svatební smlouvy, která byla zřejmě uzavřena již za Matyášova nedobrovolného pobytu v Praze na přelomu let 1457 a 1458. Matyáš se měl oženit s Kateřinou z Poděbrad, dcerou Jiřího. Svatba, která měla být dokonána během příštího roku ovšem byla z politických důvodů odkládána a Kateřina se nakonec dostala do Uher až roku 1461. Matyáš byl po uzavření smluv předán uherské stavovské obci, již vedl Jan Vitéz ze Zredny. Poté přímo ze Strážnice zamířil do Budína, hlavního města Uher.

Na počátku 16. století zakoupili město Žerotínové, další z předních moravských rodů. V době jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého největšího rozmachu, městu a řemeslnickým cechům byla udělena rozsáhlá privilegia. Strážnice byla obklopena valem s dřevěnou palisádou a vestavěnými malými baštami, hlavní přístupové cesty byly chráněny mohutnými branami s polokruhovými baštami, schopnými odolávat i zbraním těžšího kalibru. Nové opevnění spojilo dohromady všechny tři části města Nové město, Staré město i Předměstí. Starý vodní hrad byl přestavěn do podoby renesančního zámku s vnitřními arkádami.

Žerotínové podporovali ve městě bratrské školství, v letech 16041605 navštěvoval vyšší bratrskou školu Jan Amos Komenský. Na počátku 17. století se Strážnice řadila se svými 4500 obyvateli a zhruba sedmi sty domy k nejvýznamnějším moravským městům. Město bylo po staletí také jedním z důležitých středisek řemesel na jihovýchodní Moravě, ze 17. století je zde doloženo více než deset cechů, jejichž výroba byla určena nejen pro město a nejbližší okolí, některá řemesla vyvážela své výrobky i na vzdálenější trhy, hlavně do Uher.

Město a panství zakoupil v roce 1628 jeden z vítězných velitelů bitvy na Bílé hoře, císařský plukovník František z Magni, jehož rod pocházel z Itálie. S příchodem Františka z Magni začala plánovaná rekatolizace města. V roce 1633 povolal do Strážnice italské piaristy, kteří zde zahájili vyučování a postupně získávali pro svou víru strážnické obyvatelstvo. Strážničtí piaristé vybudovali okolo poloviny 18. století barokní chrám P. Marie s klášterní kolejí, později také gymnázium. V této době došlo k obnově radnice, panského dvora i mnoha měšťanských domů. V první polovině 19. století byl upraven zámecký park se zahradou, došlo rovněž k založení skleníků pro pěstování jižních rostlin, v roce 1824 byl před zámkem postaven přes Moravu řetězový most.

Oživení národního hnutí ve 2. polovině 19. století znamenalo postupnou přeměnu německy orientovaného města na kulturní centrum strážnického regionu. Vznikaly české spolky, došlo k otevření české měšťanské školy a v roce 1897 ke zřízené českého gymnázia. Původně zemědělské město se na počátku 20. století dočkalo i postupné industrializace. Do současnosti se z tradičních oborů řemesel udržela výroba modrotisku.

Vývoj počtu obyvatel Strážnice[3][4]
rok 1654 1655 1669 1758 1775 1787 1791 1843 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1944 1950 1960 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010 2012
počet obyvatel 1 600* 1 800* 2 200* 3 400* 3 850* 4 108 4 188 4 915 5 390 5 457 5 229 5 211 5 217 5 412 5 470 5 225 5 500* 5 002 5 441 5 421 5 444 6 181 6 081 5 983 5 887 5 829 5 773
z nich Židů 269 533 540 500 518 492 323 279 250** 194**
z nich Němců 469*** 387*** 299*** 44 26

/* asi
/** Roku 1921 bylo obyvatel národnosti židovské 206, ale náboženství izraelského 250. V roce 1930 národnosti židovské 151, náboženství izraelského 194.
/*** V letech 1890-1910 se přiznávala německá obcovací řeč, ne tedy národnost. [3] [4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Strážnici.
Strážnický skanzen

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pomník J. A. Komenského na náměstí Svobody

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Město leží mezi Přírodním parkem Strážnické Pomoraví (na Z od města) a CHKO Bílé Karpaty (V). Obě chráněná území sahají až k městské zástavbě.

Mezinárodní folklorní festival[editovat | editovat zdroj]

Festival, který pořádá Národní ústav lidové kultury se sídlem na zámku, se koná každý poslední víkend v červnu, a to v amfiteátrech v zámeckém parku, ale také ve vinohradnickém areálu a před usedlostmi v nedalekém strážnickém skanzenu. Programy komornějšího charakteru se prezentují i ve vlastní budově zámku – již tradicí se staly hudební pořady v zámecké expozici lidových nástrojů. Festival se poprvé uskutečnil v roce 1946 a od svého počátku měl charakter celostátních slavností. Od roku 1957 vystupují na festivalu zahraniční soubory z blízkých i vzdálených zemí. Během svého vývoje začal postupně představovat folklor nejen v jeho přirozené podobě, ale také v různých úpravách a stylizacích. Součástí festivalu je slavnostní krojovaný průvod a řada různých pořadů, v rámci festivalu se např. každoročně koná Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.

Odborná porota na festivalu uděluje od roku 1983 čestný titul Laureát MFF Strážnice a Cenu MFF Strážnice za nejvýraznější autorský přínos při přípravě a realizaci pořadů.

Strážnický Mezinárodní folklorní festival získal statut festivalu CIOFF (Mezinárodní rady organizátorů festivalů folkloru a lidového umění), čímž se zařadil mezi vybrané celosvětové folklorní festivaly a již dvakrát se stal festivalem Středoevropského sektoru CIOFF.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Slovensko Skalica, Slovensko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  3. a b Skácel, Jan. 1965. Čtení o Strážnici. Strážnice: Sdružený závodní klub Strážničan.
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 634–635.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]