1902

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

[editovat] Leden

• 8. leden - V Itálii se klerikálové postavili proti připravované osnově zákona o civilním rozvodu manželství.
• 9. leden - Paraguayský prezident Emilio Aceval byl v revoluci svržen. Jeho nástupcem se stal Hector Carvallo
• 14. leden - Došlo k neštěstí v dole Jupiter v Komořanech.
• 24. leden - Americká vláda podepsala smlouvu s Dánskem o postoupení dánských západoindických ostrovů USA

[editovat] Únor

• 1. únor - Čínská císařovna Cch'-si vydala nařízení, jímž zrušila zákaz smíšených sňatků mezi Mandžuy a Číňany, a doporučila, aby se přestalo s deformováním nohou u žen.
• 8. únor - Na malém francouzském antilském ostrově Martinik došlo k silnému výbuchu sopky Montagne Pelée. Z úbočí vulkánu se hnal do údolí mohutný žhavý mrak rychlostí více než 150 metrů za sekundu. Rozžhavené plyny o teplotě 800 °C ve spojení s masami lávy a žhnoucím sopečným prachem zničily v několika okamžicích celé město St. Pierre (26 000 mrtvých).
• 14. únor - Při generální stávce a nepokojích v Terstu byli mnozí dělníci při potyčkách s policií usmrceni. Cílem stávky bylo zkrácení pracovní doby. Bylo vyhlášeno stanné právo.
• 17. únor - V Barceloně začala generální stávka, jíž se účastnilo na 80 000 lidí. Během stávky, jež trvala do 20. 2., zahynulo na 500 stávkujících. V Barceloně a okolí bylo vyhlášeno stanné právo.
• 22. únor - Při zemětřesení bylo zničeno město Šemacha na Kavkaze. Zahynulo mnoho tisíc lidí.
• 25. únor - Hubert Cecil Booth založil společnost Vacuum Cleaner Co. Ltd., jež začala vyrábět vysavače.

[editovat] Březen

• 7. březen - Koos de la Rey dosáhl posledního velkého vítězství Búrů v druhé búrské válce a zajal britského generála Paula Sanforda Methuena
• 10. březen - Město Tochangri (Turecko) bylo téměř zničeno zemětřesením; bez přístřeší zůstalo okolo 20 000 lidí.
• 19. březen - Belgický parlament odmítl přiznat ženám volební právo a snížit věkovou hranici voličů z 24 na 21 let. Zároveň přijal zákon o zákazu hráčských kasin.

[editovat] Duben

• 1. duben - Velké rolnické nepokoje vypukly v Rusku. Rolníci z Poltavy a Charkova po dlouhém hladomoru drancovali stodoly statkářů. Mnozí rolníci byli tělesně potrestáni.
• 5. dubna - Ve Finsku se konaly masové demonstrace na protest proti ruskému zákonu, omezujícímu samostatnost finské armády.
• 5. dubna - Na fotbalovém stadionu v Glasgow se zřítila tribuna; zahynulo 25 diváků.
• 18. duben - Gruzínský revolucionář Josif V. Džugašvili (později Stalin) byl poprvé zatčen.

[editovat] Květen

• 1. květen - Bengálsko bylo postiženo prudkým tornádem.
• 17. květen - Španělský král Alfons XIII. byl prohlášen zletilým a ujal se vlády.
• 19. květen - V Coal Creeku (stát Tennessee) zahynulo při důlním neštěstí 150 horníků.
• 20. květen - Tomas Estrada Palma se po volbách 31. 12. 1901 a po odchodu amerických okupačních jednotek stal prvním prezidentem svobodné Kubánské republiky.
  • Kuba vyhlásila nezávislost
• 31. května - byly ukončeny Búrské války

[editovat] Červen

• 9. červen - Vojenská akademie armády USA ve West Pointu (New York) oslavila 100. výročí svého založení.
• 16. červen - Konalo se slavnostní zahájení plavby novým vltavským zdymadlem v Troji u Prahy.
• 28. červen - Zástupci Německa, Rakousko-Uherska a Itálie potvrdili v Berlíně podpisem obnovení Trojspolku uzavřeného poprvé v r. 1882. Byl v nezměněné formě obnoven na dvanáct let, vypověditelný byl po šesti letech.

[editovat] Červenec

• 6. červenec - ani ne dvanáctiletá Maria Goretti z Corinaldi (Ascona) zemřela na následky poranění, které jí způsobil při brutálním sexuálním útoku soused z jejich domu, dvacetiletý Alessandro Serenelli. V zápase se smrtí Maria Gorettiová útočníkovi odpustila. V roce 1947 byla blahořečena a svatořečena.
• 14. červenec - V Benátkách se zřítila zvonice na náměstí sv. Marka. Obnovena byla roku 1912.
• 19. červenec - Švýcarská vláda přijala pro Švýcarsko pravidla německého pravopisu schválená na berlínské ortografické konferenci v červnu 1901.
• 25. červenec - V Londýně vypukl skandál po zveřejnění informace, že policie v Irsku financuje ze státních peněz protibritské provokace, aby měla důvod k zásahům proti irskému hnutí za nezávislost.
• 30. červenec - Vztahy mezi Švýcarskem a Itálií byly díky německému zprostředkování obnoveny.

[editovat] Srpen

• 9. srpen - Král Eduard VII. (z rodu Sachsen-Coburg-Gotha) byl slavnostně korunován v Londýně

[editovat] Září

• 2. září - Při opětovném výbuchu sopky Montagne Pelée na ostrově Martinik zahynulo okolo tisíce lidí. Město St. Pierre bylo téměř úplně zničeno.
• 7. září - Byl slavnostně zahájen provoz na železnični trati Telč - Dačice - Slavonice
• 10. září - V Austrálii skončilo několikatýdenní období sucha, jedno z nejhorších v historii země.
• 17. září - Při rozsáhlých lesních požárech v americkém státě Washington zahynulo 38 lidí.
• 22. září - Car Mikuláš II. pokračoval v omezování práv Finů: jmenoval pro Finsko ruského generálního gubernátora.
• 25. září - V provincii Katánie na Sicílii způsobil cyklon velké škody a usmrtil 400 lidí.

[editovat] Říjen

• 16. říjen - Alphonse Bertillon poprvé užil otisku prstů jako důkazu při usvědčování pachatele zločinu.
• 22. říjen - Ital Felice Pedro objevil údajně na Aljašce v místech, kde později vyrostlo město Fairbanks, nové ložisko zlata. Po této zprávě vypukla poslední zlatá horečka na Aljašce.
• 28. říjen - Výbuch bomby v kostele St. Andrea v italském Livornu zranil mnoho dětí. Pachatelé atentátu zůstali nevypátráni.

[editovat] Listopad

• 15. listopad - Italský anarchista Rubino podnikl neúspěšný atentát na belgického krále Leopolda II.

[editovat] Prosinec

• 4. prosinec - Italské katolické organizace a strany odevzdaly parlamentu petici proti vládou navrhovanému zákonu o rozvodu, kterou podepsalo 3,5 milionu Italů.
• 5. prosinec - Pražská městská rada jednala o stavbě Obecního domu.
• 10. prosinec - Byla otevřena nilská přehradní hráz u Asuánu. Je široká 2 km a vytvořila jezero 300 km dlouhé. Elektrárna dodává ročně 10 miliard kilowatthodin.
• 19. prosinec - V americkém městě Harrison (stát New Jersey) přišly poprvé na vánoční trh elektrické svíčky na stromeček.
• 22. prosince – v Bohumíně byl zahájen provoz koňské tramvaje

---

• Vyšel pamflet V. I. Lenina s názvem Co dělat
• Austrálie přiznává volební práva ženám
• Abdul Azíz Al-Saúd znovu dobyl Rijád, první fáze Třetího Saúdského státu

[editovat] Vědy a umění

[editovat] Vědy

• Thomas Alva Edison patentoval elektromobil

[editovat] Malířství

• 1. leden - Rok 1902 začal pro uměnímilovnou veřejnost ve Španělsku nádhernou výstavou v madridském Pradu. Jeho nový ředitel José Viniegra představil díla na Krétě narozeného španělsko-řeckého malíře El Greca (španělsky „Řek“, vlastním jménem Domenicos Theotokópulos, 1541-1614).
• 16. únor - Mladý český malíř, žák krajináře Julia Mařáka, otevřel U Štajgrů soubornou výstavu svých prací. Kromě padesáti olejomaleb představil rovněž své kresby a lepty.
• 20. duben - Byla zahájena mezinárodní umělecká výstava v Drážďanech.
• 4. květen - Iniciátorem výstavy moravských a slovenských umělců konané v Hodoníně byl moravský malíř Joža Uprka
• V říjnových dnech se konala ve vídeňské výstavní budově Hagebund přehlídka prací českých výtvarníků sdružených ve spolku Mánes. Odborné kritiky o vystavených dílech v rakouském tisku vyzněly velice pozitivně.

[editovat] Sochařství

• 10. květen - V Praze byla zahájena výstava francouzského sochaře Augusta Rodina. Jejího zahájení se zúčastnil i Rodin.

[editovat] Divadlo

• 24. leden - Konala se premiéra baletu Oskara Nedbala Pohádka o Honzovi v Národním divadle v Praze.
• 27. září - Smetanovou Libuší bylo otevřeno městské divadlo v Plzni.
• 30. říjen - Stará divadelní budova ve Frankfurtu nad Mohanem uzavřela své brány uvedením Ifigenie na Tauridě od Johanna Wolfganga Goetha.

[editovat] Hudba

• 11. března - Ve Miláně proběhla světová premiéra opery Germania.
• 12. listopad - Bylo prodáno přes milion gramofonových desek s nahrávkou árie Vesti la giubba z opery Bajazzo od Ruggiera Leoncavalla, kterou nazpíval Enrico Caruso.

[editovat] Sport

[editovat] Automobilový sport

• 26. červen. Na závody Paříž-Vídeň se přihlásilo 205 automobilů, ale na start se jich dostavilo jen 118. Byly zařazeny do tří kategorií podle hmotnosti. Už při startu došlo k několika nehodám a také během závodu se mnoho vozů kvůli poruchám či havárii muselo vrátit zpět do Paříže. V první etapě, vedoucí po rovině do Belfortu, dominovaly těžké vozy Panhard-Lavassor. Druhý den se museli závodníci přizpůsobit dopravním předpisům ve Švýcarsku, kde nesměli překročit rychlost 25 km/h. Následující den daly horské podmínky rakouských Alp možnost lehčím vozům. Třetí etapa ze Salcburku do Vídně byla triumfem francouzského jezdce Marcela Renaulta. Závody skončily 3. července; ze všech 118 startujících aut jich do Vídně dorazilo pouhých 80. Prvenství získal Marcel Renault na voze Renault (11,9 kW, 5422 cm3, 980 kg). Byl to první velký úspěch automobilu z dílny jeho bratra Louise, založené před necelými třemi lety.

[editovat] Cyklistika

• 24. říjen - Francouzský cyklista Henri Contenet zlepšil v Paříži světový rekord ve vytrvalostní jízdě za vodičem na 75,492 km za hodinu

[editovat] Plavání

• 10. srpen - Dvojnásobný olympijský vítěz Angličan John Artur Arvis zvítězil na plaveckých závodech o pohár císaře Františka Josefa I. ve Vídni. Představil zde svůj nový plavecký styl, nazvaný crawl.

[editovat] Nobelova cena

• Literatura - Theodor Mommsen ( Německo ), mistr historického líčení
• Chemie - Emil Fischer ( Německo )
• Medicína - Ronald Ross (Velká Británie)
• Fyzika - Hendrik Antoon Lorentz a Pietr Zeeman (Nizozemsko)
• Mír - Elie Ducommun a Charles Albert Gobat (Švýcarsko), za zásluhy o porozumění mezi národy.

[editovat] Narození

Česko

• 9. února – Stanislav Rolínek, český sochař († 11. července 1931)
• 27. února – Ludovít Fulla, slovenský malíř a ilustrátor.
• 2. března – Josef Plojhar, český římskokatolický kněz († 5. listopadu 1981)
• 11. března – Zdeněk Otava, český zpěvák.
• 21. března – Karel Vacek, český hudební skladatel
• 26. března – Josef Hlouch, český římskokatolický teolog († 10. června 1972)
• 29. března – Martin Frič, český filmový scenárista, herec, režisér a pedagog († 26. srpna 1968)
• 22. května – Vojtěch Jirát, český estetik, literární kritik a historik.
• 26. června – Ladislav Štoll († 6. ledna 1981), literární kritik
• 16. července – Stanislav Neumann (herec), český herec.
• 30. srpna – František Salzer, český herec a režisér († 23. prosince 1974)
• 20. září – Vladimír Clementis, slovenský politik a publicista, 1948-1950 ministr zahraničních věcí.
• 21. září – Toyen (vl. jm. Marie Čermínová), česká malířka.
• 17. října – Marie Buzková, od prosince 2008 nejstarší obyvatelka Česka († 26. června 2009)
• 10. listopadu – Záviš Kalandra, český historik a publicista.
• 3. prosince – Olga Scheinpflugová, česká herečka a spisovatelka.
• 31. prosince – Jan Čep, český spisovatel, žurnalista a překladatel; roku 1948 emigroval do Francie

Svět

• 24. ledna - Ephraim Avigdor Speiser, americký archeolog († 15. června 1965)
• 27. února - John Steinbeck, americký spisovatel († 20. prosinec 1968)
• 23. dubna - Halldór Laxness, islandský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1955 († 8. února 1998)
• 28. června - Karl Raimund Popper, anglický filosof rakouského původu († 17. září 1994)
• 10. července - Kurt Alder, německý chemik nositel Nobelovy ceny ze chemii roku 1950 v oblasti organické syntézy († 20. června 1958)
• 18. července - Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka († 19. října 1999)
• 8. srpna - Paul Dirac, britský teoretický fyzik, († 20. října 1984)
• 24. srpna – Fernand Braudel, francouzský historik († 27. listopadu 1985)
• 20. září - Cesare Zavattini, italský prozaik a filmový scenárista († 13. října 1989)
• 17. listopadu – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny († 1. ledna 1995)
• Lajos Tárkony - maďarský esperantista († 1978)
• Alan Marshall - australský spisovatel († 1984)

[editovat] Úmrtí

Česko

• 21. únor - Emil Holub (* 7. října 1847), český lékař a cestovatel.
• 6. březen - Vilém Kurz (*13.června 1847), český spisovatel, politik, jeden ze zakládajících členů Klubu českých turistů
• 4. duben - František Schmoranz (* 28. prosince 1814), český architekt a restaurátor

Svět

• 26. březen - Cecil Rhodes (* 5. května 1853), britsko-jihoafrický podnikatel a politik
• 6. červenec- Marie Gorettiová (* 16. října 1890), katolická světice.
• 29. září - Émile Zola (* 2. dubna 1840), francouzský spisovatel

[editovat] Hlavy států

• České království – František Josef I.
• Papež – Lev XIII.
• Království Velké Británie – Eduard VII.
• Francie – Émile Loubet
• Uherské království – František Josef I.
• Rakouské císařství – František Josef I.
• Rusko – Mikuláš II.
• Prusko – Vilém II. Pruský
• Dánsko – Kristián IX.
• Švédsko – Oskar II.
• Belgie – Leopold II. Belgický
• Nizozemsko – Vilemína
• Řecko – Jiří I. Řecký
• Španělsko – Alfons XIII. Španělský
• Portugalsko – Karel I. Portugalský
• Itálie – Viktor Emanuel III.
• Osmanská říše – Abdulhamid II.
• USA – Theodore Roosevelt