Josef Toufar
| Josef Toufar | |
| Narození | 14. července 1902 Arnolec, |
|---|---|
| Úmrtí | 25. února 1950 (47 let) Praha, |
| Citát | |
| Bůh ukázal, že je skutečně, že je mezi námi, že kněz musí si býti vědom svého posvátného úřadu, že právě při slovech "zde je ve svatostánku" dal vychýlením svatého kříže souhlas, že je to pravda. | |
Josef Toufar (14. července 1902, Arnolec – 25. února 1950, Praha) byl český římskokatolický kněz, oběť komunistického pronásledování katolické církve v Československu.
Obsah |
Životopis [editovat]
Pocházel z velké zemědělské rodiny,[1] byl čtvrtým dítětem v pořadí,[2], jeho rodiče Josef (1865-1927) a Marie (rozená Mokrá, pocházela ze Záborné 1877-1910) měli ještě syny Bohuslava, Vladimíra a Stanislava a dceru Boženu, která byla mladší než Josef.[2] Školu navštěvoval v Arnolci. Po jejím ukončení pomáhal otci s hospodářstvím s přestávkou v době základní vojenské služby (od roku 1922). V letech 1928–1932 studoval gymnázium v Havlíčkově Brodě,[2] později přestoupil na reálku v Chotěboři, kde v roce 1935 odmaturoval. Vstoupil do Biskupského semináře v Hradci Králové a v 29. června 1940 byl ve věku 38 let vysvěcen na kněze.[2] První mši sloužil v Kostele sv. Markéty ve Zhoři dne 5. července téhož roku.[2] Od roku 1940 působil jako kaplan[1] a od roku 1946 jako farář v Zahrádce v Posázaví, 15. dubna 1948 jej přeložili do Číhošti na Havlíčkobrodsku. V roce 1950 byl zatčen a obviněn z vykonstruování Číhošťského zázraku. Zemřel na následky věznění a krutého zacházení.[3]
Číhošťský zázrak [editovat]
- Související informace naleznete v článku Číhošťský zázrak.
Číhošťský farář Josef Toufar byl v lednu 1950 obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix (kříž) na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční (25. prosince) téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících.[1] Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Tam byl krutým mučením (bití, elektrický proud a žízeň)[1] postupně přinucen přiznat, že sexuálně zneužíval malé děti (vyšetřování v 90. letech vyloučilo pravdivost těchto obvinění, jazykoví experti navíc dospěli k závěru, že Josef Toufar vůbec nebyl autorem přiznání a pouze podepsal text sepsaný někým jiným) a že skrytě pohyboval křížkem (i zde experti dospěli k závěru, že text sepsal někdo z vyšetřovatelů, navíc rekonstrukce prokázala, že popisované zařízení na pohyb křížku nemohlo fungovat). Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes: žádný z mechanismů, který StB sestavila či prohlásila za prostředek k pohybování křížkem, podle rekonstrukcí buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný.[4]
Úmrtí [editovat]
25. února 1950 byl Josef Toufar v kritickém zdravotním stavu způsobeným mučením převezen do pražského státního sanatoria, kde vzápětí zemřel. Do úmrtního listu musel podle pozdějšího vyšetřování lékař na příkaz StB zapsat jako důvod smrti pouze prasklý žaludeční vřed a vynechat jasné stopy mučení. O 18 let později se při vyšetřování smrti Josefa Toufara vyjádřil MUDr. František Mauer takto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“.
Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích pod falešným jménem J. Zouhar,[1] příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech. Vedoucí vyšetřovatelského týmu, který Toufara umučil k smrti, Ladislav Mácha, byl zpočátku potrestán jen stranickou důtkou (spíše za neúspěch než za samotnou smrt vězně). V roce 1968 byl soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně (nepodařilo se prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí, přestože byla podle expertů vysoce pravděpodobná, ani úmyslné pozdní poskytnutí pomoci). V roce 1999 odvolací soud změnil trest na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.
Blahořečení [editovat]
V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k zahájení procesu blahořečení Josefa Toufara. Nejdříve bude jeho život zkoumán na úrovni královéhradeckého biskupství. Pokud zkoumání potvrdí, že nic nebrání blahoslavení, odešle se spis do Říma. Poslední slovo bude mít papež.[5]
Film o číhošťském zázraku [editovat]
Komunistické orgány nechaly na téma číhošťského zázraku natočit propagandistický snímek Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení [1] [2], který měl katolickou církev usvědčit z podvodu a zinscenování zázraku. Měl v něm hrát i sám Josef Toufar, ale protože na první natáčení dorazil díky mučení ve strašném stavu a nehodlal spolupracovat a před dalším pokusem zemřel, zhostil se jeho role známý žalobce z politických procesů, prokurátor Karel Čížek. Snímek se velice krátce vysílal v kinech (mimo Číhošť a její okolí, kdy se autoři obávali, že by byl snadno prohlédnut), ovšem jeho účinek byl přesně opačný, neboť byl natolik špatně udělaný, že přesvědčil o zinscenování tohoto případu ze strany státní moci i řadu z těch, kteří v ni předtím nevěřili. Film točil prominentní komunistický režisér Přemysl Freiman. Pro film bylo zkonstruováno a nafilmováno zařízení, pohybující křížkem na oltáři. Ve filmu bylo zdůrazněno, že nitky a dráty nevedly jenom k oltáři, ale i do Vatikánu a na Wall Street. Dokument se zachoval do dnešní doby. Dalším propagandistickým dílem podobného typu byla kniha Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak.
Téma číhošťského zázraku a jeho vyšetřování beletristickou formou s udáním pozměněných jmen zpracovává Josef Škvorecký v knize Mirákl (1972). O Toufarově případu natočil v roce 2004 Jaroslav Polišenský (dramaturg Bedřich Ludvík ) televizní film In nomine patris.
Hlavní roli Josefa Toufara hrál Viktor Preiss. Režiséra Freimana (ve filmu Neumana) si zahrál Jiří Langmajer, kameramana ztvárnil Pavel Kříž.
Zajímavosti [editovat]
Pamětní deska připomínající osud tohoto kněze byla odhalena v Číhošti již v roce 1990.
K stému výročí jeho narození v roce 2002 vydala Česká pošta sérii 8000 ks příležitostných dopisnic v nominální hodnotě 5,40 Kč s portrétem Josefa Toufara s přípiskem „100. výročí narození faráře Josefa Toufara, oběti proticírkevních represí.“[1]
Památku Dr. Josefa Toufara připomenul ve své první kardinálské mši v chrámu Sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Mons. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský v sobotu 25. února 2012. Téhož dne položil také věnec na jeho hrob na Ďáblickém hřbitově.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska. Polná : Linda, 2002. ISBN 80-38-8985-0. Kapitola Toufar Josef, s. 184-185.
- ↑ a b c d e MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Kříž a rodiště kněze-mučedníka v Arnolci, s. 161-167.
- ↑ DOLEŽAL, Miloš. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2012. ISBN 978-80-7415-066-1. Kapitola Po gestapáckých metodách: hlava utrápená na bílém polštáři; 25. 2. 1950, s. 196.
- ↑ DOLEŽAL, Miloš. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2012. ISBN 978-80-7415-066-1. Kapitola Pohyb křížku, s. 210-211.
- ↑ Církev chce blahořečit pátera Toufara, kterého umučili komunisté, iDNES.cz, 24. 4. 2013
Literatura [editovat]
- DOLEŽAL, Miloš. Jako bychom dnes zemřít měli : Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, c2012. 446 s. ISBN 9788074150661. (čeština)
Související články [editovat]
- Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení
- In nomine patris
- Pronásledování katolické církve v Československu
Externí odkazy [editovat]
- Josef TOUFAR totalita.cz
- František Drašner: ČÍHOŠŤSKÝ ZÁZRAK – Zpráva o P. Josefu Toufarovi Nakladatelství Libri, Praha 2002
- Mučedník komunismu farář Josef Toufar Katolický týdeník 29/2007
- J. P. Poncarová: Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení – portrét p. Josefa Toufara
- Před 60 lety zemřel na následky mučení StB farář z Číhošti Toufar – České noviny, 23. 2. 2010
- (ve španělštině) El asombroso «milagro de la cruz de Cihost» acompaña al padre Toufar hacia los altares ReligiónenLibertad.com