Arnolec
| Arnolec | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 586854 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 11,36 km² |
| počet obyvatel: | 174 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 26′ 27″ s. š., 15° 49′ 11″ v. d. |
| nadmořská výška: | 540 m |
| PSČ: | 588 27 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Arnolec 53 58827 Jamné u Jihlavy |
| starosta / starostka: | Ing. Ladislav Fiala |
| Oficiální web: http://www.obecarnolec.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Arnolec (německy Arnoletz, Arnoldsdorf)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 174 obyvatel.
Obsah |
Název [editovat]
Název obce pravděpodobně souvisí se jménem třebíčského opata Arnolda, jenž žil po roce 1228.[2] V letech 1487 a 1599 obec nesla název Arnolcz, v roce 1790 Arnolz a v roce 1842 Arnoldshof.[3]
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému probošství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do II. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[2] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622 – 1919 byli vlastníky Collaltové.[4] Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[5] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[6]
V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[2]
Znak [editovat]
V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastník znak a vlajku.[2] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[7]
Geografie [editovat]
Obec se rozkládá v mírné kotlině pod lesnatými Arnoleckými horami, podél silnice II. třídy č. 248, 7,5 km od Měřína, 10 km jihovýchodním směrem od Polné a 24 km severovýchodně od krajské Jihlavy.
Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.). Oba leží v Arnoleckých horách, jenž náleží ke Křižanovské vrchovině. Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[8]
Demografie [editovat]
V obci najdeme 73 domů, z nichž 44 je trvale obydleno. Při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se k římskokatolické církvi přihlásilo 352 z 354 obyvatel.[1]
Funguje tu obchod se smíšeným zbožím, hostinec, kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2002 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 324 | 357 | 393 | 390 | 379 | 374 | 376 | 354 | 247 | 271 | 247 | 241 | 228 | 184 | 182 | 174 |
Významné osobnosti [editovat]
V roce 1902 se zde narodil P. Josef Toufar,[10] kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době umírá na následky krutého mučení při výsleších.
Škola [editovat]
Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků.[2]
Kultura [editovat]
V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002.
Pamětihodnosti [editovat]
- Kaple svatého Vendelína na uprostřed návsi – postavena v rustikálním novorománském (též pseudorománském)[8] sakrálním stylu roku 1874[2] V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Věž je zastřešena cibulí a makovicí s dvojramenným křížem. Vysvěcena byla roku 1875 měřínským děkanem. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od A. Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve malá kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byl 18. dubna 1942 zrekvírovány.[11]
- Kaplička svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[12]
- Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[2] rozměry 143-98-30,[8] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522.[4] Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
- Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[8] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[8]
- Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 52-53.
- ↑ a b c d e f g h PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Arnolec, s. 3-5. (česky)
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. s. 16.
- ↑ a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Arnolec, s. 32.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/20. Jihlavské listy. 6. únor 2013, roč. 24, čís. 11, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. s. 28.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa města a obcí – 1. Arnolec. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 15. 1 2010, 4, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ a b c d e MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Kříž a rodiště kněze-mučedníka v Arnolci, s. 161-167.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 564-565.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Arnolec, s. 31.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Vendelína v Arnolci, s. 38–39.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaplička svaté Anny, s. 40.
Literatura [editovat]
HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec : Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1.
Související články [editovat]
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
