Jamné
| Jamné | |
|---|---|
Rybník na návsi |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587249 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 11,17 km² |
| počet obyvatel: | 520 (19. 11. 2010) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 26′ 6″ s. š., 15° 43′ 13″ v. d. |
| nadmořská výška: | 514 m |
| PSČ: | 588 27 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa obecního úřadu: | Jamné 2 58827 Jamné u Jihlavy |
| starosta / starostka: | Ing. Jiří Pejcha |
| Oficiální web: http://www.jamneujihlavy.cz/ E-mail: ou-jamne@iol.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Jamné (německy Jamny, Gamling),[1] nacházející se v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Původně se jednalo o čistě moravskou obec, ale v nedávné době k ní byly od obcí Zhoře a Dobroutova připojeny pozemky a domy urbanisticky splývající s osadou Lipinou, takže nyní obec zasahuje i do Čech.
Obsah |
Geografie[editovat]
Jamné se nachází na mírném návrší 11 km severovýchodně od krajské Jihlavy a 8 km jižně od Polné. Obcí prochází silnice II. třídy č. 353 mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou. Uprostřed rozlehlé návsi leží dva velké a jeden malý rybník. Za obcí směrem k Jihlavě dále leží kaskáda sedmi malých rybníků, kterou zakončuje největší, Mlýnský rybník. Pod obcí jsou zasypané katakomby.
Pověsti[editovat]
K této obci se také váže spousta pověstí. Např. o ohnivé kočce, která vždy při úplňku o svatojiřské noci vylézá z rybníka a koho potká, tomu se do roka stane neštěstí. Proto se doporučuje, aby lidé nevycházeli o této noci ze svých domovů. Říká se, že tato kočka patřila jednomu krutému správci, který ji při úplňku o svatojiřské noci (byl prý pod vlivem alkoholu) v jamenském rybníce příšerným způsobem utopil.
Další pověst se šíří o kříži stojím v kostele, který byl údajně postaven v místech, kde došlo k několika vraždám a loupežím. Na původním stanovišti v polích jím měli lidé otáčet jako ochranou před bouřkami a krupobitím.
Historie[editovat]
Jamné pravděpodobně založili již v druhé polovině 13. století v rámci osidlování kraje benediktýnským klášterem v Třebíči,[2] ovšem toto tvrzení nelze spolehlivě doložit.[3] Jamné se připomíná v listinách z roku 1444 (kardinálem Františkem z Dietrichštejna).[4][5] Název obec dostala podle okolních četných dolin a jam.[5][4] Další zmínka pochází z roku 1484, kdy se o Jamném zmiňuje v pečetní listině o zemském smíru, kde se jako svědek objevuje Jiřík z Řehořova a Jamného.[3] V 15. století obec převzali bývalí klášteřní mani. Poté obec vlastnili Jan Jetřich Černohorský z Boskovic (od roku 1535),[2] poté lénem Jindřich Bořita z Budče (1540-1548).[6] V roce 1556 třebíčské panství i s Jamným král Ferdinand I. přepsal na Vratislava z Pernštejna,[6] ten obec přenechal Janu staršímu Stráneckému ze Stránec, jenž ji v roce 1565[2] prodal Janu Chroustenskému, který ji přičlenil k Rudolci. Od roku 1580 se za vlastníka považoval Karel Hložek ze Žampachu.[3][2] Roku 1590 tu stál svobodný dvůr, foitství, mlýn a tvrz s pěknou zahradou.[7] V roce 1591 Jan Šléglovský ze Šicendorfu ves postoupil za 2 tisíce zlatých Zuzaně Lvově z Lisova, od které Jamné v roce 1601 přebral Matouš Grýn ze Štircnperku a na Lukách, jehož syn Karel Grýn ves prodal v roce 1609 Janu Šejkovskému ze Šendorfu, ten osadu prodal po roce jihlavskému občanovi Danielu Neumeierovi z Wintenberku. Roku 1620 byl majitelem tohoto zboží Hynek, syn Karla Grüna ze Štürcenberka, kterému byl majetek po Bílé hoře kvůli jeho protestanství zkonfiskován.[5] Komora císařská prodala zkonfiskovaný statek za 20 000 tolarů Šmilauerovi ze Smilova,[4] který statek roku 1622 daroval jihlavské jezuitské koleji,[2] po jejímž zrušení byl statek roku 1773 přenechán studijnímu spolku a dědičně pronajat polenskému primátorovi Václavu Kalcherovi za roční nájem 3 126 zlatých,[6] který ji v roce 1864 předal bývalému vojenskému felčarovi Janu Nussbaumovi,[6] který v místě založil sirotčinec.[3] Po třicetileté válce tu stálo 8 obydlených domů a čtyři pusté.[4] Do roku 1848 bylo Jamné sídlem vrchnostenského úřadu panství Meziříčka, jehož archiv je dodnes uložen na panských sýpkách.[4] V roce 1849 koupil Jamné vnuk Jana Nussbauma za 26 tisíc zlatých a po jehož smrti v roce1899 ji zdědil Karel Schiller z Lanškrouna,[6] rod obec následně vlastnil až do roku 1945, kdy mu byl zkonfiskován.[3] V letech 1850–1867 pod správu Jamného spadalo i Rybné.[1] V letech 1869-1950 spadalo Jamné pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[8]
Pamětihodnosti[editovat]
- Zámeček Jamné - původní pozdně renesanční[5] tvrz pocházející z roku 1591 přestavěli jihlavští jezuité v druhé polovině 17. století[9] na raně barokní zámeček s vlašskou střechou a věžičkou, v roce 1890 proběhla novogotická přestavba.[9] V roce 2010 by měla být dokončena celková rekonstrukce, interiér byl v minulosti rozkraden. V současnosti zde sídlí knihovna, obřadní síň, pošta a několik bytů. Půda budovy po opravě dostala původní podobu, kterou měla po přestavbě jezuity během 17. století.[10]
- Kostel Nalezení svatého Kříže - v barokním stylu s osmibokým půdorysem postavili na místě původní kaple v letech 1702-1705.[3] Roku 1838 přistavěli sakristii a v roce 1859 novou věž.[5] Zdejší zvony a varhany pocházejí ze zrušeného znojemského kostela,[4] na oltáři umístili otočný kříž, který dříve stával pod stříškou v poli a lidé jím otáčeli jako ochranou před bouřkami a krupobitím. Obrazy z hlavního oltáře vznikly v polovině 19. století.[5] Socha Madony pochází z druhé čtvrtiny 18. století.[5] Roku 1784 byl kostel povýšen na lokální, ovšem kněz tu kvůli nedostatku finančních prostředků nesídlil a farníci chodili stále do Zhoře. Kněz tu působil až od 1. února 1826 díky financím zdejšího majitele Kalchera. Od té doby se také vede farní matrika.[4] V roce 1889 tu položili novou kamennou dlažbu.[4] Bohoslužby se zde konají ve středu a v neděli.
- Fara, jež byla postavena v roce 1818. Tento dům čp. 67 stojí na místě někdejších panských stodol, které zničil požár.[5]
- Hřbitov z 18. století.[5] Na hřbitově stojí architektonicky zajímavá Nussbaumova hrobka (Pseudogotická stavba z počátku 20. století. Na obdélníkovém půdorysu čtyřboká stavba z kamenných kvádrů a bosovanými nárožími). Pohřbívají se zde lidé z Jamného a Rybného.[4]
- Socha sv. Jana Nepomuckého - pocházejí z roku 1736[1] od Jana Jiřího Willanda, dříve stávala před hrází návesních rybníků, v současnosti se nachází u kostela
- Suchá kašna z 19. století přístupná jedním kamenným stupněm. Dnes slouží jako okrasná zahrádka a je umístěna v parku před kostelem.
- Hraniční kámen - stojí na hranici mezi Jamným a Dobroutovem při tzv. Forotní cestě, je nahrubo otesaný se zahloubenými křížky[11]
- Památná lípa malolistá, která roste u kostela, pochází z poloviny 18. století. Dosahuje výšky 30 metrů a obvod kmene činí 485 centimetrů.[5]
- Dvě památné lípy na hřbitově pochází zhruba z přelomu 18. a 19. století. Jsou vysoké 27 metrů, obvody kmenů jsou 393 a 416 cm.[5]
- Pomník obětem I. světové války stojící v parku na návsi. Vybudován v roce 1924.
- Sýpka z roku 1734[5][4]
- Přírodně krajinářský park byl založen v polovině 19. století.[5]
- 13 křížů v katastru obce[5]
Znak a prapor[editovat]
Znak a prapor jsou tvořeny ze dvou částí. Horní polovina je tělo kozla, tento motiv pochází ze staré obecní pečeti, s křídlem gryfa, dolní polovina je tvořena částí těla gryfa, jenž byl převzat z erbu stavebníka tvrze Jana Šleglovského ze Šicendorfu. Na křídle gryfa je položen kříž připomínající církevní vrchnost (jezuity), kteří se zasloužili o největší rozvoj obce a výstavbu kostela, sýpek, přestavbu renesanční tvrze a zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého
Partnerská obec[editovat]
Merzligen - jedná se o malou obec ve Švýcarsku
Obyvatelstvo, občanská vybavenost a ekonomika[editovat]
220 obyvatel je ekonomicky aktivních, podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2001 je v obci 302 věřících.[3] V roce 1900 zde žilo 596 katolíků, 5 Židů a 1 evangelík, podle sčítání obyvatelstva v roce 1930 tu bylo 614 katolíků a 1 člověk jiného vyznání.[1] V roce 1890 tu žilo 503 českých obyvatel v 73 domech,[7] tři občané se hlásili k židovství.[4] V Jamném stojí 166 domů a 198 bytů. V roce 2002 byla obec plynofikována.
V obci se narodila Marie Stejskalová, jež se později stala hospodyní v rodině skladatele Leoše Janáčka a jejíž vzpomínky přepsala Marie Trkanová do knihy U Janáčků (ISBN 80-86137-11-2)
Školu zde založili v roce 1785,[3] školní budovu vystavěli po zrušení jezuitského řádu na místě shořelých statků, na dvě třídy byla přestavěna v roce 1890. Před výstavbou školní budovy se vyučovalo tzv. pořídkou, tedy každý den v jiném domě. Později vyučoval nějaký tkadlec v pastouškách (dnes čp. 42).[4] V roce 1901 školu navštěvovalo 96 žáků. V současnosti zde funguje základní škola s 1. - 5. třídou a mateřská škola. K zábavě je určeno fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště vybudované v roce 2009.
Působí zde zhořská zemědělská společnost, půdu dále obhospodařují 2 soukromí zemědělci. Sídlí tu firma vyrábějící kontaktní a kabelové systémy a společnost zabývající se výrobou zápustkových výkovků a kovoobráběním. Služby tu poskytuje zdravotní středisko, kulturní dům, dva obchody s potravinami a dva hostince.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 845 | 527 | 584 | 606 | 668 | 638 | 633 | 661 | 567 | 596 | 542 | 488 | 447 | 490 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 477 | 537 | 556 | 617 | 590 | 587 | 617 | 543 | 562 | 515 | 475 | 436 | 484 |
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 61-62.
- ↑ a b c d e PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Jamné, s. 11.
- ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Jamné, s. 12-14. (česky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská : Jihlavský kraj. Jihlavský okres. 2, Místopis. Brno : Musejní spolek, 1901. 248 s. Kapitola Jamné, s. 165–168.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Jamné, s. 88.
- ↑ a b c d e HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno : Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Jamné, s. 28–30.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 12, s. 1052, heslo Jamné (č. 5).
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 199.
- ↑ a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná : Freytag&Berndt, 2007. ISBN 80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206-209.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Jamné. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 21. 5 2010, 40, s. 27. ISSN 1212-740X.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Jamné, s. 48.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565.
Literatura[editovat]
- PLAŠIL, Filip. Kostel sv. Kříže a farnost v Jamném u Jihlavy. Brno : Obec Jamné u Jihlavy, 2009. 84 s.
| Obec Jamné |
|---|
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
